Prozatím stát přislíbil celkem 2,5 miliardy korun, z toho jedna miliarda pro příští rok však podle Františka Kučery není jistá. „Na pěstební práce by bylo potřeba dalších sedm miliardy korun. Pokud nebudou lesy, nebude voda. Les zabraňuje výparům, udržuje vodu ve spodních vrstvách,“ požádal stát o větší podporu.
Kalamita má několik příčin. Kromě sucha a nedostatku pracovních sil, kdy je podle Kučery zapotřebí až trojnásobek současných kapacit pracovníků, se prakticky zhroutil trh se dřevem, které se částečně prodává pod výrobními náklady.
SVOL tvrdí, že boj s kalamitou komplikuje i zkostnatělý zákon o veřejných zakázkách, protože než se práce vysoutěží, kůrovec už je v jiném lese.
Další problém je přemnožená spárkatá zvěř. Ten by měla řešit chystaná novela mysliveckého zákona. Zvěř likviduje tisíce nových porostů, které vznikají na kůrovcových holinách, řekl šéf sdružení.
Kučera je k chystaným změnám zákona skeptický. „V žádném případě to nebude řešit razantní snížení stavů spárkaté zvěře. Pokud nebude formulováno, že se stavy zvěře budou odvíjet od škod na ekosystému, tak to nemá řešení,“ uvedl.
Kůrovcový byznys: vydělat na něm může každý, stačí mít aspoň 50 tisíc |
Kůrovec se na jihozápadě Moravy objevil už v roce 2015. Dnes je kalamita nejhorší na Vysočině. Lýkožrout kosí stromy i v Jihomoravském kraji, Jihočeském kraji a v Plzeňském kraji. Zejména na Moravě kalamita postihuje i borovicové porosty.
Jeden z nejhorších obrazů pohromy se naskýtá na Dačicku. Tamním Městským lesům Dačice brouk zničil prakticky veškeré smrkové porosty. A usychají i borovice. „Pozorujeme enormní nárůst usychání borovice, až o padesát procent,“ říká ředitel mětských lesů Kamil Kupec. Podnik je kvůli tomu ve ztrátě ve výši zhruba 50 milionů korun.
