Od společnosti Privum, která území spravovala, ji nyní převezme Krajská správa silnic. "Je to jen prozatím, než najdeme někoho, kdo by území zabezpečil," uvedl náměstek libereckého hejtmana Radim Zika. "Jako nejvhodnější nám připadají Vojenské lesy a statky, které se tu vyznají nejlépe.“
Kraji tak nově připadne plocha kolem tří set hektarů. Jednání se protáhla kvůli tahanicím, kdo zaplatí likvidaci ekologických zátěží, které na tomto území nikoho vznikly po odchodu Sovětské armády.
Stát totiž řekl, že hromady odpadků, černé stavby a ruiny, které tu zbyly ze zázemí letiště, na své náklady likvidovat nebude. Ani to kraj od úmyslu převzít letiště neodradilo.
"Pracujeme na studii starých ekologických zátěží v Libereckém kraji, která by měla sloužit jako podklad pro žádosti o dotace. Do ní je zahrnutá i oblast Ralska," poznamenal náměstek Zika.
Podle libereckého hejtmana Petra Skokana probíhala jednání mezi zástupci státu a kraje poměrně dlouho. Byla složitá a kromě ekologických zátěží se týkala i vlastnických vztahů, technické infrastruktury, očisty prostoru od munice a věcným břemen, které na této oblasti leží.
"Doufáme, že se nám teď ozvou investoři, kteří se dříve se státem nedohodli," dodal Skokan.
Mrtvá zóna
O bývalé vojenské letiště mělo ale zájem i město Ralsko, na jejím katastru letiště leží. To by z něj chtělo mít průmyslovou zónu a také zónu bydlení. "Už jsme měli přislíbené peníze na likvidaci ekologických zátěží kolem třiceti milionů korun, skončilo to na tom, že nejsme majiteli a pozemky jsme měli jen pronajaté," říká Šolc.
"Měli jsme dokonce firmy, které by do zóny šly. Dvě třetiny území jsme už měli předem obsazené. Kontakty na ně jsme teď předali kraji. Chtěli jsme opravit i domy, které tu zbyly po sovětské armádě a dostat sem lidi."
Podle něj se tím, že vlastníkem území bude kraj, situace pro podnikatele zkomplikovala. "Budou mít víc běhání. Musí jít za krajem jako vlastníkem a pak za námi jako obcí, na jejímž katastru území leží," poznamenal Šolc.
Místo, které sovětská armáda opustila před šestnácti lety, je podle něj v hrozném stavu. Opuštěné objekty začaly valem chátrat a stávaly se cílem nájezdu zlodějů a bezdomovců.
Čas od času se tu konají sjezdy motorkářů, milovníků tunnigových aut a velké hudební akce. "Areál je vyloženě nebezpečný," říká Šolc.
Podle něj tu přibyly černé skládky i stavby, stojí tu i osm vybydlených panelových domů po rodinách vojáků a zbyl tu úplně zdevastovaný kasárenský areál. "Oživit to tu vůbec nebude jednoduché. Přeju si jen, aby to bylo co nejdřív," doplnil.
Území bývalého vojenského prostoru Ralsko o rozloze celkem 250 kilometrů čtverečných s velkým množstvím silnic pro vojenskou techniku, hlubokými lesy, bývalou vojenskou střelnicí a nedotčenou přírodou je také obrovským turistickým potenciálem.
