Češi krev nedávají, ale prodávají. V nemocnicích chybí pro případy nouze

  5:00aktualizováno  5:00
Počet dobrovolných dárců krve v Česku každý rok klesá, za posledních pět let jich ubylo zhruba 50 tisíc. Češi jsou naopak přeborníci v poskytování plazmy na evropské komerční trhy. Ročně dávají více než 600 tisíc litrů, tedy třikrát více plazmy než spotřebují čeští pacienti. V nemocnicích se však tenčí rezervy krve pro případy nouze, varují lékaři.

(ilustrační snímek) | foto: AP

Dobrovolných dárců krve je podle aktuálních dat z transfuzních oddělení nemocnic, které má MF DNES k dispozici, zhruba čtvrt milionu. K pokrytí potřeb nemocnic by jich ale mělo být nejméně o 50 tisíc víc.

„Klesá rezerva například pro případ chřipkové epidemie mezi dárci nebo vyšší spotřeby při hromadném neštěstí. Budoucnost je nejistá,“ upozorňuje Petr Turek, primář Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze.

Nemocnice na kraji města a ve ztrátě. Firmy kritizují dotace malým špitálům

Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby dobrovolných dárců bylo v zemi kolem čtyř procent populace - v případě České republiky tedy zhruba 400 tisíc. „V okresech Litoměřice a Teplice přitom darují krev méně než dvě procenta obyvatel. Nedostatečná rezerva se projevuje především v opakovaném nedostatku transfuzních přípravků červených krvinek některých krevních skupin,“ upozorňuje Jiří Masopust, primář Transfuzního oddělení v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Podle lékařů mladí lidé v posledních letech dávají raději plazmu za finanční náhradu, která se pak používá na komerční výrobu léků. Plazmaferetická centra, která se komerčními odběry zabývají, odkazují na to, že dobrovolní dárci krve ubývají všude v Evropě kvůli klesající populační křivce u mladých lidí. 

„Pokles souvisí se stárnutím populace obecně a má největší dopad na skupinu prvodárců, nezávisle na tom, zda dárci dostávají finanční kompenzaci, nebo ne,“ říká Milan Malý ze Sdružení pro plazmaferézu.

Pětkrát víc než evropský průměr

Češi přitom poskytují mnohem více plazmy pro komerční zpracování, než je tomu ve většině evropských zemí. „Při přepočtu na počet obyvatel v České republice převyšuje odebraná plazma v komerčních centrech až pětkrát evropský průměr a zhruba třikrát množství, které bychom potřebovali na výrobu léků z plazmy, potřebných pro léčbu našich pacientů,“ upozorňuje primář Petr Turek.

Podle lékařů z transfuzních stanic by měl stát činnost plazmaferetických center a nemocnic koordinovat. Zvlášť v situacích, kdy má konkrétní nemocnice akutní nedostatek krve, například o letních dovolených.

Ministerstvo zdravotnictví ale žádné opatření nechystá. „Nejsme zastáncem regulace volného trhu. V minulosti se totiž podobné regulace příliš neosvědčily, viz mezinárodní arbitráže,“ odpověděla na dotaz MF DNES mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

V Břeclavi vzniklo centrum pro odběr krevní plazmy

Za jeden odběr plazmy je finanční náhrada 600 korun, za měsíc až 1 200 korun. „Není to jen o penězích, ale o pomoci druhým. Vaše plazma bude použita pro léčiva, která jsou nenahraditelná,“ lákají komerční centra v reklamách nové dárce.

Některé životně důležité léky se totiž dají vyrobit pouze z plazmy - potřebují je například lidé s imunitním onemocněním, při vrozených krvácivých stavech nebo při velkých úrazech a operacích. Výroba a prodej těchto léků ale už žádná charita není.

Medikamenty z plazmy spadají do běžného portfolia farmaceutických firem, jejichž obraty se pohybují v řádu stovek miliard korun. „Podnikání v souvislosti s odběry generuje zisk z dobrovolného daru. Tento zisk může být odveden do jiných oblastí, které nesouvisí s dárcovstvím,“ poukazuje na současný problém Petr Biedermann, primář Transfuzního oddělení Nemocnice České Budějovice.

Podle lékařů je obzvlášť znepokojující, že se plazmaferetická centra obracejí zejména na mladou populaci. „To zvyšuje nejistotu toho, kolik bude dobrovolných dárců krve v budoucnu,“ říká Turek.

Počty dárců krve v Česku

Zdroj: Společnost pro transfuzní lékařství

Česko je zdroj plazmy pro Evropu

S tím však nesouhlasí Sdružení pro plazmaferézu. „Dárci krve a krevních složek na transfuzních stanicích a dárci krevní plazmy pro průmyslové zpracování jsou dvě zcela odlišné skupiny, které se prakticky neprolínají. Různé formy kompenzování dárců fungují na celém světě,“ říká její zástupce Milan Malý.

Češi jsou přitom v poskytování plazmy za peníze evropskými rekordmany. Upozorňuje na to například primář Jiří Masopust a odkazuje se na aktuální zprávu EDQM Rady Evropy ohledně dárcovství krve v evropských zemích. Z té je patrné, že Česká republika v tomto „oboru“ jednoznačně vládne (ve zprávě není zahrnuto Rakousko, které je na tom zřejmě podobně jako ČR, pozn. red.), s odstupem následuje Německo, asi polovičních hodnot dosahuje Nizozemsko. Další země následují s už výrazně nižšími objemy.

I malé nemocnice mohou být ziskové, tvrdí šéf Penty pro zdravotnictví

Jen pro představu: Údaje, kterými disponují transfuzní oddělení tuzemských nemocnic, říkají, že v roce 2016 bylo v celé České republice technikou plazmaferézy odebráno zhruba 613 tisíc litrů plazmy k průmyslovému zpracování.

Lékaři navíc poukazují na to, že Češi v posledních letech začali zároveň dojíždět do příhraničních odběrových center v Německu a Rakousku, kde dostanou více peněz. Takže celkové množství plazmy může být ještě o něco vyšší. Prvenství Čechů je podle lékařů dáno i tím, že v některých zemích je placený odběr plazmy zakázán.

V současnosti funguje v České republice 20 plazmaferetických center, z toho pět vzniklo v posledních třech letech. „Centra ale nezaznamenávají nárůst objemu odebrané krevní plazmy. Prakticky všechna dárcovská centra bojují s úbytkem dárců,“ tvrdí Milan Malý. Aktuální data o úbytku dárců k oficiálnímu zveřejnění však společnost zatím nemá k dispozici.

Plazmaferetická centra se domnívají, že spolupráce s nemocnicemi funguje velmi dobře. „Systém, který máme v ČR, vychází z toho, co dělají po desetiletí v Německu a Rakousku, a je obecně po celém světě dáván za příklad úspěšného soužití transfuzní služby a dárcovských center specializovaných na krevní plazmu,“ dodává Malý.

Nejčtenější

V příštím roce přijde ekonomická krize, řekl ekonom Pikora v Rozstřelu

Ekonom Vladimír Pikora v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (4. prosince 2018)

„O tom, že krize přijde, nemusíme pochybovat. Podle mého názoru k tomu dojde v příštím roce,“ uvedl ekonom Vladimír...

Světové burzy rychle ztrácejí, propad akcií může přivolat recesi i v Česku

Newyorská burza (24. 8. 2015)

Finanční trhy zachvátila „blbá nálada“. Burzy po celém světě již několik dnů v řadě ztrácejí a ani vyhlídky nejsou...

Štědrá nadílka ve Škodovce, zaměstnanci dostali bonus i prémii 12 tisíc

Ilustrační snímek

Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky Škoda si před letošními Vánocemi výrazně finančně polepší. Společnost totiž...

Protesty drtí francouzskou ekonomiku, šokovaní turisté ze země odjíždějí

Hnutí žlutých vest opět demonstruje v Paříži a dalších francouzských městech...

Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum tržeb...

Dodavatelé elektřiny maskují její zdražení, neopatrní zákazníci mohou prodělat

Ilustrační snímek

Oznamovat špatnou zprávu není příjemné pro nikoho. A dvojnásob to platí pro obchodníky, kteří musí zákazníky informovat...

Další z rubriky

Pokud Češi nezačnou víc třídit, sběr odpadů se zdraží, říká ministerstvo

Skládka Celio na Mostecku, kde pomáhají vězni.

Skládek už máme dost, budeme víc recyklovat a zbylým odpadem alespoň topit, plánuje ministerstvo životního prostředí....

Ministerstvo navrhuje novou pokutu za špatně vyplněné kontrolní hlášení

Ilustrační snímek

Ministerstvo financí navrhuje v daňovém balíčku zavedení nové pokuty, kterou budou moci ukládat finanční úřady za...

Nulové mýtné nebude zadarmo. Stát i dopravce čeká spousta administrativy

Ilustrační snímek

Na konci příštího roku začne na 900 kilometrech silnic prvních tříd platit kamionové mýtné. Stane se tak bez ohledu na...

Najdete na iDNES.cz