Soudní výbor Státní rady britské královny, který je poslední soudní instancí některých bývalých britských kolonií, odmítl žádost USA s tím, že nespadá do jeho jurisdikce.
"Předsednictvu nepřísluší posuzovat detaily případu, aby se k němu mohl blíže vyjádřit. Soud nemá pravomoci vyhovět žádosti. Jejímu Veličenstvu doporučí, aby žádost o vydání zamítla," uvedl londýnský soud.
Koženého aktivity v ÁzerbájdžánuV roce 1997 se Kožený rozhodl investovat do ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Zejména od amerických investorů si vypůjčil až 450 milionů dolarů (tehdy asi 13 miliard korun) a jejich část investoval do kuponů v ázerbájdžánském ropném průmyslu, zejména do státní ropné společnosti SOCAR. A právě při snaze o ovládnutí firmy měl Kožený podle USA uplácet. Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu. |
Koženého verdikt potěšil, chápe ho jako očistu svého jména. "Rozhodnutí plně potvrdilo, že jsem neporušil žádný zákon a zcela očisťuje moje jméno. Potvrdilo tím předchozí rozhodnutí Bahamských soudů i amerického soudu, že se na mě zákon nevztahoval," řekl iDNES.cz. "Je to tečka za 15 lety neoprávněného osočování, které nemělo jedinou bázi," dodal.
I kdyby Spojené státy u londýnského soudu uspěly, vydání Koženého by pravděpodobně nebylo tak jednoduché. Konečné rozhodnutí by totiž měly bahamské úřady, u kterých USA s žádostí o vydání v minulosti narazily (více čtěte zde).
Kožený se na Bahamách skrývá od devadesátých let. V říjnu 2005 ho kvůli americké žádosti o vydání zatkla bahamská policie. Po roce a půl byl propuštěn na kauci a od té doby se u bahamských soudů úspěšně proti vydání do USA bránil.
Kožený nepopírá, že uplácel, ale tvrdí, že se na něho americké protikorupční zákony jako na cizince v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly. Londýnský soud byl pro Američany jednou z posledních možností, jak zvrátit rozhodnutí bahamských soudů.
O Koženého stojí vedle USA také Česká republika. O jeho případném vydání ale dosud nerozhodly bahamské soudy, žádostí se tedy zatím nezabývají ani tamní úřady.
Jak rozhodovali na BahamáchBahamský soud v roce 2007 rozhodl, že Kožený se nedopustil praní špinavých peněz, z čehož ho viní Spojené státy. Americká vláda podle soudu také zatajila některé informace v Koženého prospěch, a její žádost tak prý zneužila soudní procedury. Odvolací soud předloni v lednu toto stanovisko podpořil. |
"Česká republika tedy nemůže dělat stále nic jiného, než urgovat bahamskou stranu, aby se začala českou žádostí o vydání Viktora Koženého do ČR zabývat. Opakované urgence, osobní jednání ani osobní dopisy českého ministra spravedlnosti však zatím nevedou k cíli," sdělil iDNES.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka.
V roce 2010 byli Viktor Kožený s podnikatelem Borisem Vostrým odsouzeni Pražským městským soudem k deseti letům vězení za podvody a vytunelování harvardských fondů. Podle státního zástupce oba finančníci způsobili škodu 16 miliard korun.
Oba muži se proti rozsudku odvolali. O odvolání bude rozhodovat Vrchní soud v Praze až letos, tedy více než po dvou letech. Případ je komplikovaný, jen obžaloba měla přes 400 stran. "Jednání ve věci Městského soudu v Praze je nařízeno na 15. října 2012," sdělil iDNES.cz mluvčí Vrchního soudu v Praze Jan Fořt.
