Kreditní karta: pohodlná a rychlá půjčka za vyšší úrok

Další možností, jak nakupovat na dluh, jsou kreditní karty. Fungují na jiném principu než běžné platební karty, jejichž prostřednictvím člověk vybírá peníze ze svého účtu. Kreditní kartou její majitel platí za zboží a služby nebo vybírá peníze z bankomatu vždy "na dluh". Na kontě nemusí mít vůbec žádné peníze - ty mu totiž půjčuje banka. Majitel kreditní karty jen musí půjčené prostředky včas splácet, a to většinou i s poměrně slušným úrokem. Komu jsou kreditní karty vydávány? Podmínky se u jednotlivých bank liší, ale vždy záleží samozřejmě na příjmech klienta.

 Proto je potřeba, aby zájemce dodal bance například daňové přiznání nebo výplatní pásky - minimálně za tři měsíce. Důležité jsou většinou také výdaje. Banky někdy před vydáním kreditní karty posuzují celkovou historii jeho účtů v bance.

Kartu může získat i klient s relativně nízkými příjmy - musí však počítat s tím, že úvěrový limit bude odpovídat jeho finančním možnostem.

Kdo získá kreditní kartu, dostane takzvaný úvěrový limit - tedy maximální částku, kterou na kartu může vybrat z bankomatu nebo kolik může celkově utratit. Proto má majitel karty možnost až do vyčerpání tohoto limitu libovolně utrácet.

Úrok v případě kreditních karet dosahuje výše zhruba 1,20 až 1,95 procenta měsíčně. Na druhou stranu: člověk má možnost splácet celkovou půjčenou částku libovolně - stanovena však bývá minimální měsíční splátka.

Úrok se vždy platí jen z té části původního dluhu, kterou klient ještě nesplatil. Když tedy majitel kreditní kartou zaplatí například televizi v hodnotě dvacet tisíc korun, ale příští měsíc celou částku splatí bance, zaplatí úrok jen za jeden měsíc.

V některých případech je dokonce možné získat nulový úrok - ale půjčka musí být celá splacena velmi rychle.

Velkou výhodou kreditních karet je rychlost platby. Jakmile banka zájemci kreditní kartu poskytne, nemusí potom při jednotlivých nákupech její klient na nic čekat - prostě vybere zboží a zaplatí kreditní kartou stejně, jako při platbě klasickou platební kartou.

Jelikož může peníze čerpat vždy až do přiděleného úvěrového limitu, znamená to také, že s každou splátkou bance si může o stejnou částku více zase půjčit.

Nevýhodou jsou úroky. Ty jsou citelně vyšší než u klasického spotřebitelského úvěru.

Počítat se musí i s tím, že už jenom vlastnictví kreditní karty stojí jejího majitele něco na poplatcích. Za správu účtu ke kartě si banky měsíčně účtují zhruba padesát až šedesát korun.

Za kartu se běžně platí zhruba 600 až několik tisíc korun ročně - pak je s jejím držením ale spojeno i pojištění proti různým rizikům.

Třeba vlastník Maxim karty platí jen za správu účtu, a to šedesát korun měsíčně. S Maximem však není spojeno žádné pojištění - to si musí případný zájemce přikoupit.