Poslanci úředně oddělili vlaky od kolejí, čímž odstartovali dlouho odkládanou reformu železnic. Pro cestující se však v dohledné době nezmění téměř nic. Kromě svědomí nebude železničáře nic nutit zlepšovat své služby. Konkurence se totiž na státem spravované koleje pravděpodobně nedostane. Od původního plánu rozdělit železnici se schválený model velmi liší.
I poté, co se České dráhy rozdělí na dvě firmy, z nichž jedna bude spravovat koleje a budovy a druhá dostane na starosti vlaky, stát ročně přispěje na jejich provoz šesti miliardami.
Opakované hlasování |
Předseda PSP Václav Klaus (ODS): Děkuji panu senátorovi. Hlásí se paní poslankyně Čelišová. Poslankyně Květoslava Čelišová (KSČM): Pane předsedo, kolegyně a kolegové, já se hrozně moc omlouvám, že vstupuji do tohoto bodu jednání, ale dovolila bych se zpochybnit hlasování č. 113, (původně zamítnutý zákon o transformaci drah-pozn. iDNES) kde se na sjetině objevilo, že jsem hlasovala proti, ale hlasovala jsem pro. Děkuji vám. Předseda PSP Václav Klaus (ODS): Paní poslankyně, já nevím, co s tím teď. My jsme bod dokončili, uzavřeli, nikdo neprotestoval, všichni si ho dostatečně dlouho prohlédli. Máme rozjednán další bod. Nevím, co s tím dělat. Pan poslanec Vymětal sice vždycky ví, co se má dělat, ale já nevím. Já dám hlasovat, kdo je pro zpochybňující návrh poslankyně Čelišové ohledně hlasování 113. Zahájil jsem hlasování poř. č. 114. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování poř. č. 114 z přítomných 179 poslanců pro 108, proti 31. Pak tedy dám znovu hlasovat. Prosím, aby bylo znovu vráceno kvórum 101. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování poř. č. 115 z přítomných 179 poslanců pro 104, proti 66. Já to považuji sice za absurdní a prosím, aby si všichni zkontrolovali sjetinu. Mám pocit, že by neměly být brány takto dodatečně tyto požadavky v úvahu nebo by aspoň mělo být zachováno původní kvórum hlasujících, že nesmí hlasovat nikdo další. To se mi zdá velmi spravedlivé. Hlásí se pan poslanec Němec. Pan poslanec Kořistka. Poslanec Zdeněk Kořistka (US): Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, chtěl bych zpochybnit předchozí hlasování. Hlasoval jsem "ne" a na sjetině se objevilo "ano". Předseda PSP Václav Klaus (ODS): Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tuto námitku, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti této námitce. V hlasování poř. č. 116 z přítomných 179 pro 127, proti 14. Návrh byl přijat. Dám znovu hlasovat (o transformaci ČD). Prosím o kvórum 101. Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? V hlasování poř. č. 117 z přítomných 179 pro 104, proti 71. Takže se asi zmýlil teď už někdo další než pan poslanec Kořistka. Jinak to možné není. Já považuji změnu počtu hlasujících při těchto krocích za nelogickou a proti smyslu hlasování. To bychom pak mohli čekat vždy na to, až se stoprocentně sejde plná sněmovna a hlasovat jenom v tom případě nebo až všichni doběhnou nebo nevím, jak to udělat. Pramen: web Poslanecké sněmovny |
Pravicoví poslanci, kteří byli proti tomuto dělení rah, tvrdí, že se jedná pouze o kosmetické změny. Vyčítají vládě, že konzervuje státní monopol a zvyšuje veřejný dluh.
České dráhy se rozdělí, ale nezmění
Poslanci v parlamentu rozhodli: České dráhy se rozdělí na dvě části. Jedna se bude starat o přepravu, druhá bude mít zase na starosti správu kolejí. "Přínos v tomto zákoně rozhodně vidím," konstatoval už po prvním schválení ve sněmovně šéf odborového svazu železničářů Jaromír Dušek.
Zdánlivě nevýznamný citát vystihuje podle bývalých reformátorů jednoznačně, kdo na drahách vládne. S čím nesouhlasí zástupci osmdesátitisícové modré armády, to se na železnici nestane.
Transformace podle not ministra dopravy Jaromíra Schlinga a generálního ředitele Dalibora Zeleného odborům nevadila. Předchozí návrhy ano. Byly totiž příliš radikální. "Ty předchozí jsme nepodporovali, protože jsme s nimi byli v silném názorovém rozporu," říká Dušek.
První reformu železnice podle evropského scénáře připravil už v polovině devadesátých let šéf Českých drah Emanuel Šíp. Počítala s tím, že se dráhy rozdělí na několik společností, které budou přepravovat lidi a náklad, a na firmu starající se o tratě, budovy a provoz na nich.
Ta by přepravcům pronajímala cestu. Na koleje by tedy jako na silnici mohlo více firem. Konkurence by držela ceny jízdného na přijatelné úrovni a nutila by nabízet lepší služby.
Za tuto vizi budoucnosti dráhy musel Šíp odejít. Tehdy totiž vláda ustoupila odborům hrozícím stávkou, a podle jednoho z exministrů dopravy Martina Římana jim tím dala sílu i pro další kola. Všechny další návrhy reformy, vycházející více či méně z pozměněné Šípovy verze, pak zarazily právě odbory.
Lidé, kteří se tehdy pohybovali na generálním ředitelství drah a na ministerstvu dopravy, vzpomínají, že v těchto dobách dokonce existovaly seznamy nepohodlných lidí. Vznikly na popud odborů a vedly k odchodu řady náměstků ministrů dopravy a generálních ředitelů.
Současná transformace je první, která dorazila tak daleko. Neznamená totiž téměř vůbec nic. České dráhy se stanou akciovou společností zatím stoprocentně vlastněnou státem, která bude i nadále vozit lidi i náklady.
Nebude se muset starat o koleje a jejich modernizaci a některá chátrající nádraží. To spadne na bedra Správě železniční dopravní cesty. Tu navíc zatíží i dluh téměř osmatřiceti miliard, které za sedm let stačila železnice nahromadit.
Nové České dráhy budou očištěny o dluhy, a navíc se budou starat i o provoz na kolejích. Budou tedy vydělávat na něčem, co nemusí opravovat a udržovat.
Navíc jim bude muset platit jakákoliv další společnost, která by chtěla převážet lidi a náklad. Za co? Například za služby výpravčích či výhybkářů.
Podle Římana se musí zákon změnit. "Příští vláda se bude muset pokusit o nový kompromis. O to nesmyslnější je způsob, jakým vláda zákon protlačila," uvedl. Akciová společnost České dráhy bude podle Římana fakticky plně nástupnickou organizací státní organizace, a tedy stejně netržním a nehospodárným molochem.