Musa Keita I. byl desátým mansou, což v překladu znamená král králů nebo také císař, západoafrického impéria Mali. Království vládl mezi lety 1312 až 1337 a většinu svého bohatství nashromáždil díky těžbě zlata a soli. V období jeho vlády bylo Mali podle profesora historie Richarda Smithe z americké Ferrum College pravděpodobně největším producentem zlata na celém světě, napsal magazín Time.
Podle serveru Celebrity Net Worth byl Mansa Musa I. vůbec nejbohatším člověkem v historii. Jeho jmění přepočítané na dnešní peníze se odhaduje na závratných 400 miliard dolarů. Jiné zdroje hovoří o tom, že se královo bohatství nedá v podstatě určit.
Mnoho mešit, které vladař vybudoval ještě před nástupem na trůn, stojí dodnes. V období svého panování nechal postavit jednu modlitebnu týdně. Malijské impérium se rozléhalo na území dnešní Mauretánie a Mali.
Bájná pouť do Mekky
O přesné hodnotě králova majetku se historici mohou jenom přít. Dobových zdrojů není příliš a ty současné se snaží vladařovo bohatství vykreslit v mezích odpovídající době. Vliv Musova majetku nejlépe dokládá dobře zdokumentovaná panovníkova cesta do Mekky.
Musa, který strávil šířením islámu v regionu podstatnou část svého panování, podnikl v roce 1324 pro Muslimy povinnou pouť do svatého města Mekky. Jeho procesí zahrnovalo 60 tisíc mužů včetně 12 tisíc otroků, z nichž každý nesl 1,8 kilogramů zlatých prutů. Součástí průvodu byli hlasatelé cestující na koních, kteří byli oděni v hedvábí dekorovaným zlatem.
Musa vybavil konvoj potřebnými zásobami pro všechny muže i zvířata. Součástí procesí bylo 80 velbloudů, kteří na svých zádech každý nesli 22 až 136 kilogramů zlata. Tím Musa na své cestě obdarovával chudé a potřebné. Musa nejenže zlatem zahrnul Mekku, Káhiru a Medínu. Cenný kov měnil za suvenýry z pouti.
Šíře panovníkovy velkorysosti byla ale tak veliká, že region, kterým projížděl, ekonomicky zdevastoval. Obří příliv zlata do Káhiry, Meky a Medíny znehodnotil cenu kovu na nadcházejících deset let. Ceny zboží a výrobků prudce vzrostly.
Od mešit po univerzity
Musa za své vlády odstartoval mohutný stavební program, v rámci kterého vybudoval množství mešit a vzdělávacích institucí. Nejznámější z nich je madrasa v Sankore. Musa zmodernizoval život v centrech malijského království. Za největšího rozmachu své vlády čítala jeho říše na nejméně 400 měst.
Západoafrické město Timbuktu se za Musovy vlády stalo centrem obchodu i kultury. Do města putovali obchodníci z Egypta i jiných afrických království. V malijských městech Djenné a Segou vyrostly univerzity, na kterých přednášeli učenci z celého blízkého východu. Zprávy o malijském království se rychle roznesly po celém světě. Kupci z Benátek, Granady nebo Janova cestovali do Timbuktu za směnou výrobků a zlata.
Pomineme-li spornou, byť zcela jistě obrovskou hodnotu Musova majetku, král z Mali vybudoval moderní říši, jejíž vliv neměl v regionu na svoji dobu paralelu. Centra vzdělanosti a kultury, která nechal zbudovat, zdobí africký kontinent dodnes.
