"V době světových turbulencí, jako jsou nepokoje v Egyptě a nejistota ohledně vývoje cen ropy na Blízkém východě, investoři přelévají své úspory do východoevropských měn," vysvětluje analytik ING Wholesale Banking Vojtěch Benda. Podle něj jde jen o krátkodobý výkyv nahoru.
Silná koruna chrání zboží a služby před zdražováním – zlevňuje ceny dovezeného zboží a zpříjemňuje Čechům nákupy v zahraničí. Krátkodobého skokového posílení koruny tak zřejmě nejvíc využijí k nákupům hlavně lidé žijící v příhraničí. Na druhou stranu se nelíbí exportérům, kteří za utržená eura dostávají koruny. Podle ekonomů si však už umějí poradit. "Umějí s takovým kolísáním koruny pracovat, dovážejí za eura a umějí se zajišťovat," myslí si Benda.
Posilování koruny dlouhodobě předpovídá Česká národní banka. Má však být postupné, ne skokové jako nyní. Průměrný kurz má být 24,20 koruny za euro a příští rok koruna zřejmě podle analýzy posílí na průměrných 23,70.
Zdražování komodit na světových trzích, které přenáší do Česka inflaci, nynější silná koruna těžko přebije. Důvodem zdražování je růst poptávky po potravinách i po ropě z asijských zemí a z velkých rozvíjejících se ekonomik jako Brazílie, Číny, Indie a Ruska.
Zásluhou nastartovaného růstu v USA a částečně i v Evropě narůstá i průmyslová výroba. "Firmy se osmělují k investicím, začínají stavět nové závody, rozšiřovat výrobu," popisuje Štěpán Pírko, spolumajitel obchodníka s komoditami Colosseum. O oživení průmyslu svědčí i rekordní počet vyrobených aut ve světě.
To vše teď tlačí ceny surovin nahoru, vedle ropy především průmyslové a drahé kovy, jako je měď a platina. Platí to i pro potraviny, u nich však podle Pírka bude záležet na tom, kolik se zemědělci rozhodnou na jaře zasít a jaká bude úroda. Aktuálně vysoké ceny zemědělských komodit lákají do sektoru více zemědělských výrobců a to by mohlo ceny zkrotit.
Centrální banka má za úkol naladit růst cen tak, aby nebrzdil ekonomický růst a zároveň aby se hospodářství nepřehřívalo. Snaží se směrovat inflaci v příštím roce na dvě a půl procenta – tím, že rozhoduje o úrokových sazbách. Čím vyšší úroky, tím více se brzdí růst cen. Klíčová úroková sazba ČNB je nyní na historickém minimu 0,75 procentního bodu. Vývoj nicméně naznačuje, že obava z inflace a názor pro zvýšení sazeb by mohly v příštích měsících pohnout sazbami nahoru.
"V tuto chvíli je vidět známky, že ty inflační tlaky začínají působit jedním směrem, na druhou stranu koruna začíná silně posilovat," uvedl minulý týden guvernér ČNB Miroslav Singer.
Sazby v bankách jsou aktuálně tak nízko, že se nevyplatí spořit – výnos požere inflace, která přesahuje dvě procenta. ČNB podle Bendy vnímá inflační rizika a bude postupně vracet úrokové sazby do normálu – tedy směrem nahoru – a utahovat tak měnovou politiku.
"Nízké sazby se dají použít, když potřebujete nízkou inflací pomoci ekonomice z krize, jinak ale deformujete trh," vysvětluje Benda s tím, že je čas na návrat k normálu.
