Parlament v pátek večer schválil první část z balíku opatření zaměřených na získání 5,8 miliardy eur vlastními silami. Právě tento krok je podmínkou, aby Kypr získal další pomoc ve výši deseti miliard eur od zemí eurozóny.
Zákon o dohledu nad kapitálem má uchránit banky před divokým výběrem vkladů nebo jejich překotným přesunem do zahraničí poté, co se finanční domy patrně v úterý opět otevřou. Zřizovaný fond solidarity má vydat obligace, za které chce kyperská vláda ručit státním a církevním majetkem, případně rezervami centrální banky.
Při přípravě fondu solidarity se v souvislosti se zvažovanými garancemi hovořilo i o znárodnění soukromých penzijních fondů, což v pátek kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová. Není zatím jasné, jak se penzijních fondů nový zákon dotkne.
Zdaníme vklady nad 100 tisíc eur, uvažuje vláda
Zpátky ve hře je podle kyperských a řeckých médií zdanění vkladů u bank, o kterém budou poslanci hlasovat až v sobotu, případně v neděli. V průběhu pátku padala různá čísla, a to od 15 do 25 procent u vkladů nad 100 000 eur (zhruba 2,6 milionu korun).
Nejprve se hovořilo o tom, že se to dotkne jen jedné z největších bank stojících před bankrotem, později se objevila informace, že opatření bude platit pro oba největší finanční ústavy. Podle posledních zpráv se určité zdanění bude týkat i dalších bank a možná i vkladů nižších než 100 000 eur, což je limit, do kterého jsou bankovní vklady v rámci Evropské unie povinně pojištěny.
Oba největší finanční domy - Bank of Cyprus a Laiki Bank - čeká restrukturalizace a údajně i případné sloučení.
Stát by tak měl získat 2,8 miliardy eur.
Kypr potřebuje shromáždit celkem 5,8 miliardy eur, což je podmínka pro získání pomoci od eurozóny ve výši deseti miliard eur na odvrácení státního bankrotu. Půldruhé miliardy zbývající do požadovaných bezmála šesti miliard má Kypru přinést vznik takzvaného fondu solidarity, jehož obligace mají být jištěny mimo jiné státním a církevním majetkem.
O nejnovějším záchranném plánu budou v neděli, případně v pondělí, jednat ministři financí eurozóny v Bruselu. Do unijní metropole zamíří v sobotu kyperský prezident Nikos Anastasiadis s ministrem financí Michalisem Sarrisem a zřejmě i s předáky parlamentních stran, aby bruselským činitelům předložili podrobnosti plánu.
