Menší je i dopad úplatky ovlivněných zakázek na podnikání.
"Poprvé od přechodu středoevropských ekonomik směrem k trhu jsme zaznamenali dobré zprávy. Podle odpovědí manažerů v téměř polovině z reformních ekonomik došlo v období od 1999 do roku 2002 k poklesu placení úplatků a k poklesu dopadu korupce na byznys," řekla jedna z autorek studie Cheryl Greyová ze Světové banky.
"I když se dá těžko říci, zda zlepšování bude pokračovat, je důležité, aby vlády pokračovaly v koncentrované snaze a v reformách zaměřených na vymýcení korupce," dodává Greyová.
Zpráva je "opatrně optimistická, protože skutečné a vnímané náklady na korupci klesají, i když to může být hodně ovlivněné optimističtějším přístupem manažerů," uvádí se v závěru.
Ale určitě zatím není důvod k oslavám, dodávají druhým dechem autoři studie, ve které sbírali a analyzovali názory manažerů 6500 firem v 26 tranzitivních ekonomikách Evropy a Střední Asie a porovnali je s výsledky z roku 1999.
Autoři varují, že v regionu střední Evropy dochází k nebezpečným trendům v rámci vývoje korupce. I když jí částečně ubývá v oblasti státních služeb, naopak jí přibývá v oblasti daní a při udělování státních zakázek. V České republice se nejvíc úplatků platí za získání licencí a povolení a za vládní zakázky.
Dalším nebezpečným trendem je fakt, že úplatky platí častěji menší než velké firmy. A víc a častěji platí také nově vznikající podniky. "To je obzvlášť znepokojující zjištění z hlediska důležitosti soukromého sektoru a obzvlášť malých a středních firem," konstatuje studie.
Naopak méně často platí zahraniční firmy, což by znamenalo zlepšení prostředí od roku 1999. Více uplácejí firmy ve větších sídlech než v menších městech. Navíc všude včetně České republiky narostly úplatky za účelem ovlivňování podmínek k podnikání.
To znamená úplatky, jejímž cílem je ovlivnění znění zákona nebo regulací neboli ovlivňování pravidel hry. Zatímco během průzkumu v roce 1999 si relativně málo firem stěžovalo, že podobné situace zažily, v roce 2002 jich už bylo podstatně více.
"Zdá se, že ovlivňování zákonů úplatky či dary se mění ze strategie, kterou praktikuje jen omezený počet firem na šířeji používanou praxi," konstatuje studie. Na otázku, jak často platí firmy za ovlivnění znění zákona, regulace či vyhlášky, odpovědělo kladně dvacet procent českých manažerů. V roce 1999 jich bylo jen 15 procent.
