I proto nemají dosud dráhy podepsány smlouvy o úhradách ztrát z osobní dopravy se sedmi kraji ze třinácti, s nimiž o této otázce jednají.
"Jde často jen o to, že nemůžeme najít termín na podpis smlouvy," tvrdí náměstek šéfa drah pro osobní dopravu Jiří Kolář.
V řadě krajů je však problém mnohem vážnější než hledání volného okénka v diáři. "Vloni jsme platili drahám 468 milionů korun, letos chtějí o sedmnáct procent více. Ten nárůst je nedůvěryhodný," říká jihomoravský radní pro dopravu Jaroslav Pospíšil.
Za úschovnu platit nebudeme
Pospíšilovi se nelíbí, že dráhy chtějí od kraje třeba peníze za provoz úschoven pro zavazadla či za položky, které přímo nesouvisí s dopravou. "Přitom jim díky našemu integrovanému dopravnímu systému ročně stoupá počet cestujících v kraji průměrně o deset procent," dodává.
Součástí nově uzavíraných smluv jsou stále častěji také sankce za zpožďování vlaků nebo za nevypravení vozů požadované kvality. Třeba Středočeský kraj může v případě, že vlak vůbec nevyjede, pokutovat dráhy až padesáti tisíci korunami.
K udělení pokuty sáhli na konci loňského roku i v Brně. "Sankce sto tisíc byla součtem za všechny prohřešky v minulém roce," vysvětluje Pospíšil.
Kraj by letos chtěl být na dráhy ještě přísnější a sankcionovat všechna jimi zaviněná zpoždění nad deset minut. Dosud je hranice dvojnásobná. "S pokutami nemáme problém. Ale musí se jednat o zpoždění vzniklá naší vinou, nikoliv třeba kvůli nehodě na přejezdu," říká Kolář.
Vyjednávání o pokutách nebylo jednoduché ani v jiných krajích. "Byl to hodně problematický bod. Platíme ale téměř osm set milionů a máme na takové ustanovení právo," potvrzuje středočeský dopravní radní Karel Vyšehradský.
Podle něj se jeho kraji podařilo dosáhnout pokroku v tom, jak moc musí dráhy rozepisovat náklady. "Před pěti šesti lety to bylo na úrovni, dejte nám tolik a nezkoumejte to. Dnes už musí měsíčně vykazovat třeba to, kolik je stojí maziva či energie," popisuje Vyšehradský.
