Někdejší vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula pochybení v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti odmítá.

Někdejší vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula pochybení v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti odmítá. | foto: iDNES.cz

Koupě dolů byla nemorální. Ale zřejmě ne trestná, hájí se Rampula

  • 229
Bývalý vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula popírá informace, že by on sám či jeho podřízení pochybili v kauze privatizace mosteckých dolů. A to včetně vyřizování nabídky od Švýcarů, aby se Česko připojilo k tamnímu trestnímu stíhání proti někdejším manažerům dolů a přihlásilo se k obstaveným miliardám.

Na liknavost žalobců přitom upozornil Rampulův nástupce, nový vrchní státní zástupce Stanislav Mečl. Ten zároveň slibuje důkladné vyšetřování ve svém úřadě. "Nejsem si vědom žádných průtahů," uvedl v rozhovoru pro MF DNES Rampula.  

Česká policie vyšetřuje okolnosti privatizace Mostecké uhelné společnosti už 11 let. Na co jste přišli?
Tehdejší manažeři koupili akcie Mostecké uhelné společnosti i za využití finančních prostředků této firmy. Peníze ale následně i se zhodnocením vrátili. Toto jednání můžeme považovat za nemorální, ale nemůžeme ho považovat za trestné. Tedy alespoň v tomto vědomostním stadiu. Tímto jednáním totiž nebyla způsobena Mostecké uhelné společnosti škoda, protože peníze byly i s úroky vráceny. Ani sama firma se necítí býti poškozena.

Kalousek: O miliardy se ještě můžeme ucházet

Švýcarští prokurátoři ale na rozdíl od vás dotáhli případ do konce - obžalovali někdejší manažery Mostecké uhelné společnosti z praní špinavých peněz a podvodu.
Je potřeba odlišit dvě různá trestní řízení, která se vedou. To první se vede pro podezření z trestného činu, kterého se měl dopustit pachatel na území České republiky. To je řízení, které se vede od roku 2000. Pak je druhé řízení, které se vede ve Švýcarsku a v němž Vrchní státní zastupitelství v Praze pouze zpracovává žádosti švýcarských orgánů o právní pomoc pro jejich řízení. Pokud se ptáte na řízení ve Švýcarsku, tak jsem už několikrát řekl, že jsme obdrželi snad pětadvacet či šestadvacet žádostí o právní pomoc a vždy jsme je promptně vyřídili. Dokonce jsme v několika případech obdrželi děkovný dopis od švýcarských kolegů. 

Švýcaři ale na rozdíl od Čechů jednoznačně konstatovali, že se někdejší manažeři dolů dopustili praní špinavých peněz a podvodu. Dokonce jim zabavili na bankovních účtech 12 miliard korun. Už od března letošního roku Švýcaři usilují o to, aby se ČR připojila k trestnímu řízení vedenému u nich jako poškozená, a měla tedy možnost získat část ze zabavených miliard. Proč jsme tak neučinili?
Musím říct, že v rámci vyřizování žádostí o právní pomoc proběhla jednání i o skutku, který švýcarští kolegové vyšetřují, a musím říct, že modus operandi vyšetřování se v průběhu naší spolupráce několikrát měnil.

Jestli tomu rozumím dobře, Švýcaři neustále měnili trestný čin, kterého se podle nich měli čeští manažeři dopustit? Takže vy netušíte, z čeho je vlastně obžalovali?
Ano. My jsme v rámci naší spolupráce se švýcarskými orgány nezjistili, jaký skutek ve skutečnosti vyšetřují. Přibližně počátkem tohoto roku začala iniciativa švýcarské diplomacie, aby se ČR připojila k trestnímu řízení jako poškozený, a mohla tedy žádat náhradu škody. Podstatou rozhodnutí, zda se ČR připojí jako účastník a poškozený do trestního řízení vedeného ve Švýcarsku, je znát skutek, který je švýcarskými orgány činnými v trestním řízení prověřován. Pokud tedy oni deklarují, že je ČR poškozena, musí říct, jak je poškozena a jaká škoda jí byla způsobena. Až toto jsou relevantní informace pro ČR, na jejichž základě se může do trestního řízení přihlásit. Já souhlasím s vyjádřením ministra Kalouska, že nemá od švýcarské strany dostatek informací pro to, aby mohl jednoznačně říct: ano, připojujeme se k trestnímu stíhání. Tyto informace nemáme ani my. Ani Vrchní státní zastupitelství v Praze nikdy neobdrželo informaci, k jakému skutku by se měla ČR připojit. To je velmi podstatná skutečnost. Jenom laik, který neví, o čem takové řízení je, by se připojil bez dostatečných informací.

Švýcaři zadrželi na svých účtech velmi vysoké částky, které podle nich pocházejí z trestné činnosti a mají souvislost s privatizací Mostecké uhelné společnosti. To je přece známé.To vám nestačí?
Kolegové ve Švýcarsku zajistili velké množství finančních prostředků ve švýcarských francích, v rámci svých pravomocí rozklíčovali jejich tok. Zjistili tímto finančním šetřením, že by se mohlo jednat o finanční prostředky, které mají spojitost s privatizací Mostecké uhelné společnosti. A to je jediné, co víme. A protože jim přišlo podivné, že tyto finanční prostředky přešly přes mnoho offshorových společností, tak nabyli podezření, a musím říct, že zcela důvodně, že se může jednat o finanční prostředky z trestné činnosti a tímto způsobem se je někdo snaží legalizovat. Klíčové je znát, z jaké trestné činnosti finanční prostředky jsou. A já to nevím. To je přitom informace, kterou česká strana postrádá a Švýcaři nám ji nikdy neposkytli.

Vy jste několik let spolupracovali se švýcarskými orgány ohledně vyšetřování privatizace Mostecké uhelné společnosti a nevíte, pro jaký skutek obžalovali české manažery? To myslíte vážně? Nemohli jste se jich na to jednoduše zeptat?
Za celou dobu proběhla se švýcarskými kolegy spousta jednání, kterých se účastnil dozorový státní zástupce, tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká a národní člen Eurojustu, nyní nejvyšší státní zástupce doktor Zeman. V tomto směru byl kontakt spíše nadstandardní oproti jiným právním pomocem. Této kauze se věnovalo hodně času. Musím ale přiznat, že z těchto jednání doposud nevyplynula žádná fakta, která by nám pro naše řízení v ČR dala jednoznačnou odpověď na to, zda byl, nebo nebyl spáchán trestný čin. Nyní rozklíčováváme několik desítek šanonů, výsledků vyšetřování, které nám švýcarská strana poskytla na základě naší žádosti o právní pomoc. Švýcarské orgány nám poskytly 40 pořadačů v pěti jazycích, které se postupně vyhodnocují. Faktor času zde ale hraje velkou úlohu. Jestli měl být skutek spáchán v roce 1999, tak promlčecí doba zde je 10 let. A jsme v roce 2011...

Chcete říct, že vše může být promlčeno? Vždyť v případě privatizačních zločinů je lhůta delší.
Je otázka, zda lze právně hovořit o privatizaci. Bavíme se o prodeji 46 procent z majetku Fondu národního majetku. Jednalo se o prodej akcií, nikoliv privatizaci. Ale to se dá právně rozebrat až v případě, kdy zjistíme, že někdo něco spáchal. V této fázi ale ještě nejsme.