Dvaačtyřicetiletého finančníka českého původu nechal začátkem října zadržet americký soud kvůli obvinění z rozsáhlé korupce.
Soudkyně v bahamském hlavním městě Nassau v pátek podle agentury ČTK určila, že do 5. prosince musí tamní ministerstvo zahraničí předložit důvěryhodné důkazy dokládající americkou žádost o vydání.
Před českými novináři, když byl obklopen policejní eskortou, opakovaně prohlašoval, že je "absolutně nevinen". K výsledku jednání stačil jen říci, že "musíme brát veci, jaké jsou".
Podmínky ve vězení jsou podle něho velmi těžké, ale člověk "to musí vydržet jako chlap".
Osudný Ázerbajdžán
Američané Koženého stíhají kvůli obvinění z korupce při privatizaci ropných firem v Ázerbájdžánu v letech 1998 až 2000, v níž finančník utopil stovky milionů dolarů řady vysoce postavených amerických investorů.
"Udělal chybu, že svůj zájem přesunul od získávání relativně malých částek peněz od velkého množství běžných lidí k tomu, že oškubal o velké sumy lidi, kteří mají v Americe moc," shrnul to pro Sunday Times nejmenovaný zdroj blízký lidem stojícím za žalobou na Koženého.
Kožený v Americe zatím nebude souzen za vytunelování harvardských fondů v Česku, kdy po něm zůstalo zhruba 240 tisíc zklamaných akcionářů, které připravil podle odhadu policie o 11,5 miliardy korun.
Kožený jako Al Capone
Podobně jako tomu bylo kdysi v případě Al Capona, kterého Američané nedostali do vězení za jeho brutální praktiky mafiána, ale za neplacení daní, i pro Koženého zřejmě bude osudné něco jiného, než že oškubal americké investory. V jeho případě to bude porušení zákona prezidenta Jimmyho Cartera, který americkým firmám zakazuje uplácení i v cizině.
Kožený doplatil na svůj pokus ovládnout ropné bohatství v Ázerbájdžánu.
Tamní vláda chystala privatizaci svého těžkého průmyslu a Kožený vycítil příležitost koupit státní ropnou firmu SOCAR.
Během bujarých večírků v americkém horském středisku Aspen, kde si koupil dům, se začal seznamovat se smetánkou a postupně přemlouval boháče, aby v Ázerbájdžánu investovali s ním. Podařilo se mu přemluvit lidi z Wall Streetu, aby i oni přidali své peníze. Celkem se mu podařilo nashromáždit okolo 450 milionů dolarů.
Mezi ty, které přemluvil k investici, patřil bývalý americký senátor George Mitchell a americký miliardář Richard Friedman, který zbohatl na obchodu s nemovitostmi a k jehož přátelům patří bývalý prezident USA Bill Clinton a jeho manželka Hillary. Desítky milionů do ázerbájdžánské ropy přes Koženého investovaly i fondy včetně firmy Omega vedené známým investorem Leonem Coopermanem, jehož klientem byla newyorská Columbia University, a zaměstnanecký důchodový fond patřící Goldman Sachs.
Kožený si chtěl svou ázerbájdžánskou investici do kuponových knížek, s jejichž pomocí chtěl SOCAR ovládnout, pojistit. A tak rozdával úplatky na všechny strany.
Podle žaloby vozil do Ázerbájdžánu miliony dolarů v hotovosti vlastním letadlem, vysokým státním úředníkům ve vládě a v privatizační komisi slíbil převést dvě třetiny majetku, který získá ovládnutím SOCAR. Navíc tyto důležité lidi hostil při jejich výletech do Ameriky a rozdával jim nákladné dárky.
To je podle zákonů USA trestné.
A to nejen pro Američany, což Kožený není, ale i pro lidi, kteří pracují pro jakoukoliv americkou firmu. To už se Koženého týká, protože do privatizace v Ázerbájdžánu se chtěl dostat pomocí svých amerických firem Oily Rock a Minaret.
Možný trest: 20 let
Kožený je obviněn v žalobě sestávající celkem z 27 bodů. Ve dvanácti z nich je obviněn z porušení zákona o korupčních praktikách v zahraničí, v šesti bodech z porušení zákona, podle nějž je ilegální cestovat nebo využívat jiných sítí umožňujících mezistátní styk s úmyslem porušit zákon. Kožený je obviněn ve čtyřech bodech i z porušení zákona o praní špinavých peněz.
Za praní peněz mu hrozí podle amerických zákonů trest vězení až do 20 let a pokuta ve výši milionů dolarů či dvojnásobku sumy vypraných peněz. Za korupční praktiky může dostat až pět let a vysokou pokutu v řádu stovek tisíc dolarů.
Ani desítky milionů rozdaných na úplatcích nakonec Koženému nepomohly.
Ázerbájdžánská vláda se rozhodla, že SOCAR do privatizace nepůjde a Koženému zůstaly v ruce bezcenné kupony, za něž sice mohl získat jiné podniky, ty však neměly ani zlomek ceny, kterou představoval státní ropný kolos. Pirát z Prahy tak v Ázerbájdžánu narazil na ještě vetší esa, než byl on sám. Prodělané miliony svěřené investory tak nakonec Koženému nejspíše srazí vaz.
