Lichtenštejnsko je přitom pro české finanční úřady nedobytná pevnost. Informace o klientech bank téměř nesděluje. Finanční úřady tak nyní budou moci zkoumat, zda konta v LGT nesloužila svým majitelům ke skrývání peněz, z kterých nebyly v tuzemsku zaplacené daně.
Česko požádalo o disk s daty německé ministerstvo financí už před rokem a půl dopisem exministra financí Miroslava Kalouska. Teprve nyní však dostali úředníci výzvu, že si pro data může někdo osobně přijet. "Do konce září budeme už určitě disk mít," řekl MF DNES šéf České daňové správy Jan Knížek.
Co všechno z disku "vypadne" a kolik lidí a firem z tuzemska mělo v LGT konta, zatím nikdo netuší.
Německo získalo data údajně o čtyřech a půl tisících klientů banky tak, že je ukradl jeden z jejích bývalých zaměstnanců. Disk pak od něj na začátku loňského roku koupila německá zahraniční rozvědka BND a tamní ministerstvo financí ji nabídlo dalším státům, jejichž občanů se data týkala.
I stará data mohou pomoci
Němečtí vyšetřovatelé přišli díky těmto údajům na daňové delikty mnoha zámožných Němců. Nejznámější byl případ bývalého šéfa Deutsche Post Klause Zumwinkela. Provalilo se, že v letech 2002 až 2006 prostřednictvím lichtenštejnského nadačního fondu zatajil téměř milion eur, který měl odvést na daních.
Podle Knížka má disk v našem případě malý problém. Data budou asi už stará. "Nevíme přesně, co na tom disku je. Ale říkalo se, že má jít o údaje z roku 2002," říká Knížek. Pokud by to tak bylo, nemohly by tuzemské úřady už nikoho potrestat. Daňové přiznání lze totiž zkoumat jen tři roky zpátky, to znamená nejdéle za rok 2005.
"I pokud by ale data nebyla stará, je velmi zjednodušená představa, že pokud máte jméno a částku na účtu v Lichtenštejnsku, automaticky máte zločince," upozornil Knížek. I starší údaje se však podle něj budou dát nějak zužitkovat.
"Můžeme to brát alespoň jako indicii, že když někdo používal konto v roce 2002, možná to tak dělá dodnes. Budeme se zajímat, zda se dál posílají peníze na tyto účty a zda jsou zdaněné," řekl Knížek.
