Konkrétně chce půjčenými penězi zabránit tomu, aby se potíže rozlily do celého finančního systému.
"Účelem požadované pomoci je omezit rizika pro kyperskou ekonomiku, zejména ta, která vycházejí z negativních průsaků z finančního sektoru v důsledku jeho vysoké angažovanosti v řecké ekonomice," citovala ČTK oficiální sdělení kyperské vlády.
Zpráva o žádosti pomoci přichází krátce poté, co třetí ratingová agentura Fitch srazila rating ostrova do spekulativního pásma. Před ní to s odvoláním na velké potíže kyperských bank udělaly Standard & Poor's a Moody's.
Kypr eurozónu nepotopíVelikost kyperské ekonomiky se pohybuje kolem 17,5 miliardy eur (asi 444,5 miliardy Kč). To je zlomek hrubého domácího produktu celé eurozóny, takže případná pomoc Kypru by neměla pro záchranné fondy eurozóny znamenat velkou zátěž. Například španělská ekonomika je šedesátkrát větší. Mnohem významnější jsou však psychologické dopady. |
Země se nejprve prosbě o pomoc směrem k Evropské unii bránila. Uvědomovala si totiž, že peníze z tohoto zdroje dostane pouze tehdy, pokud přistoupí na přísné škrty. Ty se však nebudou obyvatelům líbit, a politici tak pravděpodobně přijdou o jejich sympatie.
Právě kvůli těmto podmínkám země uvažovala o jiných možnostech záchrany, například o úvěru z Číny či z Ruska, případně o půjčce od eurozóny a z dalších zemí (kolik peněz nabízelo Rusko, čtěte zde). "Jedno nevylučuje druhé. Naše úsilí o zajištění bilaterálního úvěru bude pokračovat," řekl mluvčí kyperské vlády Stefanos Stefanu.
Kyperské banky těžce poškodily odpisy řeckého dluhu, který byl restrukturalizován (seškrtán) v rámci druhé pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu. Ostrovní stát tak potřebuje do konce června získat 1,8 miliardy eur.
Ostrov je tak pátým členem eurozóny, který požádal o pomoc. O zahraniční finanční pomoc zatím z celkových 17 zemí "prestižního klubu" platícího eurem požádaly Řecko, Irsko, Portugalsko a krátce před Kyprem i Španělsko. (Španělsko ještě upřesní přesnou částku, kterou si chce půjčit)
