Krach Bonnu bez vlády? Ale jděte

Když se před deseti lety rozhodovalo o přesídlení německé vlády z Bonnu do Berlína, říkali mnozí, že s prosperitou západní metropole je konec. Dva roky už ve městě nad Rýnem nesídlí žádná významná ústavní instituce, prosperita města ale stoupá. A Berlín, který se měl stát novým symbolem sjednoceného Německa, sužuje nepořádek a nedostatek finančních prostředků.

Ještě před pár lety přitom katastrofické prognózy počítaly s tím, že odchod vlády z Bonnu se ekonomickými dopady vyrovná deseti zavřeným továrnám na ocel a město zažije exodus stovky tisíc lidí.

Namísto toho zhruba třísettisícové město na řece Rýn momentálně žije konferencemi, vědou a telekomunikačními vymoženostmi. Deutsche Post se připravuje na stavbu největší budovy ve městě, telekomunikační obr Deutsche Telekom zase plánuje stržení bývalé britské ambasády a bývalého sídla CDU, na jejichž místě si chce postavit svoji centrálu.

O Bonnu a Berlínu po deseti letech
čtěte také ZDE

Chytré vedení = vysoké kompenzace
"Dnes jsme velmi dobrou adresou. Ne tolik v politice, ale určitě to platí o obchodu a vědě," chválí "svůj" Bonn jeho starostka Bärbel Dieckmannová. "Nesmíme to říkat moc nahlas, ale Bonnu se nemohlo stát nic lepšího, než že se musel postavit na vlastní nohy," doplnil ji Kirsten Büscher z marketingové firmy Bonn Tourismus and Congress.

Dieckmannová může být hrdá právem. Za odchod státních institucí si totiž město vyjednalo kompenzace za 2,8 miliardy marek (při současném kurzu asi 48,5 miliardy korun). Vkládá je do infrastruktury, kultury, podpory vědy, výzkumu a nových technologií.

Všichni si nepomohli, ale jsou spokojení
Vedení města přiznává, že ne všem odchod vlády a zákonodárců pomohl. Například taxikáři přišli o pasažéry, tiskárny o produkci vládních dokumentů a cateringové firmy o zajišťování pohoštění na oficiální akce.

Hodně lidí se ale nové realitě dokázalo přizpůsobit, a tak například nezaměstnanost zůstala na úrovni zhruba šesti procent, hluboko pod průměrem celého Německa. Také stálých obyvatel přibývá, ačkoli za mocenskými orgány odešli kromě úředníků také novináři a diplomaté.

Velké firmy k sobě ale lákají ty menší, a proto se v Bonnu stále staví a cena domů a kanceláří roste. Bonnu se také dosud nevzdala polovina z devatenácti tisíc zaměstnanců spolkových ministerstev, šest ze 14 resortů má dokonce v bývalém hlavní městě stále své sídlo.

Na dlouhou dobu už s nimi bonnská radnice nemůže počítat, ale lidé nad Rýnem nezoufají. Věří, že se jim podaří vyjednat zase nějakou kompenzaci, kterou investují třeba do muzeí a koncertních hal.