Tak 26. února 1995 vyvrcholil příběh o tom, kterak mladý obchodník uzavřel 233 let trvající historii ústavu, který mezi své klienty počítal i britskou královnu.
Ztrátu více než miliardy dolarů způsobenou Leesonovým žonglováním na finančních trzích nejstarší investiční banka v Británii neunesla.
Konec příběhu byl jednoduchý. Jméno Barings si přivlastnila a banku zachránila nizozemská finanční skupina ING, muže v zeleném svetru - jak tehdy Leesona zobrazovala světová média - poslal
soud na šest let do vězení, singapurské burze se podařilo skandál rozdýchat a vysoce postavení bankéři začali přemýšlet, jak podobným skandálům napříště předejít.
Poučení mohla podle expertů zaznít dvě. Ani v minulosti úspěšný zaměstnanec nemůže být bez kontroly. A za druhé - účet, který má tak divné číslo jako 88888 a přetéká červeným inkoustem, musí vzbudit podezření dřív, než když se na něm nahromadí ztráta 827 miliard liber.
Naše heslo: Zisky, zisky
"Všichni jsme byli vedeni k tomu, abychom vytvářeli zisky, zisky a další zisky," vzpomíná Leeson na firemní heslo oddělení finančních operací Barings Bank ve svých pamětech. Synovi štukatéra z anglického Watfordu se na počátku dařilo.
Z pozice šéfa oddělení budoucích investic na jihoasijských trzích v roce 1993 generoval deset procent celkového zisku banky a byl považován za vycházející hvězdu. V následujícím roce nicméně jeho investice začaly mířit do černých děr.
Základním úkolem Leesonova oddělení byly dvě činnosti: provádění obchodních příkazů pro opční transakce a obchody typu future pro klienty banky (plus rozhodování o cenových rozdílech mezi singapurskou burzou a burzou v Ósace).
Kvůli špatným kontrolním mechanismům nicméně Leeson mohl bez omezení spekulovat s japonskými vládními dluhopisy a na budoucí hodnotu indexu tokijské burzy Nikkei 225.
Účet 88888
Jeho strategie zněla logicky - japonská ekonomika se probouzela, Nikkei měl pomalu růst. Leeson měl podle odborníků obrovskou smůlu. V rámci snahy kompenzovat předchozí ztráty otevřel obrovské transakce, trh šel proti němu. Leeson veškeré
ztráty schovával na účet (s číslem 88888) určený pro krytí ztrát způsobených přehmaty začínajících obchodníků.
Na konci roku 1994 dosáhl mínus na tomto účtu 512 milionů liber a Leeson vsadil na předpoklad, že Nikkei bude držet pozice okolo 19 000 bodů. Leeson nakoupil kontrakty za více než tři miliardy dolarů, oproti veškeré bankovní logice a opatrnosti se vůbec nejistil na opačný vývoj trhu.
Když 17. ledna zasáhlo zemětřesení Kóbe a Nikkei oslabil o sedm procent, na Nicka Leesona přišla nevolnost. O měsíc později nechal na stole omluvu a přes Kuala Lumpur se odjel schovat na Borneo. Nevolnost pak zřejmě přišla i na ředitele Barings Bank, kteří nahlédli na konto 88888 a zjistili, že ztráta tam téměř přesahuje veškeré vlastní jmění banky.
Zachránil ho Ničemný obchodník
Jeden z největších finančních skandálů konce 20. století vypukl. Dne 26. února 1995 banka Barings vyhlásila bankrot, aby byla záhy za libru zachráněna skupinou ING. Nick Leeson byl zatčen ve Frankfurtu a na začátku března vydán do Singapuru, kde jej odsoudili na šest let do vězení.
Leeson, ačkoli svou vinu popíral, si odseděl čtyři roky, rozvedl se a znovu oženil,
překonal rakovinu a nyní žije na severu Irska a užívá si z výnosů, které mu zajistila kniha Ničemný obchodník a filmová práva k ní.
