Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Korku ještě neodzvonilo. Vrací se na lahve kvalitního vína

  18:05aktualizováno  18:05
Před deseti lety koupě akcií největšího světového producenta korku Corticeira Amorim nevypadala jako dobrá sázka. Jeho největší zákazník, vinařský průmysl, flirtoval s levnějšími produkty, které ohrožovaly dominantní postavení korku - šroubovací uzávěry a plastové zátky. Mnoho producentů prvotřídního vína odmítalo korek kvůli tomu, že občas kazí víno shnilou chutí. To však už neplatí.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Korkový průmysl od té doby hlásí návrat. Akcie firmy Amorim na lisabonské burze vzrostly téměř šestinásobně a vývoz korku z Portugalska, které je jeho dominantním producentem, se dostal na svůj vrchol z doby před 15 lety, píše agentura Reuters.

„Když se vrátíte zpět, 12 či 15 let, prognóza pro korek byla cokoliv, jen ne optimistická. Tam, kde je teď, je naprostý rozdíl od toho, co si tehdy většina lidí myslela, že je možné,“ říká marketingový ředitel firmy Amorim Carlos de Jesus.

Místo korku šrouby

OBRAZEM: Stará francouzská vinařství skupují Číňané

Prodej plastových zátek tvarovaných jako korek a hliníkových šroubových uzávěrů vyrobených firmami jako australská Amcor rostl a na americkém trhu, který je největší na světě podle spotřeby vína, měl v roce 2009 až téměř poloviční podíl. Šroubované uzávěry obsadily i australský trh a nyní se používají pro uzavření většiny lahví také v Jihoafrické republice a Chile.

Navzdory tomu všemu korek oživil. Částečně díky investicím do výzkumu, který měl odstranit negativa korku - špinavý, plesnivý zápach někdy způsobený mikroskopickými houbami nalezenými v kůře korkového stromu. Odstranění těchto problémů přesvědčilo některé producenty vína, aby opustili hliník a umělou hmotu.

Korek tak zvýšil svůj podíl na americkém trhu na 60 procent a na světovém trhu, jehož hodnota je podle odhadu Amorim 1,3 miliardy USD (30,4 miliardy Kč), činí jeho podíl téměř 70 procent. Boj o podíl na trhu však teprve začal.

Čínská střední třída táhne poptávku

Jako obrovský nový trh se začíná jevit Čína, protože u střední třídy, kterou tvoří více než 100 milionů lidí, roste chuť na víno. Korek a jeho konkurenti se tak zapojili do bitvy o srdce a mysl čínských milovníků vína - a nyní se zdá, že korek zvítězí.

Prodával víno, pak lahve ze skláren. Teď vyrábí miliony korkových zátek

„Je to tradice, představuje to prestiž,“ uvedl mluvčí velkého čínského dovozce vína ASC Fine Wines Matthew Gong. Nicméně dodal, že čínští spotřebitelé se stanou méně citliví na otázku korkových nebo šroubovacích uzávěrů, protože trh roste a speciálně mladí lidé pijí levnější vína. U špičkových vín je však zřejmé, že bude preferován korek.

Vývoz korku do Číny podle odvětvového svazu APCOR loni stoupl o 22 procent. Čína jako největší dovozce australských vín má také potenciálně sílu ovlivnit, jak se budou zavírat lahve na tomto trhu, kde převažují šroubovací uzávěry. Nyní zde má šroubovací uzávěr zhruba 90 procent lahví.

V rámci boje se šroubovacími a plastovými uzávěry Amorim najal roboty, lasery a chromatografické analyzátory, které dokážou detekovat téměř neviditelnou stopu chemické sloučeniny TCA, která způsobuje zápach a pachuť korku.

Ruční práce s tradicí

V portugalském regionu Alentejo je kůra pečlivě odstraněna z korkovníků. Ta se pak zpracovává v závodech Amorimu v Portu na desky, které jsou ošetřeny parou, rozřezány na menší kusy a robotickou rukou vloženy do strojů, které z nich razí zátky. Ty jsou pak tříděny a leštěny laserem. Nejkvalitnější zátky jsou stále tvořeny ručně. Pak projdou přes chromatografické analyzátory.

Výzkum a vývoj odstartovala největší krize v odvětví způsobená znečištěním korku, která dosáhla vrcholu na počátku tohoto tisíciletí, kdy dokonce evropští výrobci kvalitních vína začali přecházet ke šroubovacím uzávěrům. V roce 2005 firma Laroche Wines uzavírala svá vína, včetně nejkvalitnějších, šroubovacími uzávěry. O deset let později se francouzský producent vína s ročními tržbami 25 milionů eur (655 milionů Kč) vrátil zpět ke korku. Technický ředitel Grégory Viennois potvrzuje, že kvalita korku se za posledních deset let výrazně zvýšila.

Šéf APCOR a generální ředitel výrobce korkových zátek WFScork Joao Rui Ferreira uvádí, že korek nemá za cíl vrátit se k celkové nadvládě z konce 20. století, kdy měl na globálním trhu podíl 95 procent. Místo toho se zaměřuje na kvalitní vína.

Vlivní kritici však stále nejsou přesvědčeni. Podle nich zůstává znečištění korku vážným problémem.

APCOR odhaduje, že 1,2 procenta lahví s vínem je stále znečišťováno TCA z korku. Někteří producenti a kritici předkládají neoficiální důkazy, podle kterých je skutečný podíl mnohem vyšší.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Toalety ucpalo 100 000 eur v bankovkách. Švýcaři zjišťují jejich původ

Nad neobvyklým nálezem, který učinili na toaletách jedné z ženevských bank, si nyní láme hlavu švýcarská policie. Záchody finančního domu a posléze i tří...  celý článek

Britský zaoceánský parník Queen Elizabeth 2 (spuštění na vodu v září 1967)
Komfortní gigant na vodě Queen Elizabeth 2 místo oslav čeká na svůj osud

Zaoceánská pýcha Spojeného království Queen Elizabeth 2 slaví padesátku. Za 40 let služby loď přeplula Atlantik více než 800krát a převezla 2,5 milionu...  celý článek

Boty s výměnnými podpatky značky Tanya Heath Paris
Pohodlné boty v práci vymění za vysoké podpatky. Bez přezouvání

Vysoké podpatky zvyšují sebevědomí nositelky, ale na dlouhé nošení nejsou. Spousta žen tak s sebou nosí náhradní boty s plochou podrážkou. Co kdyby ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.