Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krach v eurozóně by byl horší než krize. Deset otázek a odpovědí

  10:00aktualizováno  10:00
Krach země platící eurem by byl pohromou pro společnou měnu a otřásl by ekonomikou evropských zemí víc než doznívající finanční krize. Redakce iDNES.cz připravila s ekonomem Davidem Markem z Patria Finance desatero otázek a odpovědí, které popisují, co by státní bankrot znamenal. Mluví se o něm v souvislosti s Řeckem.

Bankrot v EU by vážně ohrozil zotavování ekonomiky členských zemí. | foto: AP

1. Jaký dopad by měl bankrot země eurozóny na její obyvatele? Co by to udělalo se mzdami, cenami zboží v obchodech, s úsporami obyvatel?
Po bankrotu by zemi nějakou dobu nikdo nechtěl půjčit, a ta by musela okamžitě začít hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. To by znamenalo výrazné snížení mezd ve veřejném sektoru a omezení důchodů a sociální dávek. Výsledkem by byl pokles životní úrovně. Klesající poptávka by také mohla vést k tlaku na pokles cen v obchodech. Vzhledem k tomu, že země v eurozóně nemůže provést měnovou reformu a znehodnotit měnu, neměl by se bankrot dotknout úspor.

2. Co by se stalo s eurem?
Při bankrotu členské země eurozóny je jedním z největších rizik možnost nákazy dalších zemí. Bohužel veřejné finance většiny zemí eurozóny jsou ve velmi špatném stavu, a riziko nákazy je tak reálné. Dominový efekt by euro zcela smetl.

3. Dá se čekat podobný koloběh událostí jako při bankovní a finanční krizi? Odpisy v bankách, přísnější půjčky, dopad na firmy, zaměstnance a mzdy?
Nejen to. Tato krize by byla podstatně horší, protože hospodářská politika, měnová i rozpočtová, většiny vyspělých zemí již vyčerpala své možnosti a dnes nemůže zmírnit dopady krize.

4. Má se bát i Česko, když není součástí eurozóny?
Zatímco při poslední finanční krizi se do české ekonomiky přenesly "pouze" problémy v reálné ekonomice, což se projevilo recesí, nyní by to navíc mohl být i problém bank, neboť jejich mateřské bankovní skupiny by se mohly ocitnout ve středu víru událostí po bankrotu některé z evropských zemí.

Bankrot Argentiny

Pád v roce 2001 byl dosud největším státním bankrotem, kdy investoři přišli o 75 procent investic. Země byla v tomto ohledu nekompromisní. Krach měl dopad na firmy i obyvatele, kteří uspořádali hon na banky a vyváželi své úspory do zahraničí, kde peníze měnili za americké dolary. Tomu se autoritativní vláda bránila, zmrazila bankovní účty. Rok bylo možné vybrat si jen 250 dolarů týdně.

Krachu země předcházel rychlý růst ekonomiky, který byl ale umělý a jehož následkem bylo předlužení. V době bankrotu propukly v ulicích násilné nepokoje, lidé ničili hlavně majetek bank a amerických či britských korporací.

Politické i ekonomické problémy rostly. Hodnota pesa k dolaru se snížila čtyřikrát, což v zemi závislé na dovozu zvedlo inflaci. Na pokraj krachu se dostávaly velké firmy jako argentinské aerolinky, nefungovaly ani barterové obchody, které měly nahradit nedostatek peněz.

Nedůvěra vůči zemi v cizině rostla. To bylo to cítit hlavně v zemědělství, omezoval se totiž dovoz zboží z Argentiny. Mj. USA zavedly embargo na léky i jídlo, protože nevěřily jejich kvalitě.

5. Jaké podoby mohou mít další úspory v postižené zemi, třeba v Řecku?
Řecko bude muset sáhnout po každém dostupném nástroji ke snížení rozpočtového deficitu. Nejde přitom jen o škrty, ale také o daně. Řecký daňový systém funguje bídně.

6. Kde zbankrotovaný stát vezme peníze, když mu nikdo nepůjčí?
Může získat krátkodobou finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu, ovšem výměnou za drastická úsporná opatření. Řecko v tomto smyslu již v bankrotu je. Jen se to tak nenazývá.

7. Jak bude reagovat centrální banka ve zkrachovalé zemi?
Centrální banka Řecka nemůže v oblasti měnové politiky dělat vůbec nic. Řecko je členem eurozóny a její měnová politika je pod kontrolou Evropské centrální banky sídlící ve Frankfurtu.

8. Kdy se vlastně dá mluvit o bankrotu země? Pokud vláda vyhlásí platební neschopnost, nebo rozhodují jiní, třeba MMF či ratingy?
Můžete si vybrat. Z ekonomického pohledu nejde v Řecku o problémy s likviditou, ale o problém insolvence a země již zkrachovala. Technicky země bankrotuje v okamžiku, kdy nesplatí jistinu či kupon/úrok ze svých půjček. Řecku ale půjčily EU a MMF a s pomocí těchto peněz jsou všechny závazky prozatím spláceny včas.

9. Když zkrachovala Argentina, investoři přišli o 75 procent úspor, přitom jednali koordinovaně. Podmínky si diktoval zkrachovalý stát. Neexistuje nadnárodní dozor, který by dbal na spravedlivé vypořádání, aby na bankrotu nakonec stát na úkor věřitelů nevydělal?
Žádná šablona a mezinárodní organizace pro státní bankroty neexistuje. Často ale věřitelé jednají koordinovaně, viz například pařížský a londýnský klub věřitelů Ruska po jeho selhání.

10. Za jak dlouho po bankrotu se země může vrátit do normálních kolejí?
Ani zde neexistuje univerzální příklad. Některé země se dokázaly po bankrotu vzpamatovat rychle, jiné se točí v bludném kruhu desítky let. Stačí si přečíst Sto roků samoty od Gabriela Garcíi Márqueze a hned se lépe chápe, proč některé země Latinské Ameriky opakovaně krachují.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
Chudoba či sociální vyloučení? V Česku hrozí nejméně ze všech zemí EU

Česká republika byla loni ve srovnání s ostatními 27 státy Evropské unie zemí s nejnižším procentem chudoby a sociálního vyloučení. Společně s Finskem, Dánskem...  celý článek

Západní vstup do haly byl v den slavnostního otevření nazdoben prapory i...
Amazon před Vánoci hromadně nabírá, práci tu dostane 2 500 brigádníků

Americký internetový prodejce Amazon v tuzemsku v předvánoční sezoně nabere 2 500 nových sezonních pracovníků. V České republice aktuálně pro společnost...  celý článek

Vítězem regionálního kola soutěže EY Podnikatel roku se ve Zlínském kraji stal...
České firmy chtějí zvýšit růst pomocí inovací, světové více investují do lidí

Za největší problém do budoucna považují čeští podnikatelé nedostatek kvalitních lidí. Až dvě třetiny firem v něm vidí hlavní riziko pro další růst, ukázal...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.