Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kubíčkovy balony letí z Brna do USA

  9:12aktualizováno  9:12
Nad Spojenými státy se letos začaly vznášet první balony s nápisem Kubíček na výrobním štítku. Pocházejí z brněnské továrny firmy Balony Kubíček, která po měsících příprav, vyřizování licencí a investic do reklamy otevřela na konci loňského roku v USA své obchodní zastoupení.

Firma Aleše Kubíčka je třetí největší továrnou na horkovzdušné balony na světě. | foto: MF DNES

Ekonomická krize, která se právě ze Spojených států loni a letos rozlila do Evropy, však zatím plánům balonářů příliš nepřeje. "Čekali jsme, že prodáme kolem pěti balonů, zatím jsme prodali dva. Balony souvisí s reklamou, s využitím volného času. Na tom všem Američané šetří,“ říká vedoucí prodeje Michael Suchý.

Majitel společnosti Aleš Kubíček vstupu na americký trh nelituje. "Čekáme, že přijde nějaké oživení,“ říká zakladatel a majitel třetí největší továrny na horkovzdušné balony na světě.

Vstup do USA firmě navíc podle něj výrazně ulehčil loňský kurz dolaru kolem 15 korun, takže vybudování pobočky bylo mnohem levnější, než na kolik by přišlo nyní.

Továrna v Brně má kapacitu pro výrobu asi dvou set padesáti kompletních balonů ročně. Loni měli rekordní sezonu, vyrobili jich téměř stovku. Letos by chtěli tento počet překonat navzdory krizi, která zasáhla i balonářství. Stěžejní trhy, německý a rakouský, kam míří většina produkce, totiž mají stále o brněnské plátno, koše a hořáky zájem.

A dobře si vede i Česká republika. "Baloning je na vzestupu. Zatímco před pár roky jsme tu prodávali kolem pěti balonů ročně, teď je to čtyřnásobek,“ vypočítává Suchý.

Kdo jsou typičtí zákazníci

Zaprvé firmy, které nabízejí komerční lety. Na vlně obliby zážitkových dárků se vezou i horkovzdušné balony. Letenka na jedno "svezení“ sice stojí přes pět tisíc korun, přesto se do byznysu s balony pouští stále víc firem.

Obliba balonů roste i mezi českými manažery. Podle Aleše Kubíčka mají z jeho výrobků několikanásobný užitek. "Používají balon jako reklamní médium a zároveň ho používají jako způsob trávení volného času," tvrdí Kubíček. 

"Balon jim stabilizuje rodinný život, protože létá celá rodina, zároveň udělá reklamu a ještě sveze důležité obchodní partnery, takže manažer má pocit, že nemarní čas,“ říká s úsměvem průkopník českého balonového létání, který stál v osmdesátých letech u zrodu prvního českého balonu.

Zkušenosti s jeho výrobou získané doslova metodou pokus-omyl po revoluci přetavil do úspěšného podniku, kromě balonů a textilie nesou jeho jméno i nafukovací reklamní poutače.

Létání jako koníček

Poslední skupinou tuzemských zákazníků jsou nadšenci, kteří mají balonové létání jako koníček. "Dá se to přirovnat k jachtingu. Jen s tím rozdílem, že na jachtu jedete dvakrát za rok, zatímco s balonem můžete být při dobrém počasí venku každý víkend,“ popisuje Suchý.

Cena kompletního balonu začíná asi na půlmilionu korun. Většina z produktů Kubíčkovy továrny je vyrobena na zakázku, levněji firma nabízí omezený počet balonů v indiferentním designu, které má na skladu.

Aleš Kubíček

První horkovzdušný balon postavil Aleš Kubíček s nadšenci z brněnského Aviatik klubu už v roce 1983.

Do listopadu stihl pod záštitou společnosti Aerotechnik vyrobit pro východoevropský trh třicet balonů.

Na začátku 90. let založil firmu, která dnes vyrábí téměř stovku horkovzdušných balonů ročně a její divize se věnuje výrobě nafukovacích reklamních poutačů.

Brněnská továrna si vše vyrábí sama. Její textilní pobočka utká textilii, v přízemí továrny dva muži vyplétají kovovou konstrukci koše ratanem, v sousední dílně pracují obráběči na hořácích.

Finální cena je o něco nižší než u konkurenčních produktů dvou světových "balonářských velmocí“ - Španělska a Británie. "Rozdíl ale není velký a záleží hodně na kurzu. Když je nepříznivý, cena se skoro vyrovná,“ připouští Suchý.

Čína konkurenci nepředstavuje

O snižování nákladů, například nákupem textilií z Dálného východu, nechce Aleš Kubíček ani slyšet. "Uživili jsme se za komunismu, za kapitalismu, tak se snad uživíme, až přijde konkurent z Východu. Prostě musíme být lepší. Ve vývoji, v nabídce, v doplňkových službách, to je naše jediná obrana před východními cenami, evropská politika nás před invazí z Východu nechrání,“ říká podnikatel.

Přímé konkurence se neobává vůbec. "Číňané dokážou sice věc okopírovat, ale mají chyby v samé podstatě. Já jsem čínské balony viděl a upřímně říkám, že bych do něj člena své rodiny neposadil,“ tvrdí.

Opačným směrem zboží vozit chce. "V Číně neexistuje střední třída, ale je tam poměrně snobská vyšší třída. Sami sice vyrábějí plagiáty, ale nikdy by je nepoužívali. Pro nás je to velký potenciál,“ konstatoval.

Ve firmě funguje vývojové oddělení, které vede Kubíčkův syn. Kromě sportovních balonů se zaměřuje i na vývoj "komerčních“ prvků balonu. "Zavedli jsme výrobu košů s dveřmi se sedačkami pro invalidy, pro VIP. Děláme na vývoji speciálních velkých košů. Myslím, že konkurenti tomu nevěnují tolik pozornosti jako my,“ vypočítává Michael Suchý.

Aleš Kubíček dokonce optimisticky tvrdí, že třetí světová příčka v počtu vyrobených balonů není poslední metou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

IKEA (Ilustrační snímek).
Konec luštění návodů. IKEA kupuje firmu na hodinové manžele TaskRabbit

Švédský nábytkářský řetězec IKEA se dohodl na koupi společnosti TaskRabbit, která zprostředkovává pracovníky pro drobné domácí práce, například montáž nábytku,...  celý článek

Prodejna Datart u metra Anděl.
Další miliardová fúze. Datart se spojí se skupinou HP Tronic

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) schválil jednu z největších transakcí na trhu s elektronikou. Obchodní řetězec Datart se spojí se skupinou HP...  celý článek

Závod Škoda Auto v Kvasinách začal s výrobou modernizovaného modelu Yeti...
Volkswagen se bojí Škody. Chce část výroby přesunout z Česka do Německa

Vedení a odbory německé automobilky Volkswagen chtějí, aby se část výroby divize Škoda přesunula do Německa a aby divize platila více peněz za sdílené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.