Kůla: ČSA v krizi nejsou

  • 44
Několik měsíců hledání místa pro exministra obrany Jaroslava Tvrdíka stálo nakonec hlavu Miroslava Kůlu. Bývalému politikovi musel uvolnit křeslo prezidenta Českých aerolinií. "Ačkoliv se na to člověk tři neděle připravuje, nakonec když k tomu dojde, zjistí, že se na to připravit nedá," říká Kůla.

Jak se cítíte bez práce?
Jak se může cítit člověk na odchodu po třiatřiceti letech ve firmě. Měl jsem zcela jinou představu o tom, jak ji předám svému nástupci. Třeba jako můj předchůdce.

Mezi důvody vašeho odvolání byl i špatný stav aerolinek.
Odmítám tvrzení, že předávám firmu v dramaticky špatném stavu. Všechna čísla a údaje za firmu musíte srovnávat v kontextu. Uváděné první pololetí není nikdy ziskové, to je normální. Mě těší, že letošní pololetí jsme měli lepší než loňské. Zatímco za poslední dva roky vyprodukovala podle mezinárodní letecké asociace letecká doprava ztrátu 215 miliard dolarů, ČSA byly v plusu se 45 miliony dolary.

To se bavíte o údajích v mezinárodním účetnictví?
Ano. Pokud chcete srovnávat letecké firmy, musíte použít mezinárodní účetní standardy. Podle nich nebyly ČSA za posledních pět let ve ztrátě. A to se týká i pololetních výsledků. Když je výkonnost ČSA tak slabá, jsou velké světové aerolinie, které mají horší výsledky, slabší?

Podle posledních zpráv se začíná letecká doprava znovu zvedat.
Letecká doprava léta běží po jakési sinusoidě, po nepříznivém období opět roste. Když jsem před čtyřmi roky, symbolicky téměř také prvního září, firmu přebíral, začala doprava růst. Končila krize po válce v Kosovu. Jediný rok relativního klidu pro nás byl rok 2000.

To také ČSA vydělaly přes čtyři sta milionů korun. Byl to váš nejúspěšnější rok ve funkci?
Nebyl. Daleko více si vážím ztráty jen 60 milionů korun v loňském roce, kdy byla situace celosvětově v letecké dopravě nesmírně složitá.

Právě pololetní ztráta ČSA byla uváděna jako jeden z hlavních důvodů vašeho odvolání...
Vadí mi rozhodnutí vyměnit vedení, které s hospodářskými výsledky nemělo nic společného. Je minimálně s podivem, že se k výměně přistoupilo ve chvíli, kdy se po pololetní ztrátě hospodaření firmy otočilo. Za poslední tři měsíce roku jsme vydělali 660 milionů korun.

A kumulovaná ztráta firmu nemůže ohrozit?
ČSA disponují prostředky ve výši 1,3 miliardy korun. Dnes je kumulovaná ztráta okolo miliardy korun. S jejím okamžitým splacením by tedy nebyl problém. Z celkové kumulované ztráty 2,4 miliardy, která vznikla v roce 1993, ČSA neustále umazává.

Vedl jste prý málo dynamickou firmu...
Neexistuje společnost, která má nárůsty cestujících v desítkách procent, když ostatní jsou přinejlepším na nule, spíš hůře. Otevřeli jsme pět nových linek. Nestává se, že by se chytly všechny. Nám, tedy obchodníkům a marketingu, tento tah vyšel.

Loni jsme dokončili splácení sedmi letadel, v první polovině příštího roku to bude dalších pět. Jako jediná postkomunistická společnost čelíme náporu nízkonákladových dopravců. Do Prahy jich létá šest, do Varšavy a Budapešti ani jedna. Ale nechci ČSA srovnávat sMalévem nebo Lotem, sneseme srovnání s Lufthansou či British Airways.

Takže jste spokojen i s kritizovanou produktivitou práce v ČSA?
To je věc, která i mě trochu trápí. Snažili jsme se s tím neustále něco dělat. Po jedenáctém září jsme dokázali ušetřit na nákladech miliardu korun. Při našem rozvoji dvou- až tříprocentní nárůst lidí není nic neobvyklého. Na každé letadlo potřebujete pět posádek, tedy deset pilotů a asi třicet palubních průvodčích.

Co budete dělat teď? Zůstanete ve firmě?
Vyberu si dovolenou a potom se teprve začnu po něčem porozhlížet. Považuji za vyloučené, abych ve firmě zůstal. Necítil bych se dobře ani já, ani nové vedení. Je to pro mě uzavřená kapitola, i když třiatřicet let dlouhá.

,