„Důvod není ani tak fundamentální, jako spekulativní. Když věříte, že ta měna té země do té eurozóny nakonec vstoupí, tak ta sázka na posílení měny je poměrně triviální finanční hra. Protože to posílení znamená, že země spíše splní inflační podmínky a spíše splní úrokovou podmínku,“ řekl Singer.
Zároveň ale upozornil, že současná vláda nemá přijetí eura v programu, takže o vstupu do eurozóny bude nejdříve rozhodovat nový kabinet vzešlý z voleb v roce 2017. Následně koruna musí dva roky setrvat v systému směnných kurzů ERM II. Takže technicky je podle Singera nejbližší možný termín přijetá eura v roce 2020.
I podle dřívějšího vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je nejbližší možný termín pro vstup Česka do eurozóny v roce 2020. Na stanovení takového termínu ale podle předsedy vlády v koalici neexistuje shoda. Přijetí eura dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. V pondělí prezident řekl, že Česko by při možném přijetí eura nemuselo kvůli intervenci ČNB přijímat společnou měnu v tak výhodném kurzu, jako dříve Slovensko.
„Já bych si přál, aby politici vedli smysluplnou debatu, jak o výhodách, tak nevýhodách evropské měny, a lituji, že tato debata se zatím nevede. Proto s panem premiérem chceme takovou debatu iniciovat,“ řekl v pondělí Zeman (více čtěte zde).
Prezident se vyslovil proti dalším intervencím ČNB proti koruně, které by oslabovaly její kurs vůči euru. „S nevýhodným kursem můžeme mít vážné potíže,“ řekl prezident. Zeman míní, že vysoká podpora Slováků euru vyplývá z toho, že se Slovensku podařilo před přijetím eura vylepšit kurs slovenské koruny.
Proti urychlenému zahájení příprav pro přijetí eura se podle v úterý zveřejněného průzkumu společnosti Ipsos vyslovilo 85 procent Čechů (o průzkumu čtěte zde).
Česko podobně jako ostatní unijní státy v přístupové smlouvě přislíbilo euro přijmout. Zatím ale Česká republika není ani součástí systému směnných kurzů označovaného jako ERM II, v němž musí země být před zavedením společné měny nejméně dva roky.
