"Letos v září prodáváme dřeva minimálně čtyřikrát více než loni. Od té doby, co se objevily zprávy o zdražení plynu, byl růst obrovský," říká Anna Vondrová z unhošťské společnosti Tilia.
"Vždycky jsme byli schopni dovézt dřevo do dvou týdnů od objednání, ale teď, když někdo zavolá, nedokážeme přijet dříve než v listopadu," dodává.
Topení a ohřev teplé vody v rodinném domě vyjde letos po říjnovém zdražení plynu o 17 procent na zhruba 33 tisíc korun, a plyn se tak mezi palivy dostal na druhou nejvyšší příčku žebříčku nejdražšího topení.
První místo patří už několik let elektrickým přímotopům, kdy se roční účet za rodinný dům pohybuje kolem 40 tisíc korun. Krbová kamna nebo dobrý kotel na dřevo tak mohou ročně ušetřit i 20 tisíc korun.
Zájem lidí se začíná obracet zpět k levnému hnědému uhlí. "Poptávka maloodběratelů letos stoupla natolik, že jen obtížně vykrýváme všechny požadavky," říká mluvčí Mostecké uhelné společnosti Liběna Novotná.
Prodejci uhlí růstu poptávky využili zvýšením ceny. Od října stojí mostecké hnědé uhlí o pět procent více než loni. I tak je to s náklady kolem 15 tisíc korun za rok jedno z nejlevnějších topení.
Zatímco prodejci dřeva a uhlí si mnou ruce, starostové některých obcí mají pořádné nervy. Řada vesnic a měst využila dotací Státního fondu životního prostředí na zavedení plynu jakožto ekologického paliva, ale teď nemohou sehnat dost obyvatel, kteří by byli ochotni se na něj napojit.
Zhruba 120 obcím hrozí, že budou muset milionové příspěvky vrátit. Někteří starostové dokonce lidem ještě připlácejí, aby se na plyn napojili. V Plavech na Tanvaldsku dostane každý sedm a půl tisíce korun.
"Je to docela motivující, takže zájem ani po zdražení moc neopadl," tvrdí starostka Věra Mužíčková.
