Musíme do toho víc říznout, velí proti kůrovci šéf Lesů. Rozhodne počasí

  5:00aktualizováno  5:00
Stačí jedna tuhá zima a může být vyhráno. Pokud však přijdou další suché roky, zanechá kůrovec a jiní škůdci v českých lesích a firmách v oboru škody za stovky miliard korun. Státní Lesy ČR vedou se současnou kalamitou nerovný boj. Podle ředitele Josefa Vojáčka podniku docházejí peníze a v příštím roce budou lesníci zasahovat jen tam, kde je to nejnutnější.

Josef Vojáček, generální ředitel podniku Lesy České republiky | foto: Lukáš Urban MAFRA

Jaké škody v lesích napáchaly nedávné vichřice?
Oslabené porosty velmi těžko odolávají silnějším větrům. Proto s každou vichřicí zaznamenáváme lokální škody. Třeba bouře Fabien před měsícem způsobila škody ve výši tři sta tisíc kubíků. A vichřice před čtrnácti dny, vyvolaná prudkou změnou teplot ze čtyř na dvacet stupňů, poškodila na sto tisíc kubíků. Když je takovýchto větrů patnáct za rok, jdou celkové škody do milionů kubíků.

Padají jen stromy napadené kůrovcem?
Stromy oslabuje v první řadě sucho a neobvyklý průběh léta. V posledních letech téměř zmizelo jaro a podzim. Je celkový nedostatek vláhy, kdy roční srážkové úhrny na mnoha místech nedosahují ani padesáti procent běžného stavu. Ve všech okolních státech je to stejné kvůli shodnému vývoji klimatu.

Co se s tím dá dělat?
S počasím a suchem nic neuděláme. Stejné je to se stávajícími porosty. Jediným způsobem boje proti lýkožroutu smrkovému je důsledné vyhledávání stromů, jejich kácení a následná mechanická nebo chemická asanace. Problém se někdy mediálně zužuje na smrkové monokultury, ale hlavní příčinou stavu je sucho. Tím trpí i jiné dřeviny. Usychají borovice, vracejí se škůdci, jako je sosnokaz, které jsme zde padesát let neviděli, nebo choroby, jako je grafióza jilmu a nekróza jasanu.

Ale nejvíce to stejně odnášejí smrky. Ukázalo se, že jich je moc.
Smrky pokrývají 39 procent plochy lesů v zemi, v rámci majetku Lesů ČR dokonce padesát procent. Je pravda, že historicky je zde smrků příliš. Je to dřevina, která má velmi dobré využití v průmyslu. Velká poptávka v 18. a 19. století způsobila, že se touto dřevinou ve velkém zalesňovalo. Do osmdesátých let dvacátého století se situace razantně změnila a posledních asi čtyřicet let výměra smrku klesá.

Ministerstvo zemědělství navrhuje zvýšit podíl výsadby takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin, jako je buk, jasan či modřín, o 33 procent. Nepřichází toto opatření pozdě?
Nevnímám to tak. Vyhláška, která stanovuje podíl těchto dřevin, je zde delší dobu a je doporučením. Soukromý vlastník, který podmínky splní, má nárok na finanční příspěvek od státu. Mnoho vlastníků se pohybovalo nad doporučením vyhlášky. Její novelizace jen kopíruje stav, který zde byl. Sama o sobě může způsobovat problémy soukromým vlastníkům, protože zdraží obnovu lesa. Ta je u listnatých stromů výrazně dražší, odhadem až o polovinu než obnova smrkových kultur.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR varovalo před naprostým kolapsem zpracovatelského řetězce a trhu, který může příští rok zaplavit přes 50 milionů kubíků kůrovcového dřeva. Prudce prý rostou náklady na asanace a mzdy, ale stejně tak se propadají ceny dřeva.
Je to tak, souhlasím s tím. Z hlediska malých vlastníků je to obrovský problém. Cena spojená s asanací a následnou obnovou lesa kvůli kalamitě a chřadnutí smrku, k němuž dochází nejen kvůli kůrovci, ale z mnoha příčin, se prudce zvyšuje.

Fotogalerie

Pro státní rozpočet bývaly Lesy ČR zlatým vejcem s miliardovými odvody. Jak je to teď?
Lesy ČR za posledních pět let odvedly v rámci odvodů do fondu zakladatele přes 30 miliard korun a dalších pět miliard v rámci daně z příjmu. Pro letošek byl odvod naplánován na 2,5 miliardy korun, to však bylo v době, kdy jsme netušili, že přijdou tak prudké změny. Teď, aby odvody mohly být vůbec realizovány, bude nutné rozpustit finanční rezervy podniku.

Je současná kalamita problém i z hlediska financování vaší běžné činnosti, jako jsou mzdy a péče o lesy?
Vzhledem k situaci na trhu, zejména poklesu cen dříví a zvyšování nákladů, jsme se dostali do situace, kdy jsou Lesy ČR od července v měsíční provozní ztrátě, což je problém z hlediska financování. Budeme se snažit udržet finanční soběstačnost, ale může se stát, že budeme nuceni k financování krátkodobě využít cizí zdroje. Nepokládám to za nic problematického, je to věc běžná v rámci jakéhokoliv sektoru. I v době vzniku podniku se provoz pět let částečně financoval externě. Pro Lesy ČR je to nicméně po delší době nová situace.

Jak vysoký může úvěr být?
Případná výše cizích zdrojů by byla kolísavá. Nechci spekulovat o částce. Může to být nula, ale také částka v hodnotě stovek milionů korun.

Je to dáno především propady cen dřeva?
Stoprocentně. V minulosti nikoho nenapadlo, že se podnik takové velikosti může pohybovat v měsíčních provozních ztrátách. Propad cen je letos opravdu enormní. Některé sortimenty ztratily přes padesát procent, to nikdo nečekal. Tím, že byly v rámci letošního roku přesoutěženy všechny smlouvy, narostly o pětinu náklady cen, za které je prováděna pěstební činnost. Narostly výdaje na obnovu lesa, ochranu kultur proti požírání, nátěry stromků proti okusu zvěří, oplocení a další záležitosti. K tomu v posledních letech rostly ceny práce a mezd.

Uzavřete letošní rok se ztrátou?
Aktuálně máme hospodářský výsledek zhruba 1,6 miliardy korun, ale očekáváme, že rok ukončíme mezi 600 až 800 miliony korun v plusu. Každý měsíc jsme zhruba ve ztrátě 150 milionů korun, a to při těžbě převyšující jeden milion kubíků, což je horní hranice možného.

Propadají kromě smrku i ceny ostatních dřevin?
Propadá zejména cena kůrovcového dřeva. U listnatých sortimentů naopak cena stoupá. Dnes je listnaté palivové dřevo dražší než jehličnatá kulatina, což je obrovský paradox. Na trhu je zároveň velká poptávka po čerstvém jehličnatém dříví vyšší kvality. Naše veškeré lidské kapacity těží jen jehličnany.

Snižuje kalamita nabídkové ceny lesnických prací v aktuálních tendrech?
U tendrů 2019+ to zatím nemohu odhadnout, ale dá se předpokládat, že to bude o jiných cenách než v minulosti.

Staví se už nové sklady, které mají cenovému kolapsu zabránit?
V našem zájmu je vytvořit dostatečné skladovací kapacity. Stát vytváří kapacity, které nabízí soukromým vlastníkům. I my vyhledáváme plochy, kde mohou být sklady. Také se snažíme zajistit plochy pro mokré sklady, které umožňují dříví uchovat si déle kvalitu.

Za kolik se prodává metr krychlový kalamitního smrkového dřeva?
Cena kůrovcového dřeva se pohybuje na úrovni 800 až 900 korun za kubík a stále klesá. Je to dřevo určené k pořezu. U dřeva s charakterem vlákniny pro papírenský průmysl cena propadla pod šest set korun a je už pod výrobními náklady.

K čemu se smrk používá?
V drtivé většině ve stavebnictví, ale i v obalovém hospodářství, k výrobě palet, výztuží, palubních desek, obkladů. V nábytkářském sektoru se používají spíš dřeviny listnaté.

Proč nezlevňují výrobky ze smrkového dřeva?
Není pro to důvod. Na trhu je přetlak nabídky kulatiny, jenomže kapacity pil jsou pořád stejné. Přitom v době konjunktury je po řezivu vysoká poptávka, cena řeziva proto naopak stoupá.

Není to důvod pro výstavbu pil?
Do toho nebude chtít nikdo kvůli současnému stavu investovat. Maximálně se zefektivní stávající kapacity. Kalamita potrvá jen několik let, poté se naopak objeví nedostatek dřeva.

Tak proč nekoupíte víc strojů a nezvýšíte těžbu?
Lesy ani jiné podniky nenakoupí víc harvestorů na těžbu dřeva. Dodací lhůta je delší než rok a investice se vrátí až za několik let. Kalamita může příští rok odeznít. Navíc má kůrovcové dříví z principu nižší kvalitu, a pokud bude uskladněno déle než tři roky, zhorší se tak, že se prodá už jen na energetické využití nebo ke zpracování v rámci nepořezových technologií. Pokud by mělo být stejně dlouho uskladněno na mokrých skladech, tak náklady spojené s uskladněním několikanásobně převýší jeho realizační cenu.

Vyvážejí se dnes víc přebytky za hranice?
Všem vlastníkům rostou skladové zásoby, protože se nedaří odbyt v rámci Česka ani export. Veškeré zpracovatelské závody v Evropě jsou předzásobené a trh stojí.

GRAF: Jak hospodaří Lesy ČR

GRAF: Jak hospodaří Lesy ČR

Kolik strojů v lesích aktuálně pracuje?
Zhruba pět set harvestorů, které v Česku máme, je schopno vytěžit kolem dvaceti milionů kubíků ročně. Nedovedu si představit, že by číslo mělo exponenciálně růst. Nejde najednou výrobu zdvojnásobit nebo ztrojnásobit. Kapacity nejsou a je logické, že v některých oblastech se proto musíme soustředit jen na čerstvě napadené stromy, abychom zabránili šíření kalamity a zpomalili ji. Práce v oblastech, kterým říkáme sterilní souše, odkud už kůrovec vylétl, se zřejmě odloží na další roky.

Hrozí takový vývoj v příštím roce?
Ano, reálně hrozí, že porosty, ze kterých kůrovec vylétl, budou tě ženy s odkladem. Musíme bojovat tam, kde to má smysl.

Státní lesy prodělávají. Stamilionové zisky spolkl boj s kůrovcem a sucho

Čekáte, že kůrovec začne škodit i v oblastech, kde teď není vůbec, nebo tam, kde se vyskytuje minimálně?
Nejohroženější jsou kraje s vysokým podílem smrku v nižších polohách. Situace je a bude suverénně nejhorší v Kraji Vysočina. Reálně je ohrožen také Jihočeský kraj, kde už je velmi zasaženo Vodňansko a Prachaticko.

Jak současnou situaci zhoršuje rekordní zaměstnanost? Jak se vám daří nabírat nové lidi? Mluvilo se o posilách ze zahraničí, ale pomoc nabízeli i místní Romové.
Nedostatek lidí a fluktuace je obecně v Evropě problém. My jsme u zahraničních zaměstnanců narazili na dva hlavní problémy. Administrativní náročnost procesu, kdy vyřízení všech formalit a náležitostí trvá řádově šest měsíců. S tím souvisí i vysoká fluktuace takto získaných pracovních sil. Velmi často se stává, že pracovník třeba z Ukrajiny je proškolen, ale velmi rychle odchází do zahraničí, kde má vyšší mzdu.

Před měsícem jste odvolal čtyři podřízené ředitele. Proč?
Musí se zlepšit rychlost a pružnost reakce na situaci, která nastala. Nemůžeme ztrácet čas diskusí o tom, co je a není možné, ale začít věci měnit. Pokud jde o konkrétní pochybení, nic bych jim nevyčítal. Vedení Daniela Szóráda posunulo Lesy ČR o několik příček výše. Na druhé straně došlo k přechodu k provoznímu financování a určitým krizovým záležitostem. V rámci krizového managementu se kroky, které velmi bolí, vždy velmi těžko budou dělat lidem, kteří zde dlouho pracovali a něco budovali. Teď je potřeba do něčeho více takzvaně říznout, něco zrušit a omezit.

Mohou změny klimatu proměnit Česko v zemi s holými pláněmi a bez lesů?
Aktuální zásoba smrku v ČR se před vypuknutím kalamity pohybovala na úrovni pět set milionů kubíků. Kalamita zatím postihla až 30 milionů kubíků, to je do deseti procent. Dopady zatím nejsou tak katastrofické, jak se líčí. Ale pokud by se mělo i příští rok opakovat letošní počasí, může kalamita postihnout desítky procent smrků. Bez lesů nebudeme, protože vlastníci musí do dvou let vykácené plochy zalesnit.

Půjdou škody z kalamity a cena za její nápravu do stovek miliard korun, jak tvrdí Piráti?
Pokud bych vzal dopad škod na stávajících porostech způsobených klimatickou změnou včetně nákladů na obnovu dřevin, nákladů vzniklých kvůli nízké ceně dříví a kvůli změnám ve zpracovatelském průmyslu, tak to skutečně do roku 2030 budou stovky miliard korun. Pokud nám pomůže příroda a situaci zvládneme do tří let, budou škody v řádu desítek miliard.

Nakolik může průběh kalamity ovlivnit nadcházející zima?
Pokud nastane tuhá a dlouhá zima a chladnější deštivé léto, bude stačit rok, maximálně dva, aby byla současná kalamita zcela utlumena.

Nejčtenější

V Praze otevírá nevěstinec se silikonovými pannami, inspiruje se cizinou

Realistická silikonová panna Rebeca podniku Naughty Harbor.

Nezávazný sex, který není nevěra. To svým zákazníkům slibuje podnik Naughty Harbor, který ve středu otevřel v Praze....

TEST DNES: V jedné lahvi ochucené vody vypijeme až osmnáct kostek cukru

Ilustrační snímek

Regály v supermarketech se prohýbají pod řadami ochucených vod v PET lahvích. Lidé je kupují ve velkém – lahev denně...

Dráhy nevědí, co s historickými vlaky. Prodělávají jim 40 milionů ročně

Lokomotiva řady 750.356 přezdívaná Brejlovec je jednou z těch, kterou chtějí...

Na ministerstvech dopravy a kultury vzniká plán na záchranu parních lokomotiv a dalších historických vozidel, o které...

Zaměstnanci Ryanair tvrdí, že museli spát na zemi. Podle firmy to jen hráli

Ryanair

Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair dala výpověď šesti zaměstnancům, kteří minulý měsíc zveřejnili...

Další státní podnik si ukrást nenecháme, varovali komunisté vládu

Předseda KSČM Vojtěch Filip na jednání prvního zasedání širšího vedení...

Za hazard s majetkem všech občanů označili v pátek komunisté úvahy o možné privatizace části podílu státu ve...

Další z rubriky

Česká ekonomika dál brzdí, oproti začátku roku roste polovičním tempem

Svařovna v nošovické továrně Hyundai

Česká ekonomika už druhé čtvrtletí po sobě šlape na brzdu. Od července do září meziročně zpomalila růst na 2,3...

Potraviny bez adresy skončí, ministerstvo chce přísnější značení

Ilustrační snímek

Mouka značky Value, pivo Argus a tvaroh Clever tří konkurenčních řetězců mají jedno společné. Zákazníci z etiket...

Průzkum: EET podporují dvě třetiny lidí, zájem o Účtenkovku klesá

Ilustrační snímek

Většina Čechů souhlasí s tím, že je normální dostávat stvrzenky i na malé nákupy. Přesto třetina obyvatel hodnotí...

Najdete na iDNES.cz