Část z nich by mohla dorazit i do Česka. Nový zákon dá firmám více času, jak prodejem dražších originálů vydělat na splacení vysokých nákladů na výzkum.
Lék se vyvíjí průměrně deset let a ročně jich vzniká na celém světě kolem 30. Oddálí se nájezd takzvaných generik na trh, tedy kopií originálních léků, jehož výrobci výzkum platit nemusí.
Léky v Česku nezdraží
Ceny léků v unii to sice nemá ovlivnit, ke zdražení by však mohlo dojít v zemích přistupujících příští rok do EU včetně Česka, tvrdí agentura Reuters. Tam se lhůta prodlužuje daleko rychleji než v EU.
Donedávna platila právní ochrana originálních léků v rozmezí dvou až šesti let. To se v rámci vstupu do EU prodloužilo na šest let a nyní ještě o další čtyři.
Ministři zdravotnictví kandidátských zemí EU jsou zděšeni, a sepsali dokonce petici s varováním, že desetiletá ochrana patentů na léky může rozklížit zdravotnické systémy v jejich zemích, uvedl Lumír Kroček z České asociace farmaceutických firem.
Říká však, že léky nezdraží. Spíš dojde k oddálení zlevňování spojeného se zaváděním levnějších variant. "Cena léků nebude klesat tak rychle jako doposud," řekl.
Výrobci generik navíc zákonem získají dva roky z desetileté ochranné lhůty. Předtím než vyprší, budou moci zahájit dlouhý schvalovací proces, kterým dostanou zelenou jejich kopie léků. "Je to pokrok ve prospěch našich členů," řekl v Reuters mluvčí Evropského sdružení výrobců generik (EGA) Roy Gentry.
Unie navíc slibuje možnost výjimek, až bude příští jaro zákon přijat definitivně, tvrdí komisař Erkki Liikanen, který má farmacii na starost. Zákon o ochraně léků začne platit v roce 2006. Levnější generické varianty tak budou moci vstoupit na trh až od roku 2016.
"Farmaceutické trhy přistupujících členů se do té doby snad trochu usadí a dopady nebudou tak těžké," dodává Kroček. Velké farmaceutické firmy, které mají vlastní výzkum, zákon přivítaly. "Je to průlom," řekl šéf Mezinárodní asociace farmaceutických společností Pavol Mazan.
Z lepších podmínek pro výzkum by mohlo těžit v rámci Evropy i Česko, které navíc nabízí investicím do biotechnologií (jež většinou platí právě farmaceutické firmy) daňové úlevy.
"Vysílá to dobrou zprávu výzkumným firmám, že tady je dobré prostředí na vývoj léků," tvrdí Richard Paulson, šéf české pobočky americké farmaceutické firmy Pfizer, jež vyrábí například viagru.
Odlivu farmaceutického výzkumu za oceán však zřejmě jen delší ochranná lhůta nezabrání. V USA platí exkluzivita jen pět let, zatímco v Evropě to bylo šest až deset let. Ještě v roce 1996 produkovaly evropské laboratoře 55 procent nových léků, loni to bylo již jen 28 procent. Výzkum se přesouvá hlavně díky silné roli amerických univerzit či daňovému zvýhodnění.
