Jen málo míst na světě je nehostinnějších než Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy. Zámořská území Velké Británie v jižním Atlantiku jsou vzdálená tisíce kilometrů od nejbližšího pobřeží, které představuje to argentinské. Většinou tam prší nebo padá sníh s deštěm, maximální teplota dosahuje deseti stupňů Celsia a kromě pár státních úředníků tam nežijí žádní stálí obyvatelé.
Ani v největším „městě“ Grytviken, které má sice muzeum, ale už žádné stále obyvatele, neexistují asfaltové silnice či chodníky. Přesto právě do Jižní Georgie exportovala Česká republika předloni 72 párů kolečkových bruslí v celkové hodnotě 49 tisíc korun.
Jde o jeden z těžko vysvětlitelných údajů z databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ), na které zájemce o zahraničních obchod občas narazí, a z nichž některé příklady iDNES.cz přináší.
Úřad ujišťuje, že se nejedná o chybu. „Tyto údaje byly celníky sebrány z vyplněných dokumentů, překontrolovány na platné kódy zemí dle číselníku GEONOM a předány ke zpracování na ČSÚ. Kontrola na platné kódy vylučuje, aby se do zpracování dostaly kódy nesmyslné či v daném časovém období neplatné. V interním systému zpracování byly během let postupně zaváděny i další druhy kontrol,“ ubezpečuje mluvčí ČSÚ Petra Báčová.
Čtyři sta kilo zubních výplní
Další český vývoz do Jižní Georgie už tak překvapivý není. Čepice, kuchyňské potřeby a zboží potřebné k opravě letadel se na odlehlém souostroví můžou hodit. Stejně jako zubní výplně. Zásob plomb z Česka si však dva vládní úředníci, jejich manželky a turisté, které uprostřed oceánů náhle přepadne bolest zubů, budou užívat ještě hodně dlouho. V roce 2013 se jich tam vyvezlo 403 kilo v hodnotě 180 tisíc korun a jde o vůbec největší exportní výměnu mezi Českem a Jižní Georgií za posledních deset let.
Ze souostroví je to k jižnímu pólu „jen“ něco málo přes tři tisíce kilometrů. I na Antarktidě přitom zanechává český export svou stopu. „Vývozy v posledních třech letech jsou deklarovány vždy v měsíci říjnu. Podle zboží se jedná o vybavení expedic a polární stanice,“ říká Báčová. A skutečně nejhodnotnější položku vývozu v loňském roce tvořily měřící a navigační přístroje. V menší míře pak na kontinent směřuje zboží běžné spotřeby jako je čokoláda, droždí, rýče, lopaty, kladiva, tiskoviny či prací prášky.
Zajímavou obchodní výměnu má Česká republika s nejmenším státem světa Vatikánem, který je v databázích ČSÚ nazýván Svatý stolec. Vedle drobností jako jsou tiskoviny zarazí, že tam v roce 2002 z Česka putovalo 385 „pancéřových skříní“. Naopak, importu z Vatikánu v posledních dvou letech dominuje kolonka s názvem „Perly, drahokamy, drahé kovy, výrobky bižuterie.“
Soudruzi rádi pivo, koňak i slivovici
Ministr zemědělství Marian Jurečka se pokouší najít nové trhy pro tuzemsku produkci a jeho pozornost směřuje především k některým africkým státům. V Zambii se tak Česko zapsalo trochu překvapivým „produktem“ českého původu. Do afrického státu směřovalo v rámci rozvojové pomoci v uplynulých čtyřech letech devět kilo inseminačního býčího spermatu v souhrnné hodnotě 1,2 milionu korun.
Český export se našel i v problematických zemích jako je Eritrea či Somálsko, objevil se i nejmladším státě světa Jižním Súdánu. V těchto zemích panuje poptávka po traktorech, motorových vozidlech či kotlích, často opakující se položkou však bývají produkty skrývající se pod označením „Antény a parabolické antény, části a součásti vhodné pro použití s nimi.“
Obchodní výměna Česka funguje i se státy jako je Severní Korea. Překvapí přitom, po jakém českém zboží je ve stalinistické diktatuře největší poptávka. Exportnímu seznamu uplynulých let dominuje pivo, šumivá i tichá vína, koňak, whiskey, likéry a slivovice. Je však třeba dodat, že jde jen o zcela zanedbatelné množství a jedná se spíše o jednotky lahví.
Možná, že Severní Korea český alkohol z dovozu už nepotřebuje, jelikož se zásobí sama. Vedle již hotových produktů si totiž tamní režim v roce 2014 objednal i 16,2 tisíc kilo sladu, 240 kilo chmele a pivovarnické vybavení za 1,6 milionu korun.
