"Kurz koruny i ceny akcií budou nyní s největší pravděpodobností reagovat negativně," míní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek, podle něhož obchodníci na finančních trzích si před víkendem plně neuvědomovali hrozbu situace a s úplnou demisí vlády nepočítali.
Podle ankety agentury Reuters by koruna mohla dnes oslabit až na 32 korun za euro. V pátek stačilo na koupi eura o 25 haléřů méně.
Kdo je Gross?
Lidé ze světa byznysu a financí nyní upírají oči ke Stanislavu Grossovi, Špidlovu nástupci ve vedení nejsilnější vládní strany a jednomu z klíčových aktérů nadcházejících politických jednání.
Gross je však pro finanční svět málo čitelný - má sice pověst obratného vyjednavače a vlivného muže, ale k programovým věcem, natož k ekonomice se dosud málokdy vyjadřoval.
Ani o víkendu mnoho nemluvil o tom, jak chce se svou mocí nyní naložit a jak konkrétně upravit politiku ČSSD, aby získal zpět popularitu u voličů. "Pokračovat beze změny, to je cesta k bezvýznamnosti, cesta k porážce," říkal Gross v sobotu v projevu ke straníkům, ale mocenský boj v ČSSD se zatím nevedl ani tak o programu, jako spíš o obličejích a o tom, kdo bude schopen lépe komunikovat s lidmi.
V České televizi Gross prohlásil, že nebude ustupovat od plánu postupného snižování schodku státního rozpočtu, což může být pro ČSSD nyní při hledání větší podpory u veřejnosti obtížné. "Země bez stabilizovaných veřejných financí prosperující nebude," uvedl bez dalších podrobnosti Gross.
Čtyřiatřicetiletý politik má sice od víkendu mandát od ČSSD, aby vyjednával o sestavení nové vlády, rozhodnout však nyní musí prezident Václav Klaus. Jestliže Špidla oznámil záměr rezignovat jako premiér, končí s ním i celá jeho vláda a podle ústavy nyní záleží na prezidentovi, koho sestavením nové vlády pověří.
|
ČTĚTE TAKÉ |
|
KRIZE URYCHLÍ VOLBY |
Možný rozpad nynější koalice si zahraniční bankéři přeložili jako hrozbu odklonu doleva - s chutí méně šetřit a víc rozdávat. "Je pravděpodobné, že přibude levicových kroků," řekl agentuře Reuters Jens Nordvig, analytik Goldman Sachs, podle něhož lze předpokládat ochabnutí vůle k dalším reformám.
Není co ztratit
Jenže Vladimír Špidla dospěl kvůli politickým kompromisům v těsné koaliční vládě do situace, kdy se plán jeho reforem podstatně zúžil. Jeho lidé sice pracovali například na reformě zdravotnictví, které se rok od roku dostává do větších dluhů a zatěžuje rozpočet, ale do řádných voleb se s výsledkem nepočítalo.
Také penzijní reformu Špidla slíbil pouze připravit, ale jednat měla až příští vláda. "Není proto příliš co ztratit," říká k nové situaci ekonom Jan Švejnar. Pro zbylé dva roky Špidlova vláda měla v plánu své hospodářské politiky jen několik významných kroků.
Trojbarevná koalice například dluží rodinám s dětmi snížení daní a společné zdanění rodičů, což je návrh, který by měl části populace vrátit letošní zvýšení DPH a spotřebních daní. Nižší daně vláda slíbila také podnikům.
Oba návrhy již jsou v parlamentu a navzdory vládní krizi mají šanci projít, protože nejsou nijak bolestné, ba naopak. Vláda dále slibovala zavést změny, které měly omezit boj s šedou ekonomikou.
Velký spor se vedl o majetková přiznání, jejichž je Stanislav Gross velkým zastáncem, a to v nejtvrdší verzi, podle které by daňový poplatník musel v případě sporu s finančním úřadem sám prokazovat, že všechny příjmy použité na koupi majetku zdanil.
Zvýšení DPH v letošním roce však mělo být hlavním zdrojem peněz k tomu, aby Špidlova vláda mohla naplnit svůj cíl a od příštího roku začít hospodařit s menším dluhem, i když schodek se měl snižovat jen pomalým tempem, bez větších zásahů.
Jak vyřešit problém, že pro dnešní střední generaci nebude stát schopen financovat důchody, chtěl Špidla vyřešit spolu s ODS. Ale představy byly natolik odlišné, že šéfové stran připustili, že řešení se ponechá až na příští vládě.
I proto Evropská komise minulý týden vzkázala do Prahy, že reformy jsou "důvěryhodné, ale málo ambiciózní". Proto ekonomové hledí na nynější krizi s nadějí, že by mohla urychlit pokrok vpřed.
"Dosavadní vláda neměla dostatečnou průraznost a nebyla ochotna podstoupit důležité a nutné kroky, jako je reforma penzí či zdravotnictví," uvádí Švejnar s tím, že nadějí by mohla být úřednická vláda, která by bolestné reformy (například další oddálení důchodového věku) provedla.
"Úřednická vláda by mohla být více akceschopná," věří Švejnar. Jiní zahraniční experti se také těší na to, že v nové situaci bude opoziční ODS pod větším tlakem, aby vysvětlila, jak by zemi spravovala lépe v případě předčasných voleb a svého pravděpodobného vítězství.
"Lidé v Bruselu se často ptají, co lze v případě vítězství ODS čekat za politiku, zvláště poté, co tato strana vyhrála evropské volby," uvádí Heather Grabbe z londýnského Centra pro evropské reformy.
"Je třeba mít silnou vládu, která by udělala reformní kroky velmi rychle. Dnes vládne kolektivní neodpovědnost, příliš mnoho kompromisů, a voliči v tom nemají jasno," uvádí šéf svazu průmyslu Jaroslav Míl.
