Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) - Peníze, audit. | foto: Profimedia.cz

Kvůli krizi vzniknou dva superdozorci evropských financí, dohodli se ministři

  • 12
Brusel, Lucemburk (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) - Evropští bankéři dostanou přísného dozorce. Má bankám, pojišťovnám i burzám zvednout morálku a zajistit, aby se napříště nepouštěly do riskantních operací. A také aby se nemohla opakovat bankovní krize, která uvrhla svět do hospodářské recese a pověst amerických a londýnských bankéřů do podzemí.

Byznys jako obvykle předběhl zákony. "Krize ukázala, že je třeba zkoordinovat přístupy centra a národních regulátorů, že je třeba přijmout preventivní opatření," řekl novinářům ministr financí Eduard Janota, který jednání evropských ministrů financí vedl za české předsednictví.

Pod novou finanční architekturu by se měli podepsat i premiéři příští týden na summitu.

Starý bankéř dává rady

Plán má pár stran, ale sílu bomby. Rozhodně nejde pod fousy bankéřům z londýnské City, což je největší finanční centrum Evropy. Navíc ho sestrojil Francouz a to Britům může připadat jako dvojí prohra.

Tím Francouzem je Jacques de Larosiere, bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu, kterého si dosud, v jeho 79 letech, platí firmy jako poradce.

Jeho tým vymyslel dvojí novou kontrolu. První je rada, která se bude na věci dívat z makroekonomického pohledu. Evropská rada pro systémová rizika (ESRC) by měla sledovat rizika na trhu a včas před nimi varovat. Složená bude z bankéřů centrálních bank. Kdyby tady byla, už předloni by možná hlásila: Pozor, banky obchodují s úvěry donekonečna, až se už neví, co v nich je.

Několikrát přebalené dluhy stály u zrodu nynější krize a nadělaly díry v mnoha bankách, z nichž mnohé musely vlády zachraňovat před bankrotem.

Druhý pilíř nového evropského dohledu se jmenuje Evropský systém finančního dozoru (ESFS). Bude sledovat aktivity čtyř desítek bank, které fungují ve více zemích. Bude taky koordinovat práci tří nových institucí pro dohled nad bankami, pojišťovnami a burzami. Stát mají o patro výše, než je dnešní dozor, tedy i nad Českou národní bankou.

Tím vzroste role majestátní Evropské centrální banky. U jejího šéfa se budou také sbíhat varování před možnými riziky na finančním trhu v Unii. Nově by mohl také rozhodovat ve sporu mezi národními regulátory, třeba ve sporu českého a rakouského bankovního guvernéra. To je také hořká pilulka.

Podle francouzských diplomatů se Francie, Německo a Itálie shodly na tom, že má růst role Evropské centrální banky. Ostatním se nelíbí, že banka dostane nové pravomoci, které narušují její dosavadní cíl – měnovou stabilitu. Proti stály Finsko nebo Rakousko. A Británii se nelíbí, že na ni bude dohlížet kontinent.

Jak je možné, že se ministři shodli? Tlačí je nejen krize, ale i Mezinárodní měnový fond. Varuje, že evropské banky zdaleka nedořešily své špatné úvěry. Prý jim hrozí ztráty ze špatných úvěrů a cenných papírů ve výši mnoha set miliard eur. V takovém případě by se ekonomická recese mohla ještě prohloubit.

Banky pod lupou

Už příští rok by měly vzniknout dva systémy dohledu proti bankovní krizi. Včera o nich jednali ministři financí, konečné slovo mají premiéři na summitu příští týden:

1. Evropská rada pro systémová rizika (ESRC) – bude včas varovat

2. Evropský systém finančního dozoru (ESFS) – nové tři instituce pro evropský dohled nad bankami, pojišťovnami a burzami