Zářným příkladem je singapurské letiště Changi, které loni otevřelo megalomanský projekt Jewel, jenž je mixem zahrady, deštného pralesa, největšího vnitřního vodopádu na světě, obchodů a restaurací.
Letiště, které pravidelně obsazuje vrchní příčky v žebříčku nejlepších letišť světa, tak plánovalo, že v letošním roce podepíše smlouvy s dodavateli ohledně výstavby pátého terminálu, který by měl navýšit kapacitu o 55 procent a za rok z letiště přepravit okolo 140 milionů cestujících.
Kvůli koronavirové pandemii však singapurské letiště, které bylo dlouhodobě preferovaným uzlem pro pasažéry na obchodních cestách, snížilo během dubna, května a června svůj provoz o téměř 100 procent v porovnání s předchozími roky. Chod dvou ze čtyř stávajících terminálů je zatím pozastaven a stejně tak to vypadá i se stavbou pátého.
Covid tak potopil trend posledních let, jenž spoléhal na stálý přísun pasažérů, kteří na letištích tráví velké množství času. Provozovatelé obchodů v nyní prázdných letištních budovách nemají odbyt a singapurské letiště podporuje místní, aby chodili do letištních prodejen, které jsou zbaveny daně, nakupovat. Současně nabízí i možnost zakoupení tříměsíční vstupenky do prostor Jewel.
Čas na nové věci
Mnoho letišť se snaží chopit příležitosti a v prostorách nemovitosti něco vybudovat. Ontario Airport v jižní Kalifornii promítala na parkovišti v červnu a červenci filmy, Edmonton International Airport v kanadské Albertě zase pro dlouhodobé výdělky otevírá solární farmu na nevyužitých plochách. Mnichovské letiště se během června dohodlo se zásilkovou společností DHL Express Germany a za zhruba 70 milionů eur postaví v místech, kde se nyní nachází parkoviště, obrovské sklady.
„Covid letiště naučil, že musí diverzifikovat zdroje svých příjmů,“ říká Max Hirsh, výzkumný pracovník na University of Hong Kong a generální ředitel Airport City Academy. „Letiště si zkrátka budou muset vymyslet různé způsoby, jak vydělat peníze,“ dodal pro Bloomberg.
Rozšiřování gatů, ranvejí, terminálů a boom letecké dopravy je momentálně pryč a koronavirová pandemie přinesla místo zisků z obchodních i mezinárodních pasažérů na letiště strach a restrikce.
Některé asijské země však covidová pandemie nezastrašila a v projektech pokračují, mnohé z nich mají být dokončeny v době, kdy už se doufá, že celá situace odezní. Například v Bangkoku se má v roce 2024 otevřít první fáze projektu za 9,4 miliard dolarů, v rozšiřování letišť pokračují i Hongkong, Čína, Vietnam a Jižní Korea.
Rozdělené terminály
Současná situace je i příležitostí pro nové nápady a způsoby cestování. „Krize je pro letiště skvělou příležitostí zapojit se do projektů, které v minulosti neexistovaly,“ říká Greg Fordham, generální ředitel společnosti Airbiz se sídlem v Melbourne, která pracuje na projektech letišť v Bruselu, Dubaji, Hongkongu a Singapuru.
Letiště se tak mohou soustředit i na vylepšení cestování během pandemie. Na novozélandském letišti Auckland International se momentálně pracuje na rozdělování terminálů na dvě zóny, kdy v jedné části budou moci být lidé, kteří se vrací z míst bez nutnosti karantény a cestující z rizikových oblastí budou využívat druhou část.
„Musíme se s tím prostě naučit žít, nejde jen čekat na vládní pomoc. Musíme se zkrátka postavit na nohy a nalézt odpovědi a řešení současných problémů,“ říká generální ředitel aucklandského letiště Adrian Littlewood.
