Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvDrogový byznys je silně závislý jak na legálním obchodu, který může tyto ilegální aktivity maskovat, tak na jednotlivcích, kteří posléze dodávají omamné látky konkrétním spotřebitelům. Přibližně polovina světové populace se však nyní potýká s omezeními volného pohybu, řada hranic je uzavřená a ekonomická aktivita dramaticky klesá.
Koronavirus ve světě   |
„Opatření proti pandemii covid-19 tak nevyhnutelně ovlivnila všechny aspekty trhů s drogami, od výroby přes obchodování až po spotřebu,” konstatuje nejnovější zpráva Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC).
V Mexiku zuří krvavá válka o avokáda. Byznys s ovocem ovládly drogové kartely |
Řada zemí podle dokumentu oproti standardnímu stavu registruje nedostatek drog, nárůst jejich cen, pokles kvality či uživatele, kteří jsou nuceni je nahrazovat alternativami.
Konkrétní dopady opatření proti šíření covid-19 se liší napříč jednotlivými zeměmi a druhy omamných látek. Například v Afghánistánu, na jehož produkci opia je závislý globální trh s heroinem (více než 90 procent této drogy se podle odhadů vyrábí z afghánských surovin), může letošní sklizeň ovlivnit nedostatek pracovníků. Klíčovým obdobím pro sběr makovic, z nichž se opium získává, jsou totiž měsíce březen až červen.
Nedostatek čínských chemikálií
U produkce syntetických drog jako je pervitin či extáze, které vznikají v laboratoři, pak záleží na dostupnosti zdrojových chemikálií, tzv. prekursorů. „Například v jihovýchodní Asii, kde se zdroje prekursorů nacházejí přímo v regionu, byla produkce syntetických drog zasažena pouze okrajově,” konstatuje zpráva UNODC.
Naopak v jihoamerických zemích jako je Bolívie, Mexiko či Peru, které ve velkém produkovaly metamfetamin například pro americký trh, se výrobci potýkají s nedostatkem potřebných chemikálií, píše magazín Foreign Policy. Ty totiž pocházely zejména z čínských farmaceutických továren, které uzavřelo šíření koronaviru v zemi.
Přes kilometr, s kolejemi a výtahem. USA odhalily nejdelší drogový tunel |
Pandemie poznamenala také produkci kokainu v Kolumbii, která je stále jedním z největších světových pěstitelů koky.
„Zprávy z Kolumbie naznačují, že tlak policejních složek během pandemie zesílil a program vymýcení tamních plantáží koky pokračuje dle plánu. Na produkci dopadá i nedostatek benzinu, který se dříve pašoval z Venezuely,” uvádí UNODC.
Kromě produkce drog zasáhla pandemie také jejich distribuční sítě. Kvůli omezením v mezinárodní letecké dopravě utrpělo nejvíc pašování „vzduchem”. Značná množství zejména syntetických drog totiž překupníci přesouvali pomocí kurýrů, kteří využívali klasické komerční lety.
Evropu „zaplavil“ kokain
Někteří překupníci však v očekávání dopravních omezení zintenzivnili své dodávky. To se týkalo například kokainu dováženého do Evropy. „Na základě zabavených dodávek, větších než obvykle, lze konstatovat, že Evropa byla ještě před karanténou zaplavena kokainem,“ řekl agentuře Reuters Bob Van Den Berghe z UNODC. Příkladem je policejní zásah z konce dubna v belgických Antverpách, při němž byly zabaveny čtyři tuny kokainu v hodnotě 200 milionů eur (5,5 miliardy korun).
Velikost globálního trhu s drogami je velice těžké odhadnout, statistiky nejčastěji uvádějí, že se v něm protočí kolem 500 miliard dolarů ročně (12,8 bilionu korun).
Alkohol, drogy, prostitutky. Češi jsou v žebříčku neřestí na třetím místě |
UNODC varuje před potenciálním dlouhodobým vlivem nynější krize na drogový byznys v podobě hromadění zásob.
Úřad totiž v zemích s největšími produkčními kapacitami zaznamenal pokles cen, což podle jeho zástupců svědčí o narůstajícím objemu drog ve skladech překupníků. Po uvolnění koronavirových omezení by tak trh mohl být „zavalen” značným množstvím levných drog, což by nejspíš mělo za následek řadu předávkování.
Podle UNODC by navíc ekonomická krize, kterou koronavirus způsobil, mohla zvýšit počet lidí zapojených do drogového byznysu. „Omezené pracovní příležitosti a rostoucí míra nezaměstnanosti mohou lidi vést k ilegálním aktivitám, jako je obchodování s drogami,“ varuje úřad.
