Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kterou banku zvolit?

aktualizováno 
Drobný klient se stal středem zájmu velkých bank. Tedy vypadá to tak - podle nejrůznějších reklam, které vidí denně v televizi, v novinách nebo je slyší z rádia. Vydá-li se ovšem poté přímo do banky uložit výhodně své peníze nebo získat půjčku, čeká ho leckdy nepříjemné rozčarování. Nejmenší v Investiční a Poštovní bance, největší naopak v České spořitelně. Zda bude spokojen či rozčilen ovšem hodně záleží i na tom, do jaké pobočky se zrovna vydá. U téže banky se totiž může setkat na různých místech s velmi rozdílným přístupem - bude mít dojem, že je v jiném peněžním domě.

Nabídka pro malé klienty prošla obrovským rozvojem, ale banky toho neumějí využít. Jde především o chybu konkrétních pracovníků za přepážkou, kteří neumějí "zboží" svého zaměstnavatele dobře prodávat.

"Znalost vlastních produktů není vždy dobrá, prakticky se nesetkáte s tím, že by vám v bankách aktivně nabídli něco, co podle jejich názoru potřebujete a co by vám pomohlo," říká manažer pro oblast finančních služeb společnosti Andersen Consulting Jiří Ron, který pracoval na rozsáhlé studii kvality služeb tuzemských velkých bank.

Z průzkumu vyplývá jeden zajímavý fakt, který je typický pro Českou spořitelnu. Některé pobočky jsou velmi dobré, a pokud by banka hodnotila pouze podle nich, nezadala by si nic s úrovní leckteré západní banky. Většina poboček se ovšem umístila tam, kde celá spořitelna - na konci žebříčku.

Čím větší je rozptyl mezi dobrými a horšími pobočkami, tím horší je i celkový dojem z banky. Podle Rona to potvrzuje, že ústavy nemají jednotné postupy řízení, a pobočky vypadají tak, jak kvalitní jsou jejich ředitelé.

Dobrou službu lze charakterizovat takto: Klient je v příjemném přátelském prostředí, nemusí dlouho čekat, pracovník mu ochotně a odborně poradí a navrch nabídne nějakou novinku, která mu může ušetřit čas nebo lépe zhodnotí jeho peníze.

"Situace na českém bankovním trhu se pro malé klienty bezpochyby zlepšuje, stále však není dobrá. S tím úzce souvisejí zdlouhavé postupy při obsluze klientů, kterými banky své pracovníky zatěžují, rozsáhlé papírování a vícenásobné vyžadování stejných informací od klienta," uvádí studie.

Zhodnocovat peníze tím, že je člověk nechá ležet na běžném účtu, snad napadne jen blázna. Ani klasické bankovní spoření moc nenese. Paradoxní pak jistě je, že Česká spořitelna nedokáže například dobře využívat toho, že se stala průkopníkem investic do korunových podílových fondů.

Pozoruhodně velká část pracovníků spořitelny nebyla podle průzkumu schopna vysvětlit - a tím méně nabídnout - jiné produkty než sporožiro a termínovaný vklad. Naproti tomu v IPB nebylo problémem, aby jeden pracovník vysvětlil jak zřízení běžného účtu, tak investice do podílových fondů.

Pohodlí a kvalita je při výběru banky jedna strana mince - tou druhou jsou samozřejmě ceny za nabízené služby, které studie Andersen Consulting nehodnotila. Ovšem mezi tím nemusí být nutně rozpor - rozhodně neplatí, že kvalitnější banky musí být dražší.

Příjemné změny ve službách a zřejmě i v cenách by navíc měly příjít relativně rychle - tak, jak se noví vlastníci bank rozkoukají a začnou po svých zaměstnancích tvrdě vyžadovat kvalitní práci. Dobře je to vidět na příkladu americké GE Capital Bank, která koupila někdejší Agrobanku.

"Úředníci mají o produktech přehled a ke klientovi se chovají velmi příjemně a přátelsky," řekl Ron. Průzkum Andersen Consulting probíhal na pobočkách v různých regionech a v Praze. Zaměstnanci společnosti navštívili zhruba devadesát poboček celkem pěti bank a využívali i převleků.

Jednou vystupovali jako člověk s čistým měsíčním příjmem 15 tisíc korun, který žádá běžné služby, jindy šlo o náročného klienta, který chce uložit milion, rozložit riziko a kdykoli - i v cizině s penězi disponovat. Z šestnácti zkoumaných parametrů, které měly různou váhu, pak vyšlo pořadí úspěšnosti.

Téměř sedmdesát procent kladných bodů získala IPB, o deset méně GE Capital Bank ČSOB a KB kolem pětapadesáti a spořitelna se dostala jen přes čtyřicet procent. Při výběru banky je tedy dobré posoudit co nejvíce věcí - dát jen na první pohled může být dost zrádné. Co je blyštivé a okázalé totiž nemusí být nejlepší.

Například ČSOB, která má působivé prostory, poskytuje horší služby, než GE Capital Bank, jejíž pobočky jsou zařízeny poměrně jednoduše. To, která banka bude v budoucnu u drobných klientů nejoblíbenější, není v současné době rozhodnuto. Každá se totiž snaží získat jejich přízeň a každá musí zlepšit něco jiného. Spořitelna musí změnit návyky řady svých zaměstnanců, kterým po léta stačilo znát tři základní produkty.

GE Capital Bank nemá konkurenční nabídku produktů, ovšem u této banky není jasné, jestli o to vůbec stojí. Komerční banka čeká na svého strategického partnera, a pokud ten bude mít zájem rozvíjet drobné bankovnictví, má pro to tento ústav dobré předpoklady. Relativně nejjednodušší je pozice ČSOB, která koupila "nejlepší" IPB. Stačí tedy nepokazit to, co dobře funguje, a naopak se snažit služby ještě zlepšit.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Podnikatel Jan Hradecký na snímku z roku 2013
Při rallye v Africe zemřel Jan Hradecký, zakladatel české firmy Botanicus

Podnikatel a mecenáš Jan Hradecký tragicky zemřel při rallye veteránů Classic Safari. Světu zanechal odkaz prostřednictvím své firmy na přírodní kosmetiku...  celý článek

Ilustrační snímek
Vánoční prémie budou, hlásí třetina firem. Většinou rozdají peníze

Výborná ekonomická kondice domácích podniků se před Vánocemi propíše i do kolonky mimořádné odměny na výplatních páskách. Třetina firem má už teď jasno, že je...  celý článek

Lidé se snaží ušetřit za kouření, do cigaret balí doutníkový tabák
Tabák v „doutníkovém balení“ je levnější, stát na daních tratí stamiliony

Levné kouření láká a stát přichází o spotřební daň. Rozdíly ve zdanění tabáku v různých formách jsou i několikanásobné. Na trhu jsou například k mání doutníky,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.