"Současná situace je hrozná. Lidé přicházejí o životní úspory a další ztrácejí práci. To, co musíme obětovat kvůli deseti miliardám eur, které nám půjčí Evropská unie a MMF, je strašné. Budeme na tom nyní několik let podobně špatně jako Řecko, což je depresivní," říká muž, který má letos dokončit studium medicíny na Univerzitě Karlově.
Nejhorší podle něj na celé situaci je ponížení, které musejí Kypřané přijetím pomoci snést. "Byl bych raději, abychom zbankrotovali a měli zpátky svou měnu (kyperská libra). Ekonomicky bychom na tom sice byli na čas hůř, ale měli bychom vlastní identitu. Toto je potupné," popisuje své pocity šestadvacetiletý medik. "Všichni kvůli tomu nesnášíme Lagardeovou (šéfka MMF) a Merkelovou (německá kancléřka)," dodává.
"Žil jsem si jak princ, nyní musím krátit i kouření"
Georgiades sice prožívá problémy své země na dálku, protože se na Kypr vrací jen dvakrát ročně, přímé dopady však cítí i v Česku. "Před šesti lety mi rodiče posílali měsíčně jeden až dva tisíce eur a já jsem si zde žil jak princ. Nyní si nic takového dovolit nemohou a i já žiji mnohem skromněji, což nevadí, jen je to jiné a člověk musí přemýšlet, zda si může dovolit utratit peníze za cigarety, které neustále zdražují," líčí změnu svého životního stylu student.
Rozdělený ostrovKypr se rozdělil na dvě části po turecké invazi v roce 1974, jež následovala po pokusu o puč, který zorganizovali stoupenci spojení ostrova s Řeckem. Turecký sever vyhlásil nikým neuznanou nezávislost (uznalo ho jen Turecko), jižní část ostrova se později stala členem EU.  Červenec 1974. Turecká armáda obsazuje severní část Nikósie. |
Štěstí má podle sebe v tom, že se svým studiem, za které rodiče platí zhruba deset tisíc eur ročně, končí. "Pokud bych začínal, rodiče by mě patrně i tak dokázali podpořit, ale bylo by to hodně tvrdé pro celou rodinu. Řada jiných rodin by musela s podporou svých dětí skončit," uvažuje Georgiades, jehož matka pracuje v bance a otec ve školství.
V Česku se podle něj nyní žije lépe než v jeho zemi. "Za nákup v supermarketu zaplatí lidé na Kypru zhruba tolik co Češi. Většina ostatních věcí, jako jsou například benzin, plyn či služby, tam vyjdou dráž. Krabička cigaret se pod sto korun nesežene," popisuje.
Lidé jsou podle něj nyní ochotni pracovat i za mnohem menší výdělky než v minulosti. "Spousta lidí hledá práci jen za pět set eur měsíčně. Je jim jedno, že ji dostanou třeba jen na jeden měsíc, hlavně že ji mají," líčí současnou situaci na ostrově.
Na ulici lidé nikdy neskončí, věří medik
Mladí lidé do třiceti let budou podle něj nyní hledat práci v zahraničí. Také on sám půjde patrně pracovat na několik let do některé ze zemí Evropské unie. Zdůrazňuje však, že v jeho případě by se k takovému kroku patrně rozhodl, i kdyby nepřišly ekonomické potíže, protože na Kypru není tolik míst, ve kterých by se mohl specializovat.
Starším lidem podle něj nezbude než na Kypru zůstat a roky odříkání přežít. Věří však tomu, že to Kypřané zvládnou, i kdyby to mělo trvat deset či dvacet let. "Přežili jsme mnohem horší chvíle, jako v roce 1974, kdy se ostrov rozdělil. Dokázali jsme, že jsme odolní, takže přežijeme i toto. Když budeme držet při sobě, což je naše silná stránka, tak to půjde dobře," věří Georgiades.
Lidé, kteří živí velké rodiny, podle něj budou nyní muset sáhnout i k tomu, že prodají své nemovitosti. Že by se však někdo ocitl na ulici, podle něj nehrozí. "To v žádném případě. Za celý svůj život jsem neviděl ani jednoho bezdomovce. Máme velmi silné rodinné vazby. A když nemůže pomoci rodina, pomohou přátelé či sousedé. Vždy to tak bylo, takže bez střechy nad hlavou u nás nikdo nezůstane," je přesvědčen medik pocházející z města Pafos a žijící v Praze.
