"Soud se měl konat v pondělí 14. října. Je ale zapotřebí ještě upřesnit jeden dokument," řekl ČTK chargé d'affaires v Havaně Petr Stiegler, jenž má na starosti i jurisdikci Bahamských ostrovů, kde Kožený žije.
Česká republika nemá s Bahamskými ostrovy diplomatické styky ani smlouvu o právní pomoci. Jednání jsou proto zdlouhavá. Soud na Bahamách si chce být podle českého diplomata jistý, že obvinění, které pomůže českým orgánům doručit, je opodstatněné.
Oním dokumentem je prohlášení grenadského velvyslanectví v hlavním venezuelském městě Caracasu. "Grenadská ambasáda v Caracasu prohlásila, že Koženému diplomatické oprávnění zrušila," uvedl Stiegler. Na dokumentu však bylo podle něj zaměněno datum.
Díky Stieglerovi začala bahamská justice komunikovat s Nejvyšším státním zastupitelstvím v Brně. Čeští diplomaté z Kuby v kauze figurují spíše jako kurýři. Podle Stieglera nemá Česko diplomatické styky s Bahamskými ostrovy proto, že "Bahamy nepovažují obchodní výměnu s Českem za intenzivní".
Obvinění Koženému putovalo přes Kubu
Manévry bývalého šéfa harvardských investičních fondů Viktora Koženého, který se stále úspěšně vyhýbá obvinění z jedenáctimiliardového podvodu, přinutily české úřady nakonec vyslat s obviněním na Bahamy české diplomaty z Kuby. Bahamský soud by mohl donutit Koženého, aby se přestal českým policistům a státním zástupcům skrývat, což se mu daří už rok.
Právě v pondělí předal tajemník české ambasády na Kubě další materiály, které si dodatečně vyžádaly Bahamy k tomu, aby soudní tribunál s Koženým mohl pokročit. "Jde o seznam přestupků, kterých se měl Kožený dopustit. Soud si také vyžádal články z našeho trestního zákona," říká český chargé d'affairs v Havaně Petr Stiegler.
Balík dokumentů dále obsahoval vysvětlení, co to vlastně byla kuponová privatizace. Bahamský soud si také ověřoval, zda důvody pro obvinění Viktora Koženého nemají politické pozadí, jak on a jeho místní právní zástupci tvrdí. Další jednání soudu bylo stanoveno na polovinu října. Bahamský soud už dvakrát věc odročil.
"Zatím moc nevíme, jaké rozhodnutí by soud mohl vydat. Česká strana vůbec není účastníkem řízení," říká státní zástupce Jaromír Jindřich, který případ dozoruje a jenž letos v únoru požádal Bahamy o mezinárodní právní pomoc.
Stiegler byl prvním vyslancem, který se oficiálně na Bahamy v kauze Kožený vydal. Letos v březnu se vypravil na bahamskou prokuraturu, a přestože ČR nemá s karibským souostrovím navázány oficiální diplomatické vztahy, podařilo se mu získat je pro spolupráci. Prokuratura na Bahamách začala komunikovat s brněnským Nejvyšším státním zastupitelstvím. S důležitými materiály pak jezdí na Bahamy diplomaté z Kuby.
"Překvapilo mě, jak dobře se o to začala prokuratura starat. Bahamci evidentně chtějí co nejvíce podpůrných materiálů pro soud," říká chargé d'affairs. Obálku s obviněním dostali za úkol předat Koženému nejdřív bahamští policisté. Těm se však přes osobní ochranku, která hlídá jeho obydlí, nepodařilo ke Koženému proniknout. "Vůbec se k němu nedostali a jeho právníci tvrdili, že je mimo zemi," tvrdí Stiegler.
Viktor Kožený, který už nemá české občanství, ale irský pas, dělá nyní vše pro to, aby na něj nedosáhly ani české, ani bahamské úřady. Jeho právníci přišli například s tvrzením, že Kožený je honorárním konzulem Grenady, a proto má diplomatický pas. Bahamský soud prověřuje stále další a další Koženého argumenty, aby mohl dát konečný verdikt.
Pokud by například skutečně vlastnil diplomatický pas, mohlo by to řízení zkomplikovat. "Také jsem se na to bahamských úřadů dotazoval, protože by se na něj mohla vztahovat částečná imunita, ale zatím odpověď nemám," říká státní zástupce Jindřich.
Jakmile bahamský soud skončí, budou úřady karibského souostroví vědět, jak v případě Koženého dál postupovat. Podle diplomatů se však ještě soud může táhnout dlouho.
Viktoru Koženému hrozí až 12 let vězení za to, že vytuneloval Harvardský průmyslový holding - firmu, jež vznikla z jeho investičních fondů. Policie vyčíslila škodu na 11,5 miliardy korun. Kožený zároveň čelí obžalobám ze zpronevěry v USA, kde vylákal stovky milionů dolarů od amerických investorů na privatizaci v Ázerbájdžánu.
