Zároveň však američtí vědci zkoumají technologie, které by mohly riziko nákazy snížit. Výsledky jsou zatím podle nich povzbudivé, informoval ve čtvrtek zpravodajský web New York Post.
Vizualizace ukazuje šíření kapének v kabině poté, co jeden cestující zakašle. Kapénky by se podle ní rychle rozšířily a mnoho cestujících by se pravděpodobně nakazilo.
This #datavizualisation shows how tiny invisible droplets from a single cough can flow through the cabin of a Boeing 767 passenger jet
@washingtonpost / #tech #data #COVID19 #plane
@CurieuxExplorer @jblefevre60 @PawlowskiMario @ShiCooks @mvollmer1 @ValensNtirenga2 https://t.co/PwU6FUJi7b
Americký Federální úřad pro letectví (FAA) uvedl, že oproti běžnému stavu se cestování letadlem snížilo o 95 procent. Mnohé země nyní začaly protikoronavirová opatření postupně uvolňovat. Otázkou však je, zda budou lidé v brzké době opět chtít létat.
Šíření nemocí mezi pasažéry v uzavřené kabině vždy představovalo riziko kvůli stísněných podmínkám, nedostatku čerstvého vzduchu a povrchům, na které sahá mnoho lidí.
Krize podnítí výzkum a vývoj
Společnost Boeing uvedla, že experimentuje se samočistícími toaletami, které budou schopny zlikvidovat 99,9 procenta patogenů. Většina aerolinek se ale na globální pandemie takového rozsahu nepřipravovala.
„Když můžete snadno prodat letadla, snažíte se odložit řešení problémů do budoucna,“ uvedl profesor inženýrství z Purdueovy univerzity Čching-jen Čchen, který pomohl vést výzkumný projekt FAA o šíření nákazy v letadle a jehož výzkum podle amerického list The Washington Post sponzoroval Boeing. „Teď jsme zjistili, že budoucnost je vlastně rok 2020,“ dodal.
Nelze však vyloučit, že bude objeveno průlomové řešení. Nyní vědci z americké Columbijské univerzity provádějí experimenty s ultrafialovým světlem, které by mohlo ničit viry, ale neškodit zdraví lidí. Podle vědců by taková světla byla užitečná například v letadlech, na letištích či v nemocnicích a školách.
Jak létat v době pokoronavirové? Za přepážkami, navrhují designéři |
Podle Davida Brennera z centra pro radiologický výzkum na Columbijské univerzitě se nyní provádí experiment se zhruba stovkou myší bez srsti, které mají být světlu vystaveny 15 měsíců. Myši jsou pod světlem osm hodin denně a každé dva týdny se zkoumá stav jejich kůže a očí. Po osmi měsících vědci nezaznamenali žádná poškození, což označují za povzbudivé.
Čchen s inženýry z Boeingu zkoumal, jak by mohla změna ventilačního systému v letadle změnit riziko nákazy SARS (těžký akutní respirační syndrom), která byla využita jako modelový příklad šíření jiných nebezpečných virů, které se mohou objevit v budoucnu.
Vědci zjistili, že pasažéři sedící v sedmi řadách od nemocného ve stroji typu Boeingu 767 měli při pětihodinové cestě třetinovou pravděpodobnost, že se nakazí. Na kratším letu by taková šance byla pětinová. Zároveň se ale zjistilo, že změna ventilačního systému, například pokud by tok vzduchu vycházel z oblasti blíže k podlaze místo nad sedadly, by snížila riziko nákazy o polovinu nebo více.
Důležité také je, že studie počítá s tím, že virus, který způspbil SARS, může dlouho zůstat ve vzduchu, přičemž v případě nového koronaviru SARS-CoV-2 to podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trvá kratší dobu.
Vše o koronaviru
|
Jaký bude konečný dopad pandemie covidu-19 na letecký průmysl, na jehož záchranu byly uvolněny miliardy dolarů, je stále otázkou.
Boeing oznámil, že propustí 16 tisíc zaměstnanců, jeho největší konkurent, Airbus, nedávno varoval, že krizi nemusí přežít. Podle výkonného ředitele společnosti Guillaume Fauryho se zaměstnanci musí připravit na rozsáhlé propouštění (podrobnosti v článku Airbus krvácí).
Podle průzkumu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) 40 procent lidí, kteří nedávno cestovali letadlem, uvedlo, že až se šíření koronaviru dostane pod kontrolu, počkají nejméně šest měsíců, než opět nastoupí do letadla.
