Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Letní ceny elektřiny snížily dubnové ceny průmyslové produkce

  12:54aktualizováno  12:54
- Po devítiměsíčním růstu meziměsíčních cen průmyslových výrobců došlo v dubnu k poklesu o 0,5 procenta. Hlavním důvodem poklesu byly zejména letní ceny elektrické energie pro velkoodběratele, vyhlášené pro období od dubna do září. Do růstu cen průmyslových výrobců se ještě nestačilo projevit oslabení kursu koruny. K růstu cen o 0,5 procenta naopak došlo u produktů zpracovatelského průmyslu.

Nejvýraznější byl růst v chemickém a farmaceutickém průmyslu o 4,8 procenta, v papírenském a polygrafickém průmyslu o 1,3 procenta.

Pouze v koksování a rafinérském zpracování ropy se snížily o 0,6 procenta (kolísání cen ropy na světových trzích).

Meziměsíčně vzrostly také ceny stavebních prací podle odhadu o 0,3 procenta a ceny vstupů do stavebnictví o 0,6 procenta.

Ceny tržních služeb v podnikatelské sféře se v úhrnu zvýšily o 0,2 procenta. V tomto měsíci vzrostly ceny v peněžnictví o 0,5 procenta v důsledku růstu cen bankovních služeb. Ostatní ceny tržních služeb stagnovaly.

Meziroční růst cen se v dubnu proti stejnému měsíci roku 1999 u průmyslových výrobců zmírnil na 4,2 procenta z 5,1 procenta v březnu.

Ceny zemědělských výrobců meziročně stouply, a to o 3,5 procenta. Ceny živočišných výrobků vzrostly o 5,1 procenta. Opět se zvýšily ceny vajec a prasat.

Na druhé straně pokračoval cenový pokles mléka a drůbeže. U rostlinných výrobků celkové snížení o 4,1 procenta bylo důsledkem poklesu cen obilovin a olejnin. Naopak stouply ceny ovoce, zeleniny a brambor.

Meziroční přírůstek cen stavebních prací v dubnu činil 3,3 procenta, tedy stejně jako v březnu.

Ceny tržních služeb se v úhrnu meziročně zvýšily o 1,7 procenta, přitom nejvýrazněji se zvýšily ceny služeb pošt a telekomunikací (o 6,8 procenta), stočného (o 5,4 procenta) a vnitrostátní nákladní dopravy (o 2,4 procenta).

Mírné zvýšení bylo zaznamenáno u cen ostatních podnikatelských služeb o 0,2 procenta a též v peněžnictví o 0,8 procenta. Na druhé straně se snížily ceny v pojišťovnictví o 3,5 procenta.


Výrobní ceny (PPI, v procentech)                        duben 2000
zemědělství (meziročně)                                          +3,5
průmysl (meziměsíčně)                                            -0,5
průmysl (meziročně)                                               +4,2
stavebnictví (meziměsíčně)                                      +0,3
stavebnictví (meziročně)                                          +3,3
služby (meziměsíčně)                                               +0,2
služby (meziročně)                                                  +1,7

Pavel Capouch, Venture Investors:
Oproti všem očekáváním (včetně mého), že výrobní ceny v průmyslu rostly i v dubnu, došlo k velmi překvapivému vývoji.

Přitom ceny výrobců ve zpracovatelském průmyslu, který tvoří hlavní část průmyslu podle očekávání vzrostly - celkem o půl procenta v porovnání s březnem.

Nejvíce rostly ceny v chemickém a farmaceutickém průmyslu, kde se vliv cen ropy projevuje s výrazně větším zpožděním než v koksování a rafinérském zpracování ropy, v němž se promítnou okamžitě, a které v dubnu jako jediné subodvětví zpracovatelského průmyslu zaznamenalo pokles cen.

Pokles cen v průmyslu však způsobilo snížení cen ve výrobě a rozvodu elektřiny, vody a tepla, které bylo ČSÚ zdůvodněno zavedením letních cen pro velkoodběratele elektrické energie.

Vliv zavedení letních cen pro velkoodběratele elektrické energie znamenal pokles cen v této kategorii průmyslu o 7,7 procenta, což se mi zdá docela hodně. Je možné, že ČSÚ přijde s nějakou opravou.

Ceny mírně klesly i v dobývání nerostných surovin vlivem snížení ceny uhlí.

Přestože však v zemědělství již tři měsíce za sebou ceny výrobků rostou a jejich růst se zrychluje, do spotřebitelských cen se to zatím vůbec nepromítlo.

Dá se však čekat, že to je jen otázka času, navíc pokud zasáhne české zemědělství výraznější sucho, může být růst cen potravin výraznější (dovozy budou ovlivněny oslabující korunou).

Marek Ratkovský, Česká spořitelna

Cena ropy se v posledních dnech znovu prudce zvyšuje. Dolarová cena (28 USD/barel) je sice stále pod maximálními hodnotami ze začátku března (tzn. nad 30 USD/barel), nicméně vlivem oslabení koruny k dolaru se její korunový ekvivalent velmi přiblížil těmto maximům.

Průměrné  hodnoty za měsíc, které jsou pro sledování dopadu na inflaci směrodatnější, se pak za uplynulý měsíc dostaly na nejvyšší úroveň.

Ceny ve zpracovatelském průmyslu, který je nejpodstatnější složkou našeho průmyslu a má velký dopad na vývoj CPI, vzrostly o 0,5 procenta. Z uvedených důvodů je možné označit dubnový pokles výrobních cen za pouze sezónní, který na konci roku zmizí.

Současné sucho ohrožuje produkci zeleniny a ovoce. Pokud  se tento negativní vliv opravdu projeví, je nutné počítat s růstem cen těchto produktů.

Dubnové výsledky výrobních cen jsou tedy sice příznivé, nicméně do budoucna existuje u vývoje potravin, ropy a kurzu koruny dost nejasností. Proto neočekávám, že by na tyto čísla reagovala centrální banka poklesem sazeb.

Současná cena ropy je na nejvyšší úrovni od poloviny března, kdy se začaly objevovat zprávy, že organizace OPEC schválí zvýšení těžby ropy. Přestože se původně mluvilo o tom, že členové této organizace budou v dlouhodobém horizontu spokojeni s cenou ropy nad 19 USD/barel, nyní existuje snaha udržet cenu ropy v rozmezí 22 - 28 USD/barel.

Jedním z důvodů růstu cen ropy na světových trzích je nižší navýšení těžby ropy než OPEC koncem března schválil. Podle dostupných informací vzrostla těžba ropy v dubnu o 3,5 procenta, což je zhruba o 950 tisíc barelů.

Plánovaný růst byl přitom o 1,45 milionů barelů. Zatímco pro českou ekonomiku jako celek nebude tento vývoj nijak zvláště tragický, více to dopadne na domácnosti při nákupu pohonných hmot.

Pokud ale nedojde k něčemu nečekanému, neměl by se  tento negativní dopad v blízké době dál prohlubovat.

Kurz koruny k dolaru zůstává sice nad hranicí 40 Kč/dolar, tato hodnota je ale v porovnání s neslabší hodnotou kurzu koruny z minulých týdnů (41,25) už výrazně lepší.

Její další vývoj bude vesměs záležet na tom jak měnové trhy zareagují na zítřejší pravděpodobné zvýšení úrokových sazeb v USA a zda nedojde k dalšímu rozkolísání situace na rozvíjejících se trzích.

I když není možné říct, zda kurz koruny nebude ještě dočasně oslabovat, neměl by v krátkodobé perspektivě oslabit nad 42 korun za dolar. V období několika měsíců pak očekáváme postupný návrat k hodnotám z počátku roku. Tento vliv by tedy na růst cen pohonných hmot už příliš působit neměl.

Obdobně by to mělo být i u ceny ropy. Podle schválených plánů OPECu by při porušení hranice 22 -28 USD/ barel mělo dojít k denní změně těžby o 500 tisíc barelů. K tomuto kroku by tak mělo dojít i v těchto dnech. Zvláště v situaci, kdy navyšování cen ropy dost nelibě sledují v USA.

V příštích měsících se sice pravděpodobně nemusíme strachovat radikálního zvýšení cen pohonných hmot, nicméně ke změnám v rozsahu 1 koruna na litr pravděpodobně dojde. Spíše tedy ke zvýšení.

O dalším vývoji cen ropy rozhodne OPEC až na dalším zasedání koncem června. V příštím měsíci by se současný vývoj  cen ropy a kurzu koruny měl odrazit na nárůstu výrobních cen. Pravděpodobně ve zhruba stejném rozsahu jako byl nyní pokles.

Po dlouhé řadě propadů meziročních cen zeleniny došlo v dubnu k pětiprocentnímu nárůstu. Zemědělské ceny se tak zvýšily o 3,5 procenta. Sucho by mělo přispět k dalšímu mírnému nárůstu cen.

Kromě nízkých meziročních srovnávacích základů se bude stále více promítat do cen potravin i očekávaný letošní pokles objemu produkce rostlinné výroby.

V případě, že by nárůstu cen zabránila vysoká konkurence mezi prodejními řetězci, mohlo by to vést k existenčním starostem některých zemědělců.

Pro spotřebitele by k větším dopadům dojít nemělo. Český trh je poměrně otevřený dovozům ze zahraničím, takže pokud počasí neovlivní výrobu zemědělců v zahraničí, velký dopad na český trh by současné sucho mít nemělo.


Monika Procházková, Patria Finance

Český statistický úřad dnes opět překvapil (po zveřejnění dubnového poklesu CPI o 0,1 procenta), když ohlásil, že se ceny průmyslových výrobců v dubnu snížily meziměsíčně o 0,5 procenta po jejich březnovém prudkém nárůstu o 0,7 procenta.

Konsensus trhu byl +0,3 procenta meziměsíčně a 5,0 procent meziročně.

Letní ceny byly letos zavedeny poprvé. Proto je dopad do vývoje PPI výrazný. Pokud se budou ceny elektrické energie pro velkoodběratele v dubnu snižovat každoročně, potom dopad do meziročních cen průmyslových výrobců bude minimální (bude záležet na rozsahu poskytovaných slev) a vliv bude patrný především u meziměsíční inflace.

Domníváme se však, že vhledem k rozsahu dopadu snížení cen na vývoj PPI měl ČSÚ zveřejnit také hodnotu růstu PPI očištěného o tento vliv. Vývoj PPI by tak byl lépe interpretovatelný.

Vývoj PPI byl v posledních dvou měsících velmi nestabilní. V březnu byl trh překvapen vysokým růstem cen průmylsových výrobců, v dubnu naopak zase jejich výrazným poklesem.

Podle našeho názoru je pro interpretaci důležité hodnotit oba tyto údaje společně. Nicméně je jisté, že inflační tlaky v ČR jsou prozatím minimální a zvyšování sazeb neočekáváme dříve než ve druhém pololetí roku 2001.

V dalších měsících by ceny průmyslových výrobců měly vykázat opět růst kromě jiného vzhledem k očekávanému dopadu poměrně výrazného oslabení koruny. Průměrný růst PPI v tomto roce odhadujeme na 4,1 procenta.


David Marek, Česká spořitelna
Údaje jsou překvapením a výrazně se odchylují od všech prognóz. Vzhledem k zavedení letních cen elektřiny od dubna do září. Tyto ceny vzrostly v lednu o 7,9 procenta, naopak v dubnu poklesly o 7,7 procenta.

Tyto změny se v podstatě kompenzují. Důležité je, že v říjnu, ddy skončí letní energetická sezóna, můžeme opět očekávat cenový šok v cenách elektrické energie pro velkoodběratele.

Pro zhodnocení skutečného trendu vývoje produkčních cen, je nutné tuto administrativní cenovou úpravu vyloučit. Po vyloučení tohoto faktoru se ukazuje, že by produkční ceny vzrostly o 0,3 procenta, což odpovídá našim i ostatním prognózám.

Tato hodnota je ovšem také výrazně nižší než březnových 0,7 procenta. Ceny výrobců mohly zpomalit svůj růst také díky poklesu cen benzínu a nafty, který byl následkem dočasného snížení cen ropy, což je vidět na cenách v průmyslu koksování a rafinérského zpracování ropy - v dubnu se snížily o 0,6 procenta.

Pozitivní dopad dočasného poklesu cen ropy lze pozorovat i v zahraničí. V USA produkční ceny v dubnu o 0,3 procenta poklesly, když ještě v březnu o celé jedno procento vzrostly. Produkční ceny ve Velké Británii zpomalily svůj meziměsíční růst z 0,2 procenta v březnu na 0,1 procenta v dubnu.

V cenách výrobců z jiných oborů je však patrný vliv předchozího růstu cen pohonných hmot. Protože pohonné hmoty a jiné ropné produkty patří mezi výrobní vstupy v ostatních průmyslových oborech a jiných odvětvích (zemědělství, stavebnictví), vedl růst cen ropy, který trval od loňského března do letošního března, k růstu výrobních nákladů, který se promítá a bude promítat do cen produkce.

Tyto sekundární efekty působí s jistým zpožděním. Firmy se zpravidla snaží držet ceny své produkce na úkor svých zisků, aby neztratili svou pozici na trhu. Proto růst nákladů "rozpouští" do cen své produkce postupně.

Pohled na vývoj cen ve zpracovatelském průmyslu tuto tendenci potvrzuje. V dubnu vzrostly ceny ve zpracovatelském průmyslu o 0,5 procenta a rostou poměrně rychle již sedmý měsíc v řadě.

Faktorem, který určuje rychlost cenové transmise (promítání se cen průmyslových výrobců a cen zemědělských výrobců do spotřebitelských cen) je konkurence na trhu.

Např. v maloobchodním prodeji potravin existuje díky přítomnosti a expanzi velkých nadnárodních řetězců tak silná konkurence, že rostoucí ceny zemědělských výrobců nevedou k růstu cen potravin.

Jak jsme mohli v posledních dvou měsících vidět tyto ceny naopak klesly. Naopak u cen zemědělských výrobců můžeme již třetí měsíc pozorovat kladné meziroční přírůstky.

V oborech zpracovatelského průmyslu není tak silná konkurence jako v maloobchodě a sekundární dopady předchozího růstu cen ropy se začaly projevovat dříve.

Samozřejmě, že nejdříve se dopady růstu cen ropy projevily v odvětvích, které ke své produkci potřebují především ropu či její produkty. Proto můžeme tyto dopady již po několik měsíců pozorovat v cenách chemického a farmaceutického průmyslu a v cenách gumárenského  a plastikářského průmyslu.

Prozatím se do produkčních cen nepromítla depreciace kurzu koruny vůči dolaru, který je hlavní měnou komoditních kontraktů. Pokud nebude oslabení koruny vůči dolaru trvat dlouho, což závisí především na vývoji kurzu eura k dolaru, nemusí být dopady slabé měny nijak vysoké.

Řada výrobců dnes využívá finančních instrumentů k zajištění kurzového rizika, takže krátkodobé výchylky nemají vliv.

Na budoucí vývoj produkčních a spotřebitelských cen bude mít depreciace měny vliv, pokud by trvala déle. Takže osud cen v ČR do značné míry závisí na budoucím vývoji kurzu euro/dolar.

Co se týče konkrétně dovozních cen ropy a ropných produktů, hraje zde roli, kromě kurzu, také opětovný nárůst cen ropy na světových trzích.

Od začátku druhé dubnové dekády tyto ceny opět rostou (10.dubna: 20,4 USD/barel (Brent), 12.května: 27,7 USD/barel) a jejich výrazný pokles zřejmě jen tak nepřijde. Na severní polokouli začíná letní motoristická sezóna, jejíž důsledkem je růst poptávky po ropě a ropných produktech.


Na vývoj cen zemědělských výrobců bude mít dopad sucho, které v minulých týdnech postihlo Českou republiku. Sucho nutí zemědělce ke zvýšení cen jejich produkce dvěma způsoby.

Především vede sucho k nižším hektarovým výnosům v rostlinné výrobě a snižuje kvalitu pastvy, což se odráží v horších výsledcích v živočišné výrobě. Nižší produkce vede při stejně velké poptávce k růstu cen. Pro některé výrobce navíc mohou být vyšší ceny produkce jediným způsobem, jak přežít.

Zemědělcům, kteří se snaží mírnit dopady sucha umělým zavlažováním, rostou náklady v podobě vyšší spotřeby vody. K tomu se přidává růst dalších nákladů, např. v podobě vyšších cen za benzín a naftu. S růstem nákladů lze očekávat dopad na ceny v potravinářském průmyslu a následný dopad na ceny potravin.

Údaje o produkčních cenách používá ČNB jako jeden z indikátorů budoucí inflace. Nízká dubnová hodnota indexu cen průmyslových výrobců se zařadila k nízkým hodnotám indexu spotřebitelských cen a čisté inflace za tento měsíc.

Hlavní údaje, které hrají roli při rozhodování centrální banky, nenaznačují potřebu zvýšení sazeb. Sice se spekuluje o možném snížení 14-ti denní repo sazby o 0,25 procenta, ale osobně si myslím, že ČNB dá přednost stabilitě úrokových sazeb.

ČNB několikrát poukázala na fakt, že při rozhodování centrální banky má svou váhu také stabilita úrokových sazeb. Navíc současná měnová politika se již začíná orientovat na inflační cíl pro konec příštího roku.

ČNB se určitě nebude snažit za každou cenu korigovat pravděpodobné podstřelení letošního inflačního cíle snížením sazeb. Navíc se očekává, že jak Evropská centrální banka tak americký FED přistoupí, ke zvýšení svých sazeb.

ČNB pravděpodobně nebude "chtít jít proti proudu" a raději zvolí neutrální měnovou politiku.

Očekáváme, že v následujících měsících by  měl pokračovat mírný růst  cen průmyslových výrobců. Za letošní rok by se ceny průmyslových výrobců měly zvýšit o  3,8 až 4,3 procenta.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Developeři utíkají z Prahy. Starý územní plán brzdí výstabu nových bytů

Dlouhotrvající problémy s povolováním výstavby nových bytů v české metropoli hýbou prodejním žebříčkem rezidenčních developerů. Situace na pražském trhu...  celý článek

Průzkumný vrt v Cínovci.
Zatím bez reakce. Australská EMH analyzuje usnesení Sněmovny k lithiu

Australská společnost European Metals Holdings, se kterou ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o lithiu, bude tento týden...  celý článek

Vinařský oblek
Vinaři budou mít vlastní kroje, jeden vyjde na 16 tisíc korun

Nejen rybáři, myslivci nebo hasiči mají na jižní Moravě speciální obleky. Svůj slavnostní oděv budou mít také vinaři. Několik desítek se jich už šije.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.