Informace uvádí to pracovní verze materiálu ministerstva zemědělství pro jednání tripartity. Ministerstvo financí podle ní definitivně zamítlo z rozpočtových důvodů snížení daně z přidané hodnoty na palivové dříví o pět procentních bodů na deset procent.
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Ve středu se jede premiér Andrej Babiš (ANO) podívat do postižené oblasti na Vysočině.
„Celkový roční objem napadeného dřeva lze prognózovat minimálně ve stejném rozsahu jako v roce 2018, to je zhruba 20 milionů metrů krychlových, v případě mimořádně nepříznivých klimatických podmínek i výrazně více,“ uvádí materiál.
Někteří odborníci hovoří i o násobcích tohoto množství. Kolik dříví se povede vytěžit, bude jen na kapacitě lesnických firem a zpracovatelů dříví, podle dokumentu by mělo jít o deset až 15 milionů metrů krychlových, přesnější prognózu bude mít stát v druhé polovině roku.
Alarmující situace je nyní zejména na Vysočině. „Kraj Vysočina je územím s obrovským potenciálem pro další šíření kůrovce, neboť zastoupení smrku v kraji činí 70 procent,“ uvádí dokument. V kraji se loni zpracovalo 1,3 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví jenom ve vlastnictví Lesů ČR. Letos by mohlo jít o 2,5 až tři miliony.
To potvrzuje i Ivo Mittermayer, předseda představenstva dřevozpracujícího podniku Dřevo Vysočina a.s. „Situace nejen zde na Vysočině je kritická. Kůrovec způsobuje devastaci lesů a lesníci se potýkají s mnoha problémy. Těží se stromy, které nebyly v těžebním plánu. Kapacity strojů a pracovníků i finanční zdroje musí být alokovány na těžbu kůrovcového dřeva. Situaci komplikuje také značný nedostatek tuzemských zpracovatských kapacit na vytěžené kůrovcové dřevo,“ řekl Mittermayer.
„Tato predikce se týká pouze lesů v přímé správě Lesů ČR, což představuje necelých 40 procent lesa na Vysočině. Pokud připočítáme procentuálně všechny ostatní vlastníky lesa na Vysočině, přesahuje odhadované množství kůrovci napadeného dříví na letošní rok sedm milionů metrů krychlových,“ varuje zpráva.
Snížení sazby DPH nepomůže
Dokument dodává, že lesníkům nepomůže s odbytem snížení daně z přidané hodnoty na palivové dříví, což by mohlo pomoci trhu zlevněním dříví. „Od tohoto kroku si ministerstvo zemědělství slibovalo promítnutí snížené sazby DPH do konečné ceny palivového dřeva, zvýšení poptávky po palivovém dřevu a slabším užitkovém dříví a pozitivní mediální propagaci spotřeby palivového dřeva. Navrhované opatření ministerstvo financí z rozpočtových důvodů definitivně zamítnulo,“ uzavírá materiál.
Podle Jana Příhody z think tanku Czech forest se na trh dostává extrémní množství dříví. „Převis nabídky nad poptávkou a reálnými zpracovatelskými kapacitami vede k propadu cen. Situaci ještě zhorší rozvíjející se kalamita v okolních zemích, která povede k omezení našich exportních možností,“ řekl. V ČR se podle něj nezpracuje ani polovina dříví, která má být podle prognóz letos kůrovcem napadena.
Boj s kůrovcem zatím Česko prohrává, stromy mizí před očima |
„Neprodejné dříví tak bude muset být v milionových objemech skladováno a asanováno, aby se z něj kůrovec dále nešířil. Pokud nedojde ke skutečné podpoře boje s kalamitou, je velmi pravděpodobné, že trh s dřívím letos zkolabuje, a tím pádem se boj se šířením kalamity zastaví,“ dodal.
Dlouhodobý průměr kůrovcvových ročních těžeb činil do roku 2015 podle odborníků zhruba 1,5 milionu metrů krychlových dříví. Od dubna platí novela zákona, podle které stát rozdělil Česko na zóny s různými stupni opatření. Na celém území státu nově platí možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022.
Na nejhůře postiženém území mají nově vlastníci možnost ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou lapače a lapáky. Kalamitní zóna zasahuje sedm krajů ČR. Ministerstvo také letos zvýšilo na dvojnásobek příspěvek na hospodaření v lesích, měli by tak přerozdělit 1,15 miliardy korun.
