Ambiciózní projekty nových letišť v Berlíně, u polské Varšavy nebo nabobtnání vídeňského letiště o třetí přistávací dráhu. S rozvojem bližší i vzdálené konkurence se bude pražské Letiště Václava Havla muset vyrovnat miliardovými investicemi a připravit se na to, že v roce 2040 jeho branami projde téměř dvojnásobek cestujících proti současnosti.
Nejziskovější část státem vlastněného leteckého holdingu přitom nemůže počítat s tím, že by jí do odhadované 27miliardové investice přitekly peníze ze státní kasy. Podle ministerstva financí totiž má svůj rozvoj primárně financovat ze zisku, případně využít komerčních úvěrů.
Téměř bez dluhů
Zkušenosti s mnohamiliardovými půjčkami přitom pražské letiště nemá zrovna čerstvé. „Poslední úvěr, který Letiště Praha čerpalo, byl od Evropské investiční banky,“ uvedl mluvčí společnosti Roman Pacvoň. Šlo o zhruba osmimiliardovou půjčku na výstavbu takzvaného druhého terminálu, který se v současnosti používá pro lety do evropských zemí spadajících do schengenského prostoru.
Půjčku na rozšíření letiště banka schválila v roce 2003 a o další tři roky později byl nový terminál otevřen. Se splácením to ale bylo o hodně delší. Poslední peníze z dluhu, který letiště před čtyřmi roky kvůli výhodnějším úrokovým sazbám refinancovalo, splatila státní firma letos v červnu. Napřesrok v červnu pak letiště předpokládá splacení posledních 250 milionů korun zemi z dluhopisů.
Současné stavební úpravy zvládá letiště financovat z vlastních peněz. Jde ale o podstatně menší projekty, než je avizovaná stavba nové vzletové dráhy nebo výstavba dvou nových odbavovacích prstů. Největší ze současných projektů je rekonstrukce třídírny zavazadel za půl druhé miliardy korun nebo výstavba depa cisteren za zhruba půl miliardy korun.
Z velkých plánovaných investic by jako první měla přijít na řadu výstavba nového nástupního prstu D, se kterou se počítalo už v době dostavby druhého terminálu.
Tento nástupní prostor by měl vzniknout na samém konci druhého terminálu mezi roky 2025 a 2028 a rozšíří se jím přepravní možnosti o devět klasických stání, případně pět stání pro letadla dálkových linek.
Se zhruba sedmnácti miliony odbavenými cestujícími je totiž pražské letiště na hranici pohodlného odbavování cestujících. Otevřením tohoto nového prstu a zároveň vybudováním nové paralelní dráhy, která by měla být hotová rovněž do deseti let, se kapacita zvýší na zhruba 21 milionů cestujících.
Vývoj počtu cestujících na pražském letišti a pohyb letadel
Zájem o lety z Ruzyně ale bude podle prognóz ještě o několik milionů cestujících ročně vyšší. Vychází tak z dlouhodobých trendů, podle kterých se i přes občasné krize počet leteckých cestujících zvyšuje každých patnáct let. Schopnost pražského letiště vyhovět této poptávce ale bude podle předsedy představenstva Václava Řehoře za tímto trendem pokulhávat.
Letiště Praha by do roku 2035 mělo být schopno odbavit 23 milionů lidí |
Prostor pro další dva miliony odbavených pasažérů chce letiště do roku 2023 získat přeskupením bezpečnostní kontroly. Ta by měla být centralizovaná ve druhém terminálu do roku 2029. Odhadovaný počet cestujících se už ale touto dobou bude blížit 25 milionům lidí.
Poslední rozvojovou fází, se kterou vedení letiště počítá, je výstavba nástupního prstu E. Projekt, kvůli jehož umístění je nezbytným předpokladem dokončení nové paralelní dráhy a zrušení takzvané vedlejší přistávací dráhy, má umožnit nárůst cestujících na zhruba 30 milionů ročně.
Rating poskočil nahoru
K ufinancování popsaného rozvoje proto bude letiště zřejmě potřebovat další finanční injekce, a to zejména v případě, že si stát z jeho zisku bude i nadále vyplácet miliardovou dividendu, jako to udělal v loňském roce.
Rating pražského letiště stoupá, Moody’s jej hodnotí jako velmi kvalitní |
Tehdy ze zisku dnes už neexistujícího Českého Aeroholdingu, jehož bylo letiště hlavní součástí, odčerpal 2,5 miliardy korun. Prakticky celý zisk z období, za které se dividenda vyplácela.
Na druhou stranu má nyní letiště nejlepší podmínky pro získávání úvěrů. Na konci října mu agentura Moody’s zvedla úvěrový rating o jeden stupeň, čímž se letiště z pohledu lákavosti pro potenciální věřitele zvedlo z kategorie střední kvality mezi velmi kvalitní příležitosti
.
