"Pravda je, že se říká, že pro právníky bude práce vždycky. Do jisté míry je to pravda, ale i na nás finanční krize dopadá," říká Daniel Weinhold, řídící partner právní kanceláře Weinhold Legal, která patří mezi pět největších tuzemských kanceláří.
Menší byznys kolem firem
Oblast, kde podle něho práce ubývá, jsou transakce, tedy asistence při nákupech a prodejích podniků. Ty jsou přitom většinovým příjmem velké části tuzemských kanceláří. "Řada připravovaných projektů byla zastavena a mnohé, které byly už v pokročilé fázi, jsou pozastavené," vysvětluje Weinhold.
Investoři, ale i banky, které transakce financují, nyní vyčkávají, až se situace uklidní. K nákupům je nevyprovokují ani klesající ceny řady firem. "Máme klienty, kteří mají nabídky, aby něco koupili. Ale oni říkají: když nám to dáte za polovinu nebo dvě třetiny, tak do toho jdeme, ale jinak si počkáme. Lidé, kteří prodali svoji firmu a mají nějaké peníze, které si často vydělali za celý život, ti se nesmějí při koupi splést," upozorňuje Weinhold.
Práce ubyla právníkům také v oborech, jako je development a stavebnictví. Prapůvod finanční krize totiž leží v krachu amerických hypotečních bank, které s sebou stáhly dolů hodnotu nemovitostí po celém světě. Developeři jsou také závislí na úvěrech bank, které jsou však nyní s půjčováním peněz opatrné.
"Pokud někdo dělá jako my pro developery a investory, tak se samozřejmě jejich problémy začnou projevovat i u nás. Firmy začnou sekat náklady a první, na co se podívají, je, kolik platí za externí služby," říká Jan Dáňa, senior partner kanceláře Dáňa, Pergl a partneři.
Nepříjemné podle něho také je, že řada developerů nyní zmrazí své projekty, nebo na ně tolik nespěchají. "Práce pro právníky pak tedy není tolik. Věřím, že řada menších právních kanceláří může skončit úplně," varuje Dáňa, jehož kancelář pracuje pro soukromé firmy, ale i pro řadu zadavatelů veřejných zakázek, jako je například Praha 1 nebo CzechInvest.
Nové tendry podle něho už potvrzují velkou nervozitu stavebních firem. "O menší zakázky, o které se dříve ucházeli jen ti malí, se dnes zajímají i kolosy se stamilionovými obraty. Snaží se posbírat i zakázky, o které by ještě před rokem ani nezavadily," dodává.
Firmy také podle něho dávají do nabídek nesmyslné položky, třeba smluvní pokuty ve výši tři sta tisíc korun za každý den prodlení, jen aby si zajistily vítězství.
I kancelář Dáňa, Pergl a partneři je šířeji rozkročená a její hlavní činností jsou právní služby při prodejích a koupi firem. Ty se teď také podle Dáni výrazně zpomalily. "I když klesají ceny, vyčkává se. Na transakce je ještě brzy. První, kdo se bude prodávat, budou podle mě právě menší developeři, kteří mají třeba jen jeden projekt, a stavební firmy," uvedl.
Naopak práce přibývá právníkům při pomoci s restrukturalizacemi podniků a v oblasti soudů a arbitráží. "Nedá se to vyjádřit nějakým grafem, ale dotazy na možnost řešení sporů stoupají. Třeba klienti zahraničních korporací, které tady mají dceřiné firmy a mají ve své zemi nějaké potíže, se ptají, jaký to u nás může mít na daný podnik dopad," popisuje Weinhold. Podle něho se také množí dotazy od věřitelů, co se stane, když jejich partner bude v insolvenci.
Odchody z Česka na obzoru
Podobné zkušenosti mají i další. "Máme jednoho klienta, zahraniční společnost, která má v tuzemsku továrnu. A ten se nás ptá, kolik by ho stálo to tady zavřít a odejít. Neznamená to, že to skutečně udělá, ale všichni počítají náklady a řeší, jak postupovat dál. To je pro současné dění typické," říká Martin Aschenbrenner z největší české advokátní kanceláře Kubr, Procházka a Randl.
Podle něho se množí i dotazy ohledně právních úprav propouštění, osekávání nákladů či restrukturalizací firem. Právní kanceláře se připravují i na zakázky od bank, které se teď do financování transakcí příliš neženou. Kvůli ztrátě důvěry si mezi sebou téměř přestaly půjčovat.
Cenu půjček mezi bankami tvoří sazba PRIBOR, která se stanovuje na základě kotací hlavních bank působících na pražském trhu, k ní si pak každá banka přidává marži, což je de facto její zisk. Jenomže banky si za tuto sazbu odmítají půjčovat na dobu delší než několik dnů, popřípadě chtějí více.
Podle Václava Bílého, partnera kanceláře Kubr, Procházka a Randl, tak lze od bank očekávat zájem přizpůsobit této situaci i smlouvy o půjčkách. Úvěrové podmínky bank totiž často vůbec nepočítají s tím, že jim za PRIBOR nikdo nepůjčí, a tyto smlouvy se tak pro bankéře stávají pastí.
"Banka například klientovi slíbila úvěr za PRIBOR plus svoji marži půl procenta, jenže cena, za kterou si sama peníze půjčí, je o více než půl procenta vyšší než PRIBOR, a měla by tedy ztrátu. Máme tak poptávku prozkoumat, zda má za takové situace banka povinnost peníze půjčit, popřípadě zda má právo zvýšené náklady přenést na dlužníka," dodává Bílý.
Podle něj jde většinou o úvěry firmám, například na financování pohledávek. Banky podle Daniela Weinholda také více přitlačily na zajištění úvěrů a přinášejí tak další práci právníkům.
"Tam, kde se banky při zajištění úvěru dříve spokojily se zástavami, dnes chtějí ještě další ručení," říká. Na trhu tedy podle právníků začne být hlad po specialistech, kteří umějí chodit v krizových disciplínách.
