„Rodí se to ve velkých bolestech, ale už jsme alespoň dořešili strukturu a problémy se softwarovým vybavením. Teď se obchodní oddělení snažíme naplnit lidmi,“ řekl MF DNES šéf Lesů ČR Josef Vojáček. Firma pod jeho vedením začíná od nuly s prodejem dřeva, které vytěžila vlastními silami nebo s pomocí smluvních partnerů. Učí se za pochodu. Část zaměstnanců se nicméně obává, že se nové oddělení v budoucnu zruší.
Obchod státní firmy má zatím téměř šedesát zaměstnanců, to však nestačí. K tomu, aby prodej přebytečného dřeva podnik zvládl, jich potřebuje přibližně stovku.
Firma zároveň zdvojnásobila velikost území, kde sama hospodaří. V letošním roce Lesy ČR vlastní technikou vytěžily na 450 tisíc kubických metrů kůrovcového dřeva, příští rok to bude dvakrát více. Za celý rok padne odhadem 13 milionů kubíků dřeva v rámci takzvané nahodilé těžby (v drtivé většině stromy napadené kůrovcem), loni to bylo přes 10 milionů, řekl šéf Lesů ČR na konferenci Lesy versus kůrovec společnosti Mafra Events.
Riskantní obchod
Hlavním důvodem, proč státní firma začíná být aktivnější v přímém prodeji, není touha po dosažení co nejvyššího zisku, ale boj s kůrovcem. Některým smluvním partnerům totiž nevyhovuje současný model spočívající v tom, že dříví mají vytěžit a prodat. Nemotivuje je těžit dřevo nad rámec nasmlouvaného objemu, zvláště když pro ně nemají kupce. Tím následně trpí jejich zisk. Pily navíc mají omezené kapacity, což těžební firmy nutí surovinu uskladňovat, jenomže nemají kde.
„V boji s kůrovcem potřebujeme dříví rychle vytěžit, dokud brouk nevylétl, přestože nemá kupce. Jediná možnost je, že ho dáme na sklad, což nám váže finanční prostředky,“ popsal Vojáček. Brouk, který stihne vylétnout z jednoho stromu, napadne deset dalších a takto se pohroma geometrickou řadou šíří dál.
Vlastní obchod je riskantním krokem. I soukromý sektor, který je pružnější a má zkušenosti v byznysu, má velké problémy surovinu na trhu udat. „Státní podnik je v ještě nevýhodnější situaci. Z tendrů ví, za jakých podmínek soukromníci dříví dodávají na trh, a nemůže jít pod tuto cenu, protože by zneužil svého dominantního postavení. Je v nezáviděníhodné roli,“ shrnul Tomáš Pařík, ředitel společnosti Wood & Paper, která ročně prodá dřevo za šest miliard korun.
Obchod může zkomplikovat i fakt, že kulatina se v podstatě nedá skladovat jinak než ve vodě, což je strašně drahé, a vlákninu (polotovar z mladších a tenčích porostů) je možné skladovat maximálně dva roky.
„Není špatně, že si Lesy ČR budou obchodovat dříví samy, ale jsem přesvědčen, že soukromník ho dokáže prodat efektivněji a lépe,“ dodává Jan Příhoda z lesnické iniciativy Czech Forest. Lesy plánují samy prodávat dva miliony kubíků ročně, z toho polovinu z vlastní těžby.
Návrat do minulosti
Zcela nezávisle v takovém měřítku řídí Lesy ČR prodej dříví vůbec poprvé. V minulosti obchodovaly dřevo přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost, s níž se v roce 2010 rozkmotřily a nakonec v ní letos v létě prodaly svůj poloviční podíl.
Dceřiná firma hrála dvanáct let roli významného kontraktora, jehož prostřednictvím Lesy ČR prodávaly až 40 procent dřeva, což budilo silné politické vášně. Později se proto přešlo na model prodeje přes takzvané komplexní zakázky, současná kalamita však vyjevila jeho slabiny.
Státnímu podniku loni v důsledku kalamity propadl zisk z 3,08 miliardy korun na 70 milionů. Letos bude firma přinejlepším na nule. „Můžeme čekat černou nulu nebo ztrátu do půl miliardy, kolem 300 až 400 milionů korun,“ odhadl ředitel. Od února má firma předjednanou možnost kontokorentního úvěru ve výši půl miliardy korun, který zatím nevyužila.
Hluboko do kapsy má nejen stát, ale i soukromníci a obce. Řada měst své lesní správy buď přímo dotuje, nebo jim ulevuje třeba snížením nájmu. Privátní vlastníci netrpělivě čekají na kompenzace za ztráty ve výši 1,5 miliardy korun, které má stát začít vyplácet letos.
„Kroky jsou pomalé a zdlouhavé, o dotaci jednáme už téměř dva roky,“ řekl předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera. „Zemědělci, kterým mráz postihne úrodu jablek, vyčíslí škody, dostanou příslib na dotaci a poté peníze. Cena ovoce na trhu stoupne. U lesníků je to opačně. Na dotacích nemáme ani korunu a cena dřeva klesá,“ dodal.
