Velmoci si na sebe vzájemně poprvé postěžovaly v říjnu loňského roku. Na stole Světové obchodní organizace (WTO) se tehdy sešla dvě nařčení.
První dorazilo ze Spojených států, krátce poté z Evropy. Američanům se nelíbí, že Evropská unie dotuje Airbus. Ten už totiž podle Američanů není žádným nováčkem a státní podporu nepotřebuje. USA přitom svého výrobce také podporují.
Až do podzimu se spor dařilo držet v únosných mezích díky smlouvě z roku 1992, která povolovala dotovat výrobce částkou, která nesměla přesáhnout třetinu výrobních nákladů. Američané ale začali volat po úplném zrušení dotací.
Obě strany se pokusily dohodnout, ale bez úspěchu. Brusel byl ochoten snížit objem pomoci na vývoj letounu Airbus o třicet procent, USA to ale nestačilo. Trvaly na úplném zastavení pomoci. Stížnost, kterou u WTO dříve stáhly, zase obnovily.
Odpovědí jim byl stejný krok evropské strany. Ta "se upřímně snažila vyřešit spor přátelsky, namísto aby se dala na cestu právního sporu," řekl Raimund Raith, který u WTO zastupuje EU. "Bohužel Spojené státy nebyly připraveny hnout ani prstem," dodal.
Spor je nyní tedy v rukou WTO, i když dveře pro jednání zůstávají podle obou stran stále otevřené.
"Nic nás neodradí od rozhovorů (s Američany) až do posledního dne jednání, které může být velmi dlouhé," uvedla v pondělí v Bruselu francouzská ministryně obchodu Christine Lagarde.
Vítězná strana může uvalit obchodní sankce vůči tomu, kdo prohraje. Ty jsou pak v platnosti do doby, dokud poražený nezmění praktiky. V nejhorším případě ale může dojít k tomu, že WTO uzná stížnosti obou stran.
To by pak mohlo vést k systému vzájemných omezení, který by mohl vážně poškodit jak evropskou, tak americkou ekonomiku. Podle analytiků se ale konečný verdikt nedá očekávat dříve než koncem příštího roku.
