Na rozdíl od předchozího kola už nelze získat dotaci na kotle, které jedou jen na uhlí, či kombinované kotle na uhlí a biomasu s ručním přidáváním. Podle kritiků nemělo smysl podporovat pořízení sice o něco efektivnějšího, ale pořád „špinavého“ zdroje. A podle zkušeností z pětice krajů, kde přijímání žádostí zahájili do konce minulého týdne, je o ekologičtější kotle zájem.
Například v Moravskoslezském kraji, kde druhé kolo odstartovalo na začátku září, jsou téměř dvě pětiny všech žádostí na plynový kondenzační kotel a dalších 24 procent na kombinovaný kotel. V předchozím kole byly přitom podíly opačné.
Ve středních Čechách je zase zatím největší zájem o dotaci na tepelné čerpadlo, jde přibližně o polovinu všech dosud podaných žádostí.
Letos bez front
Navíc letos by se vše ve většině krajů mělo obejít bez front, které doprovázely předchozí kolo kotlíkových dotací. Žádost je možné vyplnit elektronicky, někde to jde pouze touto cestou.
Každý kraj si to však udělal po svém, někde si naprogramovali vlastní internetovou aplikaci, jinde se žádosti na vyplněném tiskopisu zasílají do datové schránky krajského úřadu. Dokumentaci je pak třeba během několika dnů zanést na krajský úřad.
Stejně jako v předchozím kole totiž záleží na pořadí žádostí a rozhoduje čas, kdy ji člověk vyplní a odešle. Rozhodují prý tisíciny sekundy, proto je podle expertů nejlepší si žádost připravit a ve stanovený čas jen odeslat.
Zatím se však všechny peníze, které mohou konkrétní kraje rozdělit, nevyčerpaly. Například Středočeský kraj zatím přijal 3 725 unikátních žádostí, celkem může dát peníze až na téměř pět a půl tisíce nových kotlů. Během prvního dne se ve většině krajů podle odhadu úředníků podají zhruba dvě třetiny žádostí.
V první výzvě měla každá desátá žádost nějaký nedostatek. A lidé, kteří mají jejich přidělování na úřadech na starosti, říkají, že chyby se objevují i nyní. „Podání neúplné či nekvalitní dokumentace vyřizování komplikuje a prodlužuje,“ říká Petra Brodová, vedoucí oddělení strukturálních fondů z Moravskoslezského kraje.
Lidé se podle ní často nedostatečně seznámí s podmínkami dotace. A není prý výjimkou, když udělají chybu třeba i ve svém jméně. Tyto formální chyby obvykle nejsou důvodem pro zamítnutí dotace, v řadě případů je úředníci opraví sami, případně se spojí se žadatelem.
Ale pokud třeba chybí fotodokumentace původního kotle nebo je neúplná a není možné ji už dodat, nelze dotaci udělit. „Je to jeden z nejčastějších důvodů, kdy musíme dotaci zcela odmítnout. Původní kotel by měl být nafocen ještě v zapojeném stavu,“ říká Brodová. Podíl zcela odmítnutých dotací se pohybuje kolem jednoho až dvou procent ze všech žádostí.
Jiný kraj, jiný mrav
Úředníci také upozorňují, že každý kraj si přesné podmínky dotace upravuje podle svých potřeb. „Stává se, že firmy, které žádosti zpracovávají pro své klienty, si neuvědomí, že každý kraj má jiné podmínky,“ říká Jiří Miler z odboru strategie Ústeckého kraje. A podávají žádosti jako přes kopírák napříč jednotlivými kraji.
V některých krajích například vyžadují pro získání dotace také doklad o rozřezání nebo znehodnocení starého kotle včetně dokladu od sběrného dvora. To proto, aby bylo jasné, že ho už nebude používat nikdo jiný. A vzhledem k podvodům v minulé vlně v některých krajích jako doklad o platbě za kotel nestačí pouze příkaz k úhradě, ale je třeba dodat bankovní výpisy.
Majitelé rodinných domů či obyvatelé domů, kde jsou maximálně tři byty, mohou na výměnu kotle získat příspěvek až 127 500 korun. Dotace v této výši je možná u kotle na biomasu, navíc jen v těch nejšpinavějších lokalitách. Průměrná dotace je nižší a pohybuje se většinou kolem sta tisíc korun. Podpora může činit až 80 procent celkové ceny kotle.
V kotlíkové dotaci nelze vyměnit starý plynový kotel nebo kamna a nevztahuje se na objekty určené k rekreaci. Peníze se lidem proplácejí zpětně. Ministerstvo životního prostředí navíc krajům doporučilo, aby umožnily zpětné proplacení faktur od poloviny července 2015.
