Předkladatelé návrhu argumentovali tím, že Letiště Praha má pro Česko nesmírný strategický význam - dopravní i bezpečností - a právě proto má zůstat v rukou státu.
Zastánci návrhu poukazovali například na to, že Ruzyně je jediným místem, které nás spojuje s celým ostatním světem. "Jen ignorant a naprostý hlupák by si prodal jedinou přístupovou cestu ke svému domovu, a tím bychom se stali, kdybychom prodali Letiště Praha," uvedla první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdušková (ČSSD).
Její slova však většinu v Senátu nepřesvědčila. Z 62 přítomných senátorů jich proti návrhu hlasovalo 32.
Odpůrcům se naopak na návrhu nelíbilo například to, že v něm nebyl majetek letiště přesně definován, a tak nebylo jasné, na co konkrétně by se měl zákaz privatizace vztahovat. Argumentovali také tím, že pokud by Senát zakázal vládě letiště privatizovat, bude se tak vměšovat do pravomocí exekutivy, což je nepřípustné.
Kabinet schválil privatizaci už loni
Prodej letiště schválila bývalá vláda Mirka Topolánka (ODS) počátkem loňského června, s vypsáním tendru se počítalo na první měsíce příštího roku.
Letiště Ruzyně se v říjnu personálně propojilo se ztrátovými Českými aeroliniemi. Šéf letiště Miroslav Dvořák nahradil ve vedení ČSA Radomíra Lašáka, kterého nahradil na postu předsedy představenstva i generálního ředitele. Z představenstva Letiště Praha naopak odešel, zůstává jen generálním ředitelem.
Letiště Praha letos očekává meziroční pokles zisku zhruba o pět procent. Loni letiště vykázalo hrubý zisk 1,7 miliardy korun. Dvořák odhadl, že meziroční propad přepravených cestujících bude na konci roku do deseti procent, ačkoli ještě ve čtvrtletí byl pětinový.
Ke konci října ale činil 9,8 procenta, v pololetí byl 13,5 procenta. Situaci vylepšila letní sezona. Letos tak bylo na letišti odbaveno necelých devět milionů pasažérů, loni jich bylo 12,63 milionu. Mírný pokles odbavených cestujících lze podle Dvořáka předpokládat v příštím roce.
