Proč uvažujete o návratu do České republiky? Cítíte nějakou příležitost?
Dá se říct, že ano. Řekl bych to takto: I slepý by ji měl vidět, pokud si přečetl novelu obchodního zákoníku.
Co tím myslíte?
Každá změna zákona přináší určité šance. Blíže vám to neřeknu, nechci, aby mi to konkurence vyzobala.
Máte už nějaké konkrétní projekty v České republice?
No tak, díváme se. Myslím, že příležitosti jsou tu solidní. Udělali jsme si analýzu a je to myslím velmi zajímavé.
Díváme se i do jiných zemí, jako je Polsko nebo Maďarsko.
Myslím ale, že Česká republika by mohla být mnohem zajímavější. Třeba ceny akcií na burze dnes vůbec neodrážejí realitu.
Pamatuji si, že když jsme začínali, tak se prodávaly akcie Komerční banky za šest a půl tisíce. Když se podívám na jakýkoli podnik, který prošel privatizací, tak se prodává za zlomek své původní hodnoty. Takže rozhodnutí omezit naše angažování v republice bylo naprosto správné.
Průšvih byl v tom, že jsme šli příliš daleko na Východ a ne třeba do Ameriky, kde jsme mohli vydělat na akciích nových technologií. Teď přišla doba spoustu podniků spravit. Ty v podstatě jen přežívají. Myslím, že je tu hodně práce a možností investic a akvizic. Neuvažuji ještě, že bych se chtěl vrátit natrvalo. Chci se jen poohlédnout po vhodné oblasti podnikání.
V Česku máte pověst finančního spekulanta. Nebojíte se vrátit?
Podívejte se, pověst se zakládá tu a tam na pravdě a tu a tam na fantazii. Ale myslím, že je na nás lidi přesvědčit, že umíme víc než jen manipulovat s čísly. Koneckonců v Čechách jsem se narodil a Čechem zůstanu. Nevidím důvod obávat se tu investovat. Myslím, že je to perspektivní země se schopnými lidmi. Přece jen myslím, že pořád toho máme strašně moc, co můžeme republice přinést.
Co tím myslíte?
Nemám ambice jít do vlády a dělat nějakého poradce. Mám jen názory podložené dlouholetou praxí a zkušeností. Měl bych zájem jít do restrukturalizací podniků a skončit s tím, řekněme, finančním spekulantstvím.
Jak se vypořádáte s asi třemi sty tisíci akcionáři Harvardského průmyslového holdingu, kteří stále čekají na likvidační zůstatek 600 korun na akcii? Dříve jste vázal výplatu na své investice v Ázerbájdžánu, které jsou nejisté. Uvidí peníze v dohledné době?
Pevně věřím, že ano. Vidím to jako prioritní věc, každý se musí vypořádat se závazky. Nespoléhám se jen na to, jak se vypořádám s Ázerbájdžánem. Samozřejmě by to bylo prima, ale musím se dívat i po dalších alternativách, po dalších obchodech.
Máme pár nápadů, jak situaci řešit.
O co konkrétně jde?
Nechme to na jindy.
Řekněte alespoň, na co je výplata vázána a kdy akcionáři dostanou peníze?
Teď ještě nechci mluvit o detailech. Myslím, že máme řešení a pracujeme na něm, abychom se s tím mohli vypořádat.
Za poslední půlrok čelíte již několika žalobám amerických investorů (v Londýně, Denveru, na Bahamách a britských Panenských ostrovech), kteří vás viní z podvodů. Kvůli tomu vám soud zmrazil 450 milionů dolarů...
Není to všechno můj majetek.
Mého osobního majetku je zhruba za 30 milionů dolarů. Je to třeba barák v Londýně a v Irsku, nějaké finanční investice v souvislosti se získáním irského občanství (získal je v roce 1995 - pozn. redakce) a několik dalších věcí.
O jaký majetek tedy jde?
Patří různým investorům.
Co pro vás znamená zmrazení majetku?
Je to samozřejmě nepříjemné, i když mě to nijak výrazně neohrožuje. Má to takové důsledky, že třeba nemůžu opravovat svůj dům v Londýně.
Jak se budete bránit?
Myslím, že mám dobrou šanci spor vyhrát. Myslím, že pro pány bude celý proces velmi nepříjemný, když předložím důkazy, jak a s kým jednali a jak se chovali a co vyváděli. Navíc teď plánujeme také udělat z pana Coopermana (jeden z investorů, který žaluje Koženého - pozn. red.) také obžalovaného. Tak to na Západě chodí, že ti, kdo žalují, bývají také žalováni. A to se stane panu Coopermanovi a ostatním. Těm zase zmrazíme jejich majetek.
Na čem chcete žalobu na americké investory založit?
Cooperman se velmi podílel na investování v Ázerbájdžánu.
Ostatní investory, jako je například AIG, tam také nalákal. Jeho postup proti nám lze klasifikovat jako maření obchodu a špinění dobrého jména. Těch věcí tam budou v podstatě desítky. A Coopermanovi miliardové majetky budou dobrou zárukou. Dál samozřejmě podáme žaloby na ty hráče, kteří proti nám vystupují. Člověk udělá kšeft někdy lepší někdy horší, ale v podstatě je objektivní příčinou nezdaru to, že se ázerbájdžánská vláda rozhodla SOCAR neprivatizovat.
Ázerbájdžánská vláda však takový slib popírá...
Ujištění, že privatizace bude zahrnovat i SOCAR, jsme dostali přímo na jednání z prezidentem Alijevem. Osobně jsem s ním jednal čtyřikrát, poprvé v létě 1997. Stejnou věc pak tvrdil i šéf privatizační komise. To koneckonců slibovali i Američanům, kteří tam kvůli tomu sami letěli, přece by nevěřili jenom Koženému. V dubnu 1998 jednal s Alijevem i bývalý senátor George Mitchell, kterému privatizaci SOCAR potvrdil prezident osobně.
Máte na to důkazy?
U těch setkání byla spousta lidí.
Kromě toho je to všechno řádně zaprotokolováno a zdokumentováno. Vládní představitelé jsou dokonce natočeni na konferenci, která byla ve Washingtonu v roce 1998, jak slibují privatizaci SOCAR a ostatních atraktivních podniků. To koneckonců přesvědčilo všechny investory, aby do toho podniku šli.
Nebylo vám divné, že by se vláda zbavila výnosné naftařské firmy?
My jsme do toho šli, protože jsme dostali příslib a ujištění Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, že privatizační program proběhne tak, jak nám vláda slíbila. Kdybychom ho nedostali, tak bychom asi byli opatrnější.
Čekali jsme, že pánové z těchto institucí, kteří fungovali v podstatě jako poradci privatizace, mají větší vliv, než se nakonec ukázalo.
Chtěl jste žalovat ázerbájdžánskou vládu. Už jste to udělal?
Zatím jsme teprve v přípravné fázi a čekáme, jak se vláda vypořádá s lhůtou platnosti privatizačních kuponů, která má skončit v srpnu. Žalobu ale podáme tak jako tak. Vláda nám totiž dala slib privatizovat SOCAR (státní naftařskou společnost - pozn. redakce), který nedodržela.
Připojili se k vaší žalobě investoři, jak jste je k tomu vyzval?
Někteří se již připojili a někteří vyčkávají, jak právní spory dopadnou.
Kdo se připojil?
Je to něco pod polovinu. Jedná se o významnější investory z Aspenu. Jména vám ale neřeknu, protože mě požádali, abych o nich před médii pomlčel.
Myslíte, že vláda prodlouží platnost privatizačních kuponů, která končí v srpnu?
Pokud ne, tak to bude skutečný průšvih. Bohužel v téhle části světa se asi nedá věřit všemu, co vám řeknou.
O kolik jste přišel v Ázerbájdžánu, když američtí investoři přišli o stamiliony?
Šlo o hodně velké peníze, řádově v té samé kategorii.
