Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krize prodražuje státní dluhy, Češi zaplatí více

  4:46aktualizováno  4:46
Evropa se začíná dělit na dvě části. Kdo je bohatý a ne příliš zadlužený, ten si může dovolit naducaný záchranný balíček proti krizi. Méně schopné země se musí držet zpátky, jinak je investoři potrestají, takže se na svých dluzích se nedoplatí. Na to si musí dát pozor i Česko.
Česko má nyní nastřádáno dluhů za jeden bilion korun. Ilustrační foto.

Česko má nyní nastřádáno dluhů za jeden bilion korun. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

"Stále slyším, přidej na tohle, na tuhle úlevu pro tohohle. V noci pak nespím hrůzou, kdo mi na to půjčí," přeháněl minulý týden v televizi ministr financí Miroslav Kalousek.

Jeho motivy jsou jasné. Postrašit kolegy ve vládě, aby nechtěli za zástěrkou krize příliš utrácet a na jeho krku jako ministra financí pak nevisel dluh.

Nicméně v jádru se Kalousek "budí" v noci oprávněně. Není to ještě nic tragického, ale stát už cítí, že se mu jeho dluhy prodražují. Kalousek musí vyřešit nejen to, jak si v dnešní době půjčit co nejlevněji, ale i to, aby mu někdo půjčil. Dluhy totiž navyšuje řada evropských států a půjčit si budou muset všichni. S větší konkurencí je pak dražší investory nalákat.

Bilionový dluh

Česko má nyní nastřádáno dluhů za jeden bilion korun. Jenom splácení úroků z nich přijde ročně na padesát miliard. Krize přitom sazby za život na dluh zvedla, a to zhruba o jedno procento.

Jedním ze způsobů, jak to změřit, je porovnat výnosy, tedy úrok, který musí stát investorům za půjčení platit. U českých státních dluhopisů a těch německých, které jsou brány jako srovnávací laťka, narostl tento rozdíl právě o zmíněné procento.

Jsou však i další měřítka. "Riziko Česka z hlediska schopnosti splácet své dluhy, tak jak je vnímáno investory na trhu, se za rok zvýšilo přibližně osmkrát," uvádí analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Nárůst je to velký, ale stejně jako v prvním případě, v absolutním měřítku ještě nejde o tak špatný výsledek.

Země jako Řecko, Španělsko či Portugalsko jsou na tom daleko hůře. V Evropě patří mezi černé ovce kazící pověst eura. Poté, co jim mezinárodní ratingové agentury snížily ohodnocení schopnosti splácet dluhy, budí totiž obavy, co by se stalo, kdyby zkrachovaly. Tedy nebyly jednoho dne schopné svůj dluh splatit.

Musely by opustit eurový přístav? Podle analytiků to není moc pravděpodobné, protože by to potopilo i ostatní země eurozóny.

Možnosti, jak hříšníkům pomoci, přitom jsou. Evropská centrální banka sice problémové zemi přímo půjčit nemůže, ale když se na tom shodnou politici, může jejich dluhopisy nakoupit na trhu.

Z pohledu důvěry se tak zatím to, že tyto země mají euro, jeví pro ně jako výhoda. Od letoška si ji může "užívat" i Slovensko. Naproti tomu Česko může zprostředkovaně doplácet na to, že euro nemá.

"Finanční trhy si uvědomují, že případný státní bankrot je pravděpodobnější pro ekonomiku stojící vně eurozóny," říká analytik Patria Finance David Marek. Nám by tak v krajním případě mohl pomoci Mezinárodní měnový fond, zatímco Slovensku i Evropská centrální banka nebo členské země eurozóny.

Stejně jako ostatní státy musí i Kalousek nyní vyřešit, jak si letos co nejlevněji půjčit. Žádné přebytky v hospodaření vlády se do budoucna nerýsují, takže splácet dobíhající dluhy musí i nadále vydáváním nových dluhopisů. Neboli starou půjčku zalepí novou.

K tomu musí ještě sehnat peníze na letošní deficit. Koncem loňského roku ministerstvo financí čekalo, že si bude muset půjčit prostřednictvím vydání nových dluhopisů maximálně 133 miliard korun.

Od té doby už je však jasné, že schodek rozpočtu bude minimálně dvojnásobný. "Nový plán rozpočtu naznačuje, že stát si bude muset vypůjčit o 33 miliard více, než původně plánoval," říká analytička Komerční banky Anne Francois Bluherová.

Hlad po poukázkách

"Za současného vývoje na finančním trhu nepředpokládáme překročení objemu vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů," říká k financování vyšších dluhů mluvčí ministerstva financí Jakub Haas. Dodává, že se uvažuje o vyšším objemu státních pokladničních poukázek, tedy cenných papírů se splatností pár měsíců. Ty jsou však pro stát dražší než dluhopisy se splatností pět či deset let.

Jenže po poukázkách je na trhu větší poptávka, protože s vypuknutím krize začali všichni investoři hromadit hotovost a nechtěli ani státu půjčit na delší dobu. Proto také ministerstvo přestalo zatím vydávat dluhopisy s pevně daným výnosem a s delší splatností vydává jen cenné papíry úročené pohyblivou sazbou.

U nich se úrok mění podle vývoje na trhu a stát nese větší riziko, že když úroky vzrostou, bude platit více. Také si však nemůže moc vybírat, protože od loňska mu ubylo zájemců o koupi jeho dluhů.

Zatímco ještě ke konci loňského června měli zahraniční investoři nakoupeno dluhopisů za skoro 270 miliard, ke konci roku už jich drželi o čtyřicet miliard méně.

"Důvodem je velká nabídka nových dluhopisů na zahraničních trzích, tak i očekávané oslabování české měny," říká Ondřej Čech, obchodující s dluhopisy v České spořitelně. Podle něj však už výprodeje z ciziny nejsou tak velké jako v posledních měsících minulého roku.

Ministerstvo proto pro letošek uvažuje o vydání dluhopisů s úrokem navázaným na inflaci nebo o cenných papírech pro malé investory, tedy nejen banky či penzijní fondy. Stát by si tak rozšířil paletu možných kupců o drobné zájemce, ale opět by ho to stálo více. Šlo by vlastně o jakousi obdobu povodňových dluhopisů.

V neposlední řadě chce Kalousek stejně jako loni vydat cenné papíry v eurech. Investoři by u nich nenesli riziko, že se pohne kurz koruny, což je právě nyní velká neznámá. Stát by teď při slabé koruně zinkasoval více, a pokud by do budoucna posílila, což se očekává, splácel by za pár let menší úroky.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
KOMENTÁŘ: Podnikatelé mají papírování plné zuby, to sdílené ekonomice nahrává

Sdílenou ekonomiku lze vnímat jako přirozenou reakci na přeregulovanost některých odvětví na trhu. Její potenciál je obrovský. Stávající hráči na trhu si...  celý článek

Kromě posilování prodejů v maloobchodu zrychlily v létě prodeje plechovkových...
Pivo v plechovkách stále roste. Prodalo se ho až o 80 procent víc než loni

Obliba piva z obchodních řetězců, a zejména toho plechovkového, dál roste v neprospěch moku prodávaného v hospodách. Potvrzují to odhady Českého svazu pivovarů...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za hospodu kulturnější. Bývalí manažeři Prazdroje rozjíždějí novou skupinu

Bývalí manažeři Plzeňského Prazdroje rozjíždějí novou hospodskou skupinu, kterou pojmenovali Hospodska. Chtějí, aby hospoda byla místem setkávání a diskuzí....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.