Už čtvrtina ekonomicky aktivních Španělů nemá práci, z toho půlka mladých lidí. Banky v zemi jsou nestabilní a i oficiální činitelé přiznávají, že mohou potřebovat další kapitálovou injekci. Domácnosti utrácejí čím dál méně a dluhy stoupají, podobně jako úroky na dluhopisových trzích. Ratingové agentury reagují logicky snižováním hodnocení této země, což obvykle zadělává na další problémy.
ON-LINE ROZHOVORZhroutí se Španělsko a co by to znamenalo pro zbytek EU? Odpovědi Michala Brožky čtěte ZDE. |
"Ta čísla jsou otřesná pro každého a otřesná jsou i pro vládu. Španělsko je v krizi obrovských rozměrů," shrnul minulý týden ve španělském rozhlase ministr zahraničních věcí José Manuel García-Margallo.
"Myslím si, že se míra nezaměstnanosti bude ve Španělsku zvyšovat ze současných 24 % až k 28 %. Myslím si, že čím dál více Španělů nebude schopno splácet některé úvěry. A myslím si, že vláda přijde s dalšími reformními kroky na trhu práce," odpověděl na dotaz čtenáře ekonom Brožka.
Hlavním problém vidí ekonom v nepružnosti pracovního trhu, kdy je obtížné dát zaměstnancům výpověď. To by měly změnit plánované reformy. "Jdou správným směrem k větší flexibilitě, ale řekl bych, že jsou na půl cesty. Krátkodobě by to mohlo "stačit"," napsal v on-line rozhovoru.
Jeden ze čtenářů byl zvědavý, zda by se v budoucnu mohla krize přenést i na Velkou Británii. Podle Brožky je to sice možné, ale nepravděpodobné. "Veřejný dluh Velké Británie je asi 78 % HDP, což není málo, ale není to špatné, ale soukromé zadlužení se nachází na 400 % HDP, což je skoro nejvíc na světě. Pokud by investoři ztratili důvěru v to, že tyto dluhy budou splaceny, byl by to default obrovských rozměrů. Takže odpovídám, reálné to je, ale není to pravděpodobné," reagoval ekonom na dotaz.
Banky jsou bolavým místem
Když Španělé mluví o tom, že by mohli znovu pomoci problémovým bankám, druhým dechem ubezpečují, že na to země bude mít peníze a nebude nucena žádat o pomoc v zahraničí.
Španělsko musí do příštího roku snížit deficit státního rozpočtu na 3 procenta HDP, vzhledem k hospodářskému propadu a sociálním nepokojům ale panují obavy, zda tento cíl země splní.
Španělsko by bylo největší obětí krize v Evropě
Pokud by se problémy ve Španělsku dál prohlubovaly a země by nakonec musela požádat v cizině o pomoc, bylo by v pořadí už čtvrtou zemí Evropy. Jako poslednímu tonoucímu hodily eurozóna a Mezinárodní měnový fond záchranný kruh Řecku, podobně už dříve dopadlo také Irsko a Portugalsko. Španělsko by ale bylo největší obětí dluhové krize v Evropě. Problémy ve Španělsku navíc zvyšují riziko, že se krize přelije do dalších zemí, zejména do Itálie.
