(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Mongolové a Uzbeci zamíří do Česka, ministerstvo vyslyšelo přání firem

  • 490
Ministerstvo zahraničních věcí vyslyšelo volání českých firem po pracovní síle a připravuje pro ně přednostní dovoz pracovníků z Vietnamu, Mongolska a Uzbekistánu. Ve firmách ale na tyto pracovníky budou nově fungovat kvóty. Po pracovnících z Východu je velký zájem zejména kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti v Česku.

„Zaměstnavatelé potřebují obsadit zhruba čtvrt milionu volných pozic,“ říká Miroslav Diro za Hospodářskou komoru ČR. Přednostní systém by měl kopírovat loni zavedený „režim Ukrajina“, který umožňuje zaměstnavatelům dostat předvybrané pracovníky do Česka. Zatím se do režimu zařadilo 12,5 tisíce lidí, z toho zhruba třetina jich už prý dorazila do fabrik.

To ještě do loňského srpna, kdy byl pilotní režim spuštěn, nebylo možné. Příčinou byl objednávací IT systém Visapoint, který se stal terčem zneužívání a kupčení s termíny pro podání žádosti na českých konzulátech ve zmíněných zemích. Termín dostali víceméně jen ti, kdo zaplatili překupníkům.

Co je režim Ukrajina

Česká firma hledající zaměstnance si na Ukrajině udělá výběrové řízení a seznam vybraných pracovníků předá Hospodářské komoře nebo Svazu průmyslu. Ti fungují jako garant spolehlivosti firem. Žádosti se následně předají zastupitelskému úřadu na Ukrajině. Ten si zájemce pozve na schůzku, kde mu předají svou žádost o zaměstnaneckou kartu. Vyhnou se tak frontě a zprostředkovatelům.

Systém se nyní vypne, smlouva s dodavatelem AbsolutNET skončila a od 27. listopadu ministerstvo zahraničí přechází na objednávání přes e-maily a telefonáty. Živá fronta, ale zřejmě s omezením počtu míst, zůstane ve Lvově a Hanoji. Mezitím se bude připravovat zavedení přednostních režimů ve třech nových zemích. „Představujeme si to v řádu měsíců, námi připravenou novelu zákona musí schválit nová vláda,“ říká Martin Smolek, náměstek ministra zahraničí pro právní a konzulární sekci.

Podle návrhu by se drtivá většina zájemců o zaměstnaneckou kartu do Česka dostala přes „režim Ukrajina“ a menší část, odhadem pět procent zájemců, bude odkázána právě na telefonáty nebo e-maily. „Řeč je nyní o povolení k pobytu za účelem zaměstnání pro nízko a středně kvalifikované lidi, po kterých podnikatelé volají,“ vysvětluje Smolek.

Cizinci hospodářství nespasí

Jestliže dnes probíhá příjem žádostí výhradně v závislosti na kapacitě konzulárních úředníků, do budoucna by byl omezen kvótami. Jistá je už kvóta pro probíhající režim Ukrajina – 12 600 lidí ročně. Pro ostatní země ministerstvo doporučuje postavit kvóty na číslech z předchozího roku, rozhodnutí o výši kvót však bude každý rok na vládě. Ve skutečnosti Vietnamci, Uzbekové, Mongolové či Ukrajinci české hospodářství nespasí – loni dostalo zaměstnanecké karty v součtu 3 096 lidí, letos za první tři čtvrtiny roku přes šest tisíc. Navíc si firmy stěžují, že i dostat pracovníka přes režim Ukrajina trvá neúměrně dlouho. „Zrychlené režimy pro cizince podporujeme, s přísnými kvótami nesouhlasíme. Například režim Ukrajina sice eliminuje „kupčení“ s vízy, ale celá procedura trvá půl roku,“ říká Eva Veličková, mluvčí Svazu průmyslu ČR.

Cizinci, kteří dostali povolení k pobytu a zaměstnání (2016 a 2017)

Vláda by podle návrhu také stanovovala, které profese chce přednostně brát – seznam by jí pomohli dát dohromady zaměstnavatelé – ti aktuálně volají po řemeslnících – od truhlářů přes malíře po pekaře, dále o švadleny či řidiče. To se ale nelíbí odborům, které varují před tlakem na udržení nízkých mezd.

Podnikatelé si na cizincích ze zmíněných zemí cení konkrétních kvalit. „Ve Vietnamu je 200 tisíc česky nebo slovensky hovořících lidí, kteří u nás pracovali nebo studovali,“ říká Diro. O pracovníky z Mongolska je zase zájem hlavně v masokombinátech, kde je práce těžká a lidé tam dlouho nevydrží. „Mongolové jsou zvyklí pracovat s masem, od přírody jsou pastevci a práce s nožem jim je blízká,“ dodává.

Zrychleně, ale pomalu

Kritici zrychleného režimu se obávají, aby do Česka nepřišly hordy cizinců, kteří by v době hospodářského poklesu brali Čechům práci, nebo zde dokonce pracovali načerno. „Lidé dnes mají povinnost vrátit se sami od sebe, když jim vyprší oprávnění k pobytu. Až půjdeme do rizikovějších oblastí, měli bychom nicméně zohlednit odpovědnost firem za nabrané cizince,“ připouští Smolek.

On-line objednávací systém Visapoint, fungující od roku 2009 v 37 zemích, měl praktiky jako blokování telefonních linek zprostředkovateli, běžné ve Vietnamu, nebo dlouhatánské živé fronty napravit. Jenže se tak nestalo a ani policie nedokázala přijít na to, proč zneužívání pokračuje. „Podle informací, které slyšeli konzulové, si zřejmě zneužívači najali agenturu v Indii, kde dvacet Indů 24 hodin denně klikalo, aby zabrali všechny vypsané termíny ve Visapointu,“ spekuluje Smolek.