Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Levná móda z Asie? Na tu se nelze vymlouvat, říká šéf české značky Blažek

  16:00aktualizováno  16:00
Krejčovské řemeslo má v Česku dlouholetou tradici. Jenže zatímco v roce 2000 v oboru v tuzemsku pracovalo přes 50 tisíc lidí, v prvním pololetí loňského roku jich bylo už jen 11,1 tisíce. „Za úpadek krejčovství může neúspěšná privatizace českých oděvních podniků,“ tvrdí Ladislav Blažek, majitel české oděvní firmy Blažek Praha.

Ladislav Blažek, majitel české oděvní firmy Blažek Praha | foto: Scott AdamsPetr TopičMAFRA

V posledních letech stále více opadá zájem mladých lidí o profesi. Není divu, když se průměrná mzda v oboru pohybuje mezi 16 a 17 tisíci korunami. Oděvní průmysl tak patří s tržbami 3,7 miliardy korun (za první loňské první pololetí, což jsou zatím poslední zveřejněná čísla Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu) k nejmenším tuzemským průmyslovým odvětvím.

A to je navíc trvale pod drtivým tlakem asijské produkce. „Částečně ano, ale je to také výmluva a neschopnost se přizpůsobit situaci,“ říká Blažek.

Ladislav Blažek (49)

Je absolventem strojní fakulty na Českém vysokém učení technickém v oboru strojírenská technologie. Již během studií založil v roce 1992 firmu Blažek Praha, která vyrábí a prodává pánskou módu, a stal se jejím generálním ředitelem a předsedou představenstva. 

V současné době společnost působí v Česku, kde má 26 prodejních míst, a na Slovensku, kde se nachází osm poboček. Dříve prodávala módu i v Polsku, ale tamní trh nakonec opustila. 

Zaměstnává 175 lidí. V roce 2017 dosáhl obrat celé skupiny Blažek Holding 500 milionů korun.

Jak vnímáte současný stav svého odvětví?
Ovládání krejčovského řemesla se pomalu, ale jistě z českých zemí vytrácí. Krejčovina bohužel nebyla za posledních 25 let pro mladé lidi příliš atraktivní obor, a proto se již téměř nevyučuje. I my začínáme nedostatek této kvalifikované pracovní síly značně pociťovat, protože součástí našeho zákaznického servisu jsou krejčovské úpravy, které poskytujeme ve všech obchodech. A bez zkušených krejčích se neobejde ani šití obleků a košilí na míru.

Kolik lidí v oboru chybí?
Obor nepotřebuje tisíce šiček k výrobním pásům, to je opravdu již minulost. Prostor je ale rozhodně pro modelové krejčí, kteří se mohou výborně uplatnit v designérských studiích nebo ve specializovaných módních domech.

Které pozice se vám obsazují nejhůře?
Pozice typu oděvní technolog, konstruktér nebo výrobní technik zpravidla obsazujeme absolventy Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci a máme s nimi výborné zkušenosti. Kritická situace je najít vyučenou pánskou krejčí s praxí. Textilní učňovské obory kvůli nízkému zájmu pomalu zanikají. Souvisí to také s tím, že zaniklo mnoho významných oděvních podniků v Česku a velká část oděvních učilišť fungovala právě při nich.

Bohužel oděvní výrobu se v Čechách nepodařilo restrukturalizovat. Větší štěstí měla brněnská textilka Mosilana, která se dostala do rukou italské skupiny Marzotto a dnes zaměstnává přes tisíc lidí a vyrábí luxusní vlněné látky, které dodává velkým italským značkám. Jsem rád, že patří rovněž mezi naše dodavatele, takže některé naše obleky jsou ušité z látky, která byla utkána v Brně.

Je to i tím, že je řemeslo málo placené?
Tak jako v jiných oborech je potřeba rozlišovat, jaká úroveň řemesla a samostatnosti je pro příslušnou pozici vyžadována. Zda se jedná o šičku na páse, nebo modelovou krejčí.

Co se tedy dá s nedostatkem lidí dělat?
Blažek zaměstnává na pozici pánský krejčí přibližně 50 lidí, takže na založení vlastní školy to asi stačit nebude. Rozhodně bychom ale v našich obchodech nebo modelové šicí dílně krejčovské učně na praxi uvítali a věřím, že někteří by po skončení studia u nás zůstali. Tato odbornost rozhodně na trhu práce chybí a bylo by fajn, kdyby si toho všimlo ministerstvo školství a například ve spolupráci s Asociací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu se tím začalo zabývat.

Na módě vydělám, věří investor. Z Pietro Filipi chce tygra v inovacích

Silný rok. Investor Michal Mička koupil v roce 2017 českou módní značku Pietro...

Pokukujete po pracovnících ze zahraničí jako v jiných oborech?
U pracovních pozic, kdy jsou krejčí ve styku se zákazníky, si z důvodu jazykové bariéry nedovedu představit pracovníky z ciziny. Ve výrobních dílnách by to asi možné bylo, ale máme ještě pár let, abychom našli způsob, jak do tohoto oboru přivést mladé české studenty.

Co by měl umět absolvent, který by chtěl pracovat ve vysoké módě?
V našich obchodech je krejčí vždy součástí prodejního týmu. Zákazníci tuto službu vysoce oceňují, ideálem je krejčí, který kromě dokonale zvládnutého řemesla má znalosti z konstrukce oděvů, přípravy střihů a zbožíznalství. My si samozřejmě své pracovníky proškolíme, ale určitě by bylo lepší, kdyby přicházející mladí lidé měli alespoň základní znalosti z různých oblastí oboru. Práce u nás je trochu specifická, protože používáme hodně technologií, vyžadujeme znalost cizích jazyků a schopnost práce s počítačem, takže ty znalosti dnes musí být širší než kdysi.

Jak dlouho trvá, než takového absolventa zaučíte?
Přibližně rok. Samozřejmě v případě, že má zájem a chce pracovat.

Čím si vysvětlujete úpadek krejčovství v Česku?
Především neúspěšnou privatizací českých oděvních podniků v 90. letech. Kvůli tomu mzdy v celém odvětví stagnovaly a krejčovské řemeslo se dostalo na okraj zájmu. Navíc to byla doba obchodních zástupců a poradců všeho druhu.

Módní byznys je extrémně konkurenční prostředí, ve kterém se nedá podnikat bez silných obchodních značek zavedených u spotřebitelů. České oděvní podniky v devadesátých letech uměly kvalitně šít, ale chyběly jim právě ty obchodní značky, proto neuspěly.

Ovlivnil situaci také příliv levné módy z Asie?
Částečně ano, ale je to také výmluva a neschopnost se přizpůsobit situaci. Konkurence je přece motorem pokroku lidstva a musí se hledat cesty, jak s ní bojovat. A mám úspěšný příklad – několik našich slovenských výrobních partnerů to dokázalo. Přežili těžké časy, zaměřili se na vysokou kvalitu krejčovského zpracování a dnes výborně prosperují.

Fotogalerie

Kdy na tom byl tuzemský oděvní průmysl lépe?
Podnikatelé Rolný a Nehera zaměstnávali ve 30. letech tisíce lidí a exportovali českou módu podobně jako Baťa boty do celého světa. Brno zase vyrostlo na textilním průmyslu a zejména na produkci vlněných látek. V té době se mu celosvětově přezdívalo moravský Manchester.

Všechny tyto skvělé podniky byly po válce znárodněny a kvůli špatnému řízení přežívaly z podstaty. Stal se z nich zdroj levné, avšak stále velmi kvalifikované pracovní síly pro celou západní Evropu. Šily formou mzdové práce pro světové značky, ale na tuzemský trh dodávaly konfekci nevalné úrovně. To byla jasná obchodní příležitost a hlavní důvod, proč jsem v roce 1992 začal podnikat v módní branži. Dnes je Blažek po 26 letech největším českým módním domem, který se specializuje na pánskou módu a kolekce pravidelně představujeme na Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku.

Co se stalo s lidmi, kteří ve zmíněných podnicích pracovali?
Ti tu ještě jsou, ale pomalu se blíží do důchodového věku. Mladí lidé se do oboru nehrnou. To je problém, který by se měl začít řešit, pokud nechceme o českou oděvní tradici přijít.

Kdo jsou vaši zákazníci?
Muži, kteří vyžadují vysokou kvalitu, mají rádi český design a oceňují originalitu našich kolekcí, které vyrábíme v malých sériích. Na věku až tak nezáleží. Každému je přece tolik, na kolik se cítí.

My jsme si dali za cíl, aby naši zákazníci v Česku a na Slovensku chodili stejně oblékaní jako v Itálii. Pracujeme na tom již 26 let a s potěšením mohu konstatovat, že se nám dílo daří. I když jsem předpokládal, že to půjde rychleji.

Jak změnil váš obor internet?
E-commerce je rozhodně věc, kterou mladá generace ráda a stále více využívá. Hodně záleží, na jaké úrovni módy se pohybujeme. U módy typu fast fashion (cenově dostupnější móda snažící se rychle reagovat na nejnovější trendy z předváděcích mol, pozn. red.) jsou dnes počty zákazníků v desítkách procent. U značkové módy zákazníci vybírají on-line, ale nakupují off-line.

V našem případě elektronický obchod funguje primárně jako výloha pro celou síť našich obchodů, tržby dosahují šesti procent z celkového obratu a každoročně mírně rostou. Naši zákazníci dávají stále přednost osobní návštěvě. Rádi si nové kolekce vyzkoušejí, využijí odborné rady našich prodejních poradkyň nebo krejčích, dají si kávu a někdy i sklenku prosecca, nebo si počkají na úpravu. Je to dost osobní záležitost.

Takže to nevypadá, že byste se časem přesunuli na internet a zrušili kamenné pobočky?
My naopak do našich kamenných poboček investujeme a přestavujeme je do nového maloobchodního konceptu, aby se u nás zákazníci cítili maximálně pohodlně. Budoucnost vidím v omni-channelu, tedy totálním propojení obchodů s e-shopy a sociálními sítěmi. Každý zákazník si tak sám rozhodne o své nákupní trase.

Jak se do oděvního průmyslu promítly technologie?
Vlna merino, ze které převážně šijeme, je nejlepší přírodní vlákno. V zimě hřeje a v létě chladí. Italské textilky, od nichž tyto látky nakupujme, za posledních dvacet let prošly obrovskou technologickou modernizací. Tyto látky jsou odlehčené, někdy strečové a méně se mačkají, což zásadně přispívá ke komfortu nošení. To je obrovský pokrok.

V oděvní výrobě zasáhly technologie převážně do předvýrobní fáze. Konstrukce oděvů a přípravy střihových plánů běží za pomoci specializovaných počítačových programů. Komunikace svýrobními závody tak může probíhat elektronicky.

V posledních letech se staly populárními portály typu Fler, kde amatérské i profesionální švadleny nabízejí své produkty. Co si o tomto fenoménu myslíte?
Mám pocit, že lidé mají do toho řemesla chuť. Zatímco na začátku devadesátých let se na řemesla pohlíželo jako na něco pod úrovní, dnes si všímám, že když někdo něco řemeslného umí, tak ho lidé spíše obdivují.



Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

PŘEHLEDNĚ: Jakou hypotéku nově získá žadatel s platem 23 tisíc čistého?

Ilustrační snímek

Strážci ekonomiky znovu šlápli na brzdu, pokud jde o hypoteční úvěry. Od října banky výrazněji zohlední příjmy žadatele...



Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...

„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská firma se omluvila za svého zaměstnance, chodil si totiž pro obědy

Fast food, Japonsko

Japonská vodárenská společnost se v televizním přenosu omluvila zákazníkům za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

Další z rubriky

Netflix jako nový král zábavy. Už má větší cenu než Disney

Ilustrační foto

Americká společnost Netflix aspiruje na post největší zábavní společnosti na světě. Akcionáři mu na burze věří natolik,...

Největšího českého výrobce pražců kupují Němci, obchod prověřuje ÚOHS

Nakládání pražců a kolejí na trati mezi Ústím nad Orlicí a Letohradem.

Největší český výrobce pražců ŽPSV z Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku zřejmě změní vlastníka. Kupuje jej německá...

Strnadův holding si v USA najal lobbisty. Nechce cejch proruského zbrojaře

Bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Bannon a někdejší...

Holding Czechoslovak Group Jaroslava Strnada, který je důležitým dodavatelem české armády, si ve Spojených státech...

Najdete na iDNES.cz