Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ropná velmoc Kuvajt se hrbí pod tíhou levné ropy. Zavede daň ze zisku

  18:25aktualizováno  18:25
Kuvajtská vláda navrhla zavést daň ze zisku firem ve výši deset procent a zprivatizovat některé státní podniky. Důvodem je rostoucí rozpočtový deficit způsobený propadem cen ropy, uvedla agentura AP.
Ceny ropy začaly klesat ze svých maxim 115 dolarů za barel v polovině roku 2014 a nyní se pohybují pod 40 dolary za barel.

Ceny ropy začaly klesat ze svých maxim 115 dolarů za barel v polovině roku 2014 a nyní se pohybují pod 40 dolary za barel. | foto: AP

Návrhy jsou součástí téměř 60stránkového dokumentu popisujícího rozsáhlé hospodářské reformy, které jsou podle vlády nutné ke zvýšení příjmů z jiných sektorů než z ropy, ke snížení výdajů státu a posílení růstu soukromého sektoru. Vláda mimo jiné navrhla zprivatizovat letiště, přístavy či některé z podniků vlastněných ropnou firmou Kuwait Petroleum Company.

ANALÝZA: Kdo jsou vítězové a poražení v ropné cenové válce

Firemní daně jsou nyní pro místní a zahraniční firmy různé. Většina místních firem neplatí daň z příjmů, některé však musí platit daň za zaměstnance a povinně přispívat na chudé a na vědu a výzkum. Zahraniční firmy platí poplatek z komerčních aktivit v zemi ve výši 15 procent.

Mezi dalšími návrhy reforem je spojení vládních agentur a ministerstev a přecenění v oblasti veřejných statků a služeb, což naznačuje, že by mohly být částečně zrušeny dotované ceny elektřiny, vody a benzinu.

Ceny ropy začaly klesat ze svých maxim 115 dolarů za barel v polovině roku 2014 a nyní se pohybují pod 40 dolary za barel. Kuvajt poprvé od začátku poklesu cen ropy navrhuje úpravu svých výdajů. Loni se kvůli nízkým cenám ropy příjmy státu snížily o 60 procent a v nadcházejícím fiskálním roce, který začne v dubnu, Kuvajt očekává rozpočtový deficit 40 miliard dolarů (973,7 miliardy korun). To je o téměř 50 procent více, než má činit deficit v letošním fiskálním roce.

Problémy s financování má celý Perský záliv

Omezení štědrých výhod je velmi citlivá záležitost. Občané Kuvajtu jsou zvyklí na bezplatnou zdravotní péči, nedanění příjmů a vládní podpory, díky kterým jsou ceny některého zboží nízké. Sousední země zaměřené na vývoz ropy, jako Saúdská Arábie, Bahrajn a Spojené arabské emiráty, již také musely zvýšit ceny a zavést podobné reformy.

Navrhované reformy již schválila vláda. Aby mohly vstoupit v platnost, musí je schválit také parlament.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Toalety ucpalo 100 000 eur v bankovkách. Švýcaři zjišťují jejich původ

Nad neobvyklým nálezem, který učinili na toaletách jedné z ženevských bank, si nyní láme hlavu švýcarská policie. Záchody finančního domu a posléze i tří...  celý článek

Barack Obama v pondělí řečnil na univerzitě v Chicagu (24. dubna 2017)
Peníze bankéřů Obamovi nevadí. Za jednu přednášku inkasoval miliony

Hillary Clintonová prohlásila, že udělala chybu, když poté, co opustila vládu, pronesla proslov na Wall Street. Jak píše ve svých pamětech, vytvořila tím...  celý článek

Projekt od počátku čelil kritice ze strany ekologů a způsobil masivní odsun...
Rusové chystají kvůli zakázce pro českou firmu arbitráž proti Kyrgyzstánu

Ruská státní společnosti RusGidro se hodlá soudit s Kyrgyzstánem o náhradu škody za zrušený kontrakt na výstavbu kaskády vodních elektráren na řece Naryn,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.