Denní provoz v Tatře Metalurgii.

Denní provoz v Tatře Metalurgii. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Po spojení s továrnou na Slovensku si Tatra troufne i na dělostřelectvo

  • 85
Tatra Metalurgie, dceřiná společnost automobilky Tatra Trucks, chce v příštích čtyřech letech investovat stovky milionů korun do modernizace. Rozvoji firmy dostal nový impulz poté, co se propojila s metalurgickým závodem v Dubnici nad Váhom.

„Úzce spolupracují obchodní oddělení obou firem, hledáme další synergie, spojení nám pomohlo i při nákupu surovin,“ vysvětluje Pavel Svoreň, předseda představenstva jak ve společnosti Tatra Metalurgie, tak ve slovenské firmě ZŤS Metalurgia.

„Navíc nyní můžeme lépe vyhovět našim zákazníkům, třeba v případě, kdy poptávají výrobky větších rozměrů, než můžeme zpracovat v Kopřivnici. Dříve jsme je museli odkazovat na konkurenci nebo zajišťovat výrobu externě, dnes můžeme výrobu zajistit v podstatě ve ‚skupině‘.“

Společnosti Tatra Metalurgie a ZŤS Metalurgia jsou propojeny také akcionářsky, prostřednictvím spoluakcionáře Tatry Jaroslava Strnada.

Právě on spoluvlastní slovenskou firmu, v níž je Pavel Svoreň předsedou představenstva.

Obrněnce Pandur a Titus

Propojením firem působících v areálu kopřivnické automobilky Tatra a dubnického strojírenského kombinátu se zároveň rozšířily i možnosti nabídky zbrojní techniky firem sdružených ve Strnadově holdingu Czechoslovak Group.

Ty už nyní nabízejí vedle vojenského programu Tatry také obrněné vozy Pandur nebo Titus. A ve spojení s dubnickým závodem mohou zasáhnout také do chystaných zakázek pro české armádní dělostřelectvo. V Dubnici totiž dodnes existuje například technologie pro výrobu hlavní.

Česká armáda chtěla v rámci modernizace dělostřelectva nakoupit nové zbraně, kvůli nedostatku peněz se však nakonec uchýlila k modernizaci samohybných houfnic Dana, postavených na tatrováckém podvozku. A ve hře je i výměna původních hlavní ráže 152 mm za novou ráži 155 mm odpovídající standardům NATO.

„V rámci společností Tatra Metalurgie a ZŤS Metalurgia nevyrábíme přímo zbraně ani vojenská vozidla, ale dokážeme dodávat komponenty pro jejich výrobu. V Dubnici například máme hlubinné pece použitelné při výrobě hlavní,“ vysvětluje Pavel Svoreň.

„Naši výrobu nechceme specializovat jen pro obranný průmysl. Dlouhodobě se ji snažíme mít postavenu na třech sloupech. Čtyřicet procent by měla zabírat železniční výroba, čtyřicet procent obranný průmysl, a jak rád říkám, dalších čtyřicet procent výroby chceme zaměřit na dodávky manipulační techniky. Například jeřábů pro přístavy a podobně.“