Den daňové svobody připadne podle propočtů Liberálního institutu na 162. den v roce. "Celých 161 dní od začátku tohoto roku tedy rozhodují o cíli mezd čeští politikové a úředníci. Teprve poté se bude moci každý občan sám svobodně rozhodovat, jak s vydělanými penězi naloží." řekl Jiří Schwarz z Liberálního institutu.
Slováci si o tom, za co své peníze utratí, budou moci rozhodovat již 6. května, což je více než o měsíc dříve než u nás. Ze sousedních zemí je před Českou republikou ještě Polsko.
Naopak Německo i Rakousko přerozdělují větší část bohatství vyprodukovaného tamějšími obyvateli. Kromě Slovenska se na špici vyskytují země jako Irsko, Švýcarsko, či Austrálie. Na chvostu žebříčku tradičně zůstávají Švédi, kteří si budou moci připomenout den daňové svobody až koncem července.
"Den daňové svobody je v České republice vyhlašován již od roku 2000. Letošní rok je však zcela první, kdy došlo k snížení veřejných výdajů v poměru k hrubému domácímu produktu. Oproti loňsku tak bude průměrný občan ČR vydělávat na stát o 3 dny méně," uvedl Schwarz.
Výpočet Liberálního institutu vychází z odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ve kterém vychází z celkových výdajů veřejného sektoru, které poměřuje s hrubým národním důchodem.
Liší se tak od výpočtu společnosti Patria Finance, která využívá metodologii společnosti Tax Foundation poměřující celkové daňové příjmy s čistým národním důchodem. "Takto se měří den daňové svobody v USA od roku 1929. Využívá se ve Velké Británii a Austrálii," řekl analytik Patrie David Marek.
